Důl Ferdinand (Ostrava): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 21. 2. 2015, 10:15

Důl Ferdinand v Ostravě-Michálkovicích byl černouhelný důl, který se nacházel přibližně v oblasti dnešní Briketářské ulice v kolonii Ferdinand. Těžba uhlí na této jámě probíhala mezi rokem 1850 až 1882.

Historie

V budoucím důlním poli v Michálkovicích prováděla před založením dolu kutací práce C. k. kutací a vrtební komise, zastupující Vysoký montánní erár^{[pozn. 1]} (Rakouský stát). Na základě udělení kutací koncese v roce 1843 bylo započato s hloubením C. k. michálkovické kutací jámy č.1 a č. 3. Na základě nálezu dobyvatelné uhelné sloje byla Báňským hejtmanstvím udělena koncese na těžbu uhlí formou tzv. propůjčky, výměrem čj. 429/ 49 z roku 19. prosince 1849, kterým bylo propůjčeno 20 důlních měr^{[pozn. 2]} s názvem Michael č. I. až XX (tj. 90,2 ha)^[1]^[2]. Jáma č. 1 dostala název Hlavní jáma (Hauptschacht), č. 3 na Michael. Hlavní jáma byla určena pro těžbu uhlí a čerpání vody.

První uhlí bylo vydobyto z otvírkových prací v roce 1850, pravidelná těžba začala v roce 1851. Uhlí se dobývalo ze slojí Jakloveckého souvrství. Vykazovaná těžba uhlí společně s dolem Michael činila 17 500 tun v roce 1854, v roce 1855 již 25 800 tun a v roce 1856 to bylo 42 692 tun. Vzhledem k dlouhodobé ztrátovosti podnikání rakouský stát své podniky postupně rozprodal. 15. prosince 1856 odkoupila Michálkovické důlní pole Výhradně privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda. Hlavní jáma byla v tomto období přejmenována na jámu Ferdinand na počest císaře Ferdinanda V.

V roce 1862 byly doly Ferdinand a Michael napojeny na Báňskou dráhu, což usnadnilo odvoz vytěženého uhlí k odběratelům a na překladiště uhlí SDF v Hrušově.

Konečné hloubky 134,6 m bylo dosaženo v roce 1863, jáma měla dvě patra. K těžbě uhlí sloužil parní těžní stroj s ležatým válcem o výkonu 12 HP. K čerpání důlní vody bylo nasazeno parní důlní tahadlové čerpadlo se stojatým válcem s vahadlem o výkonu 60 HP^[3]. Propojením podzemí s dolem Michael se využívalo k přirozenému větrání (přirozené cirkulace vzduchu v dole)^[4].

Na zrekonstruovaný důl Michael byla v roce 1882 převedena těžba dolu Ferdinand, který se stal pomocným dolem a jámou záložní. Došlo k první koncentraci těžby uhlí, jeho třídění a expedici z jedné jámy. V témže roce jáma Ferdinand vyhořela^{[pozn. 3]} a v létech 1885 až 1886 byla zasypána.

V dnešní době nese název Ferdinand kolonie domků, vystavěná v blízkosti bývalého dolu Ferdinand v létech 1883 až 1922^[5] pro havíře, kteří pracovali na dole Michael / Michal / P. Cingr.

Odkazy

Poznámka

↑ K. k. Hohes montan Aerar.
↑ Důlní míry (dolové míry) – výměra pozemku, pod nímž se propůjčovalo právo (tzv. propůjčka) k dobývání vyhrazených nerostů, jestliže byly kutáním (vyhledáváním) odkryty. Důlní míra je pravoúhelník o ploše 45 116 m², jehož kratší strana je minimálně 106 m.
↑ Důl byl vybudován ze dřeva.

Reference

↑ SHP areálu Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích. Ostrava: NPÚ ú. o. p. v Ostravě, 2004.
↑ KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: [s.n.], 2006. ISBN 80-85034-34-4. S. 14.
↑ KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: [s.n.], 2006. ISBN 80-85034-34-4. S. 20. Poznámka 15 pod čarou.
↑ Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku. Ostrava: [s.n.], 202. 220 s. S. 139. Klub přátel Hornického muzea OKD Ostrava-Petřkovice, neprodejné.
↑ KAŠPÁREK, Jiří. Kapitoly z historie Michálkovic. Michálkovice: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-732-213-3. S. 28.

[1] K. k. Hohes montan Aerar.

[2] Důlní míry (dolové míry) – výměra pozemku, pod nímž se propůjčovalo právo (tzv. propůjčka) k dobývání vyhrazených nerostů, jestliže byly kutáním (vyhledáváním) odkryty. Důlní míra je pravoúhelník o ploše 45 116 m², jehož kratší strana je minimálně 106 m.

[7] Důl byl vybudován ze dřeva.

[3] SHP areálu Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích. Ostrava: NPÚ ú. o. p. v Ostravě, 2004.

