Epistemologie: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Chomsky (diskuse | příspěvky)
odstranění mé sporné editace, doplnění zdroje
Chomsky (diskuse | příspěvky)
odstranění mé sporné editace, doplnění zdroje - jméno autora
Řádek 3: Řádek 3:
== Teorie poznání ==
== Teorie poznání ==
Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních [[věda|věd]] – [[psychologie]], [[fyziologie]], [[sociologie]] a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci [[empirie|empirické]] [[Kauzalita|příčinné]] souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou schopny popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či vědomost není přístupné zkušenosti. Příčina je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli.<ref>{{Citace monografie
Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních [[věda|věd]] – [[psychologie]], [[fyziologie]], [[sociologie]] a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci [[empirie|empirické]] [[Kauzalita|příčinné]] souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou schopny popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či vědomost není přístupné zkušenosti. Příčina je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli.<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| příjmení = Craig
| jméno =
| jméno = Edward
| autor =
| autor =
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =

Verze z 18. 3. 2015, 12:10

Gnozeologie (z řeckého γνῶσις gnósis poznání + λόγος logos slovo, řeč), v anglosaské literatuře obvykle epistemologie (z řec. έπιστήμη epistémé znalost, schopnost) či noetika (z řec. νοήμα noéma myšlenka) je filozofická disciplína, která zkoumá lidské poznání, jeho vznik, proces a předmět.

Teorie poznání

Otázkou lidského poznání se zabývá několik speciálních vědpsychologie, fyziologie, sociologie a další. Pokud by bylo poznání pouze otázkou různých účinků působení v rámci empirické příčinné souvislosti, pak by zkoumání poznání náleželo čistě empirickým vědám. Avšak tyto vědy nejsou schopny popsat, co vlastně poznání je. Důvod této nejasnosti je prostý – poznání či vědomost není přístupné zkušenosti. Příčina je předpokladem poznání, podobně jako oko je předpokladem zraku, avšak současně není v jeho zorném poli.[1][pozn. 1]

Odkazy

Poznámky

  1. Podobný problém řeší Nietzsche v paragrafu 17 knihy Mimo dobro a zlo.

Reference

  1. CRAIG, Edward. Routledge Encyclopedia of Philosophy: Index. London, New York: Routledge, 1998. ISBN 0415-07310-3. S. 67. (anglicky) Index je desátý svazek publikace.  Strana knihy na Google Books

Literatura

Související články

Externí odkazy