Disociace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
Přidány příklady, zdroje, atd... značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
== Disociační konstanta == |
== Disociační konstanta == |
||
Pokud disociace probíhá vratně lze popsat [[Chemická rovnováha|rovnovážný stav]] pomocí disociační konstanty. |
Pokud disociace probíhá vratně lze popsat [[Chemická rovnováha|rovnovážný stav]] pomocí disociační konstanty. Největší disociační účinek má voda (tento fakt souvisí s velkou relativní permitivitou vody → εr = 81). Molekula vody se chová jako elektrický dipól.<ref name=":0">VOŽENÍLEK, Jan. GYMNASIUM F. X. ŠALDY. ''Vedení elektrického proudu v kapalinách: Poznámky & ilustrace''. 2010. Dostupné z: http://jan.gfxs.cz/studium/files/elektro/elektrolyty.pdf </ref> |
||
: <math> AB \Leftrightarrow A + B</math> |
: <math> AB \Leftrightarrow A + B</math> |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
: <math>K_d = \frac{[A][B]}{[AB]}</math> |
: <math>K_d = \frac{[A][B]}{[AB]}</math> |
||
== |
== Typy disociace == |
||
=== Elektrolytická disociace === |
|||
Elektrolytická disociace je rozpad iontových látek na jednotlivé ionty. Tento děj probíhá ve dvou krocích : |
Elektrolytická disociace je rozpad iontových látek na jednotlivé ionty. Tento děj probíhá ve dvou krocích : |
||
| Řádek 16: | Řádek 18: | ||
# '''Obalování (solvatace)''' — molekuly rozpouštědla solvatují (obalí) [[atom]]y látky. |
# '''Obalování (solvatace)''' — molekuly rozpouštědla solvatují (obalí) [[atom]]y látky. |
||
=== Tepelná disociace === |
|||
| ⚫ | |||
Podobný děj způsobený dodáním tepla z okolí.<ref name=":0" /> |
|||
== Příklady == |
|||
* H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> → 2H<sup>+ </sup>+ SO<sub>4</sub><sup>2–</sup> (disociace kyseliny) |
|||
* KOH → K<sup>+</sup> + OH<sup>–</sup> (disociace zásady) |
|||
* NaCl → Na<sup>+</sup> + Cl<sup>– </sup>(disociace soli) |
|||
== Reference == |
|||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Chemické rovnováhy]] |
[[Kategorie:Chemické rovnováhy]] |
||
Verze z 29. 4. 2015, 12:50
Disociace je děj, při kterém dochází k štěpení komplexů, molekul nebo solí na menší molekuly, ionty nebo radikály. Tento proces je často vratný. Disociace je opačný děj k asociaci a rekombinaci.
Disociační konstanta
Pokud disociace probíhá vratně lze popsat rovnovážný stav pomocí disociační konstanty. Největší disociační účinek má voda (tento fakt souvisí s velkou relativní permitivitou vody → εr = 81). Molekula vody se chová jako elektrický dipól.[1]
![{\displaystyle K_{d}={\frac {[A][B]}{[AB]}}}](https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/9b13699b9fc40d1094a3c85fc2940483dc861b04)
Typy disociace
Elektrolytická disociace
Elektrolytická disociace je rozpad iontových látek na jednotlivé ionty. Tento děj probíhá ve dvou krocích :
- Rozklad krystalové mřížky — molekuly rozpouštědla vytrhávají z krystalové mřížky jednotlivé atomy
- Obalování (solvatace) — molekuly rozpouštědla solvatují (obalí) atomy látky.
Tepelná disociace
Podobný děj způsobený dodáním tepla z okolí.[1]
Příklady
- H2SO4 → 2H+ + SO42– (disociace kyseliny)
- KOH → K+ + OH– (disociace zásady)
- NaCl → Na+ + Cl– (disociace soli)
Reference
- ↑ a b VOŽENÍLEK, Jan. GYMNASIUM F. X. ŠALDY. Vedení elektrického proudu v kapalinách: Poznámky & ilustrace. 2010. Dostupné z: http://jan.gfxs.cz/studium/files/elektro/elektrolyty.pdf