[4] KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: [s.n.], 2006. ISBN 80-85034-34-4. S. 14.

[5] KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: [s.n.], 2006. ISBN 80-85034-34-4. S. 20. Poznámka 15 pod čarou.

[6] Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku. Ostrava: [s.n.], 202. 220 s. S. 139. Klub přátel Hornického muzea OKD Ostrava-Petřkovice, neprodejné.

[8] KAŠPÁREK, Jiří. Kapitoly z historie Michálkovic. Michálkovice: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-732-213-3. S. 28.

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[1]

[2]

[3]

[4]

[pozn. 3]

[5]

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 == Historie ==
-V budoucím důlním poli v [[Michálkovice|Michálkovicích]] prováděla před založením dolu kutací práce C. k. kutací a vrtební komise, zastupující Vysoký montánní erár<ref group="pozn.">K. k. Hohes montan Aerar.</ref> (Rakouský stát). Na základě udělení kutací koncese v roce [[1843]] bylo započato s hloubením C. k. michálkovické kutací jámy č.1 a č. 3. Na základě nálezu dobyvatelné uhelné sloje byla Báňským hejtmanstvím udělena koncese na těžbu uhlí formou tzv. propůjčky, výměrem čj. 429/ 49 z roku 19. prosince [[1849]], kterým bylo propůjčeno 20 důlních měr<ref group="pozn.">Důlní míry (dolové míry) – výměra pozemku, pod nímž se propůjčovalo právo (tzv. propůjčka) k dobývání vyhrazených nerostů, jestliže byly kutáním (vyhledáváním) odkryty. Důlní míra je pravoúhelník o ploše 45 116 m<sup>2</sup>, jehož kratší strana je minimálně 106 m.</ref> s názvem Michaeli č. I. až XX (tj. 90,2 ha)<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = SHP areálu Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích|vydání = |vydavatel = NPÚ ú. o. p. v Ostravě|místo = Ostrava|rok = 2004|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení = Klát|jméno = Jaroslav|příjmení2 = Matěj|jméno2 = Miloš|titul = Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 2006|počet stran = |strany =14 |isbn =80-85034-34-4 |poznámka = }}</ref>. Jáma č. 1 dostala název Hlavní jáma (Hauptschacht), č. 3 na [[Důl Michal|Michael]]. Hlavní jáma byla určena pro těžbu uhlí a čerpání vody.
+V budoucím důlním poli v [[Michálkovice|Michálkovicích]] prováděla před založením dolu kutací práce C. k. kutací a vrtební komise, zastupující Vysoký montánní erár<ref group="pozn.">K. k. Hohes montan Aerar.</ref> (Rakouský stát). Na základě udělení kutací koncese v roce [[1843]] bylo započato s hloubením C. k. michálkovické kutací jámy č.1 a č. 3. Na základě nálezu dobyvatelné uhelné sloje byla Báňským hejtmanstvím udělena koncese na těžbu uhlí formou tzv. propůjčky, výměrem čj. 429/ 49 z roku 19. prosince [[1849]], kterým bylo propůjčeno 20 důlních měr<ref group="pozn.">Důlní míry (dolové míry) – výměra pozemku, pod nímž se propůjčovalo právo (tzv. propůjčka) k dobývání vyhrazených nerostů, jestliže byly kutáním (vyhledáváním) odkryty. Důlní míra je pravoúhelník o ploše 45 116 m<sup>2</sup>, jehož kratší strana je minimálně 106 m.</ref> s názvem Michael č. I. až XX (tj. 90,2 ha)<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = SHP areálu Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích|vydání = |vydavatel = NPÚ ú. o. p. v Ostravě|místo = Ostrava|rok = 2004|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení = Klát|jméno = Jaroslav|příjmení2 = Matěj|jméno2 = Miloš|titul = Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 2006|počet stran = |strany =14 |isbn =80-85034-34-4 |poznámka = }}</ref>. Jáma č. 1 dostala název Hlavní jáma (Hauptschacht), č. 3 na [[Důl Michal|Michael]]. Hlavní jáma byla určena pro těžbu uhlí a čerpání vody.
 První uhlí bylo vydobyto z otvírkových prací v roce [[1850]], pravidelná těžba začala v roce [[1851]]. Uhlí se dobývalo ze slojí Jakloveckého souvrství. Vykazovaná těžba uhlí společně s dolem Michael činila 17 500 tun v roce 1854, v roce 1855 již 25 800 tun a v roce [[1856]] to bylo 42 692 tun. Vzhledem k dlouhodobé ztrátovosti podnikání rakouský stát své podniky postupně rozprodal. 15. prosince 1856 odkoupila Michálkovické důlní pole [[Severní dráha císaře Ferdinanda|Výhradně privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda]]. Hlavní jáma byla v tomto období přejmenována na jámu Ferdinand na počest císaře [[Ferdinand I. Dobrotivý|Ferdinanda V]].