Plebej: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 2. 4. 2015, 12:22

Plebej (lat. plebeius z plebs, lid, měšťané) byl římský měšťan, který neměl předky mezi starou rodovou šlechtou (patricii čili optimáty) a nepatřil tak do žádného z rodů (gens). Jeho předkové mohli být buď propuštění klienti, patřit mezi původní porobené obyvatelstvo nebo se v rané době římské republiky přistěhovali z území okolních kmenů do Říma.^[1] Takové osoby byly svobodnými obyvateli města, ale dlouho neměly účast na samosprávě obce.

Historie

Mezi plebeji a patriciji trval dlouhou dobu vnitřní boj. Plebejové usilovali o stejná práva jako měli patricijové. Patnáct let po založení římské republiky, v roce 494 př. n. l., kdy plebejové za "první secese" opustili Řím na protest proti svévoli patricijů, a vrátili se do města teprve když patricijové souhlasili se vznikem úřadu, jemuž přislíbili „nedotknutelnost“ (sacrosanctitas), tedy právo nikoli na zákonnou, nýbrž náboženskou ochranu před jakýmkoli fyzickým útokem. Tak vznikl tribunát - úřad tribuna lidu (latinsky tribunus plebis) jako institut, jehož úkolem byla ochrana plebejů proti přehmatům patricijských úředníků a před útiskem plebejů obecně.

Vznik funkce vojenských tribunů s konzulskou mocí (roku 444 př. n. l.), do níž mohli být voleni jak plebejové tak i patricijové, napětí mezi plebeji a patriciji zmírnil.

Od roku 445 př. n. l. bylo na základě Canuleiova zákona plebejům dovoleno manželství s patricijskými dcerami. V roce 367 př. n. l. získali plebejové přístup do římského senátu. Největšího úspěchu dosáhli plebejové za tribunů Lucia Sextia a Gaia Licinia (366 př. n. l.): od té doby mohli plebejové zastávat i konzulský úřad. Plné rovnoprávnosti, totiž podílu na vládě, spravování úřadů v republice ap., dosáhli roku 287 př. n. l. zákonem Hortensiovým; tím byla nastolena křehká rovnováha mezi oběma skupinami obyvatel. Za konzulů Marka Valeria a Quinta Apuleia (300 př. n. l.) plebejové dosáhli Ogulniovým zákonem toho, že mohli zastávat kněžské hodnosti. Některé sakrální funkce, např. úřad krále-obětníka (rex sacrorum), však byly nadále vyhrazeny výlučně patricijům, a to do roku 44 př. n. l.

Plebs (lat. lid) znamená v hovorové češtině chátru, spodinu, obyvatelstvo nižší kategorie.

Odkazy

Reference

↑ Ottův slovník naučný, heslo Plebs.

Literatura

Encyklopedie antiky. Praha: Academia 1973. Heslo Plebejové, str. 477.

Externí odkazy

Encyklopedické heslo Plebs v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

[1] Ottův slovník naučný, heslo Plebs.

[1]

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 Vznik funkce [[Vojenský tribun s konzulskou mocí|vojenských tribunů s konzulskou mocí]] (roku [[444 př. n. l.]]), do níž mohli být voleni jak plebejové tak i patricijové, napětí mezi plebeji a patriciji zmírnil.
-Od roku [[445 př. n. l.]] bylo na základě [[Lex Canuleia|Canuleiova zákona]] plebejům dovoleno manželství s patricijskými dcerami. V roce [[367 př. n. l.]] získali plebejové přístup do římského senátu. Největšího úspěchu dosáhli plebejové za [[Tribun lidu|tribunů]] [[Lucius Sextius|Lucia Sextia]] a ''Gaia Licinia'' ([[366 př. n. l.]]): od té doby mohli plebejové zastávat i [[Římský konzul|konzulský]] úřad. Plné rovnoprávnosti, totiž podílu na vládě, spravování úřadů v republice ap., dosáhli roku [[287 př. n. l.]] [[Lex Hortensia|zákonem Hortensiovým]]; tím byla nastolena křehká rovnováha mezi oběma skupinami obyvatel. Za konzulů ''Marka Valeria'' a ''Quinta Apuleia'' ([[300 př. n. l.]]) plebejové dosáhli [[Lex Ogulnia|Ogulniovým zákonem]]toho, že mohli zastávat kněžské hodnosti. Některé sakrální funkce, např. úřad krále-obětníka (''[[rex sacrorum]]''), však byly nadále vyhrazeny výlučně patricijům, a to do roku [[44 př. n. l.]]
+Od roku [[445 př. n. l.]] bylo na základě [[Lex Canuleia|Canuleiova zákona]] plebejům dovoleno manželství s patricijskými dcerami. V roce [[367 př. n. l.]] získali plebejové přístup do římského senátu. Největšího úspěchu dosáhli plebejové za [[Tribun lidu|tribunů]] [[Lucius Sextius|Lucia Sextia]] a ''Gaia Licinia'' ([[366 př. n. l.]]): od té doby mohli plebejové zastávat i [[Římský konzul|konzulský]] úřad. Plné rovnoprávnosti, totiž podílu na vládě, spravování úřadů v republice ap., dosáhli roku [[287 př. n. l.]] [[Lex Hortensia|zákonem Hortensiovým]]; tím byla nastolena křehká rovnováha mezi oběma skupinami obyvatel. Za konzulů ''Marka Valeria'' a ''Quinta Apuleia'' ([[300 př. n. l.]]) plebejové dosáhli [[Lex Ogulnia|Ogulniovým zákonem]] toho, že mohli zastávat kněžské hodnosti. Některé sakrální funkce, např. úřad krále-obětníka (''[[rex sacrorum]]''), však byly nadále vyhrazeny výlučně patricijům, a to do roku [[44 př. n. l.]]
 '''Plebs''' (lat. lid) znamená v hovorové češtině chátru, spodinu, obyvatelstvo nižší kategorie.