Chemický potenciál: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 27. 2. 2015, 00:02

Chemický potenciál je intenzivní stavová termodynamická veličina vhodná k charakterizování energetických změn termodynamického systému spojených se změnou počtu částic jednotlivých složek systému.

Jednotky a značení

Doporučené značení:^[1]

\mu _{i}

, kde i označuje danou složku

Jednotka v SI:

joule na mol, značka J·mol⁻¹

Definice a význam

Chemické reakce jsou spojeny se změnou složení a změna složení souvisí s energetickou změnou. Každý druh energie je možné vyjádřit jako součin intenzivního (μ_i – chem. potenciál) a kapacitního (Δn_i – přírůstek molů dané složky i) parametru.

Při konstantním tlaku a teplotě lze chemický potenciál definovat následovně:

{\overline {G}}_{i}=\mu _{i}=\left({\frac {\partial G}{\partial n_{i}}}\right)_{T,p,n_{j\neq i}}

Parciální změna volné entalpie, která připadá na malou změnu počtu molů dané látky.

Chemický potenciál je mírou afinity dané látky a o tom, jaké reakce budou v systému probíhat a jak rychle, rozhoduje jednak chemický potenciál, jednak množství látek v systému.

Odkazy

Reference

↑ ČSN ISO 80000-9: Veličiny a jednotky - Část 9: Fyzikální chemie a molekulová fyzika. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1. leden 2011 (účinnost od 1. února 2011)

Literatura

KUBATOVA, Senta. Biofot [online]. [cit. 2011-01-31]. Dostupné online.
V tomto článku je použit text článku Chemický potenciál ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.

[1] ČSN ISO 80000-9: Veličiny a jednotky - Část 9: Fyzikální chemie a molekulová fyzika. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1. leden 2011 (účinnost od 1. února 2011)

[1]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 '''Chemický potenciál''' je [[fyzikální veličina#Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní|intenzivní]] [[Stavová veličina|stavová]] termodynamická veličina vhodná k charakterizování [[energie|energetických]] změn [[Termodynamický systém|termodynamického systému]] spojených se změnou počtu částic jednotlivých [[Fáze (termodynamika)#Složka soustavy|složek]] systému.
-==Jednotky a značení==
+== Jednotky a značení ==
 Doporučené značení:<ref>ČSN ISO 80000-9: ''Veličiny a jednotky - Část 9: Fyzikální chemie a molekulová fyzika''. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 1. leden 2011 (účinnost od 1. února 2011)</ref>
 : <math> \mu_i </math>, kde ''i'' označuje danou složku
@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 : '''joule na mol''', značka J·mol<sup>−1</sup>
-==Definice a význam==
+== Definice a význam ==
 Chemické reakce jsou spojeny se '''změnou složení''' a změna složení souvisí s '''energetickou změnou'''. Každý druh energie je možné vyjádřit jako součin '''intenzivního''' (''μ<sub>i</sub>'' – chem. potenciál) a '''kapacitního''' (&Delta;''n<sub>i</sub>'' – přírůstek molů dané složky ''i'') parametru.
@@ Řádek 13: / Řádek 13: @@
 : <math> \overline{G}_i = \mu_i = \left(\frac {\partial G}{\partial n_i}\right)_{T,p,n_{j \neq i }} </math>
-: Parciální změna  [[Volná entalpie|volné entalpie]], která připadá na malou změnu počtu molů dané látky.
+: Parciální změna [[Volná entalpie|volné entalpie]], která připadá na malou změnu počtu molů dané látky.
 Chemický potenciál je '''mírou afinity dané látky''' a o tom, jaké reakce budou v systému probíhat a jak rychle, rozhoduje jednak '''chemický potenciál''', jednak '''množství látek''' v systému.
@@ Řádek 22: / Řádek 22: @@
 === Literatura ===
-*{{Citace elektronické monografie
+* {{Citace elektronické monografie
  | příjmení = Kubatova
  | jméno = Senta
@@ Řádek 35: / Řádek 35: @@
  | jazyk =
 }}
-*{{WikiSkripta
+* {{WikiSkripta
 | článek = Chemický potenciál
 | revize = 112995
 }}
 [[Kategorie:Biofyzika]]
 [[Kategorie:Termodynamika]]
-{{Link GA|es}}