Thomas Morgan: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 2. 2015, 12:15

Thomas Hunt Morgan (25. září 1866 Lexington (Kentucky) – 4. prosince 1945 Pasadena) byl americký genetik. Studoval historii přírody, zoologii a makromutace u octomilky (Drosophila melanogaster). Je považován za jednoho z nejvýznamnějších genetiků historie, neboť prokázal, že geny jsou umístěny na chromozómech a na základě tohoto poznatku zformuloval Morganovy zákony dědičnosti. (Ironií osudu je, že Morgan byl sveřepým odpůrcem teorie o umístění genů na chromozómech, a své pokusy s octomilkou prováděl původně za účelem jejího jednoznačného vyvrácení). Zejména pro tento objev mu byla v roce 1933 udělena Nobelova cena za fyziologii a lékařství. Jako první tak získal tuto cenu za práci v oboru genetiky. Za svůj život napsal 22 knih a 370 vědeckých pojednání.

Morganova studia

Morgan se narodil v Lexingtonu ve státě Kentucky. V 16 letech začal studovat na State College of Kentucky (dnešní University of Kentucky). Zde se soustředil především na přírodní vědy. V roce 1886 promoval jako primus a získal bakalářský titul v přírodních vědách. Následující léto začal postgraduálně studovat na Johns Hopkins University, což byla první americká univerzita orientovaná na výzkum. Zde spolupracoval s významným morfologem Williamem K. Brooksem. Pod jeho vedením také psal diplomovou práci o embryologii nohatek a jejich fylogenetické příbuznosti s členovci. Usoudil, že z hlediska embryologie jsou nohatky více podobné pavoukům než korýšům. Za tuto diplomovou práci také v roce 1890 obdržel titul Ph.D.

Působení Morgana na Bryn Mawr College

V roce 1891 byl Morgan jmenován vedoucím kabinetu biologie na Bryn Mawr College. Vyučoval biologii pětkrát týdně, dvě přednášky každý den. Čas od času zahrnoval do svých přednášek i své objevy, ale i když byl nadšeným vyučujícím, jeho pravým zájmem byla laboratoř.

V roce 1894 dostal roční uvolnění pro účast na výzkumu Stazione Zoologica v Neapoli. Zde se setkal s německým biologem Hansem Drieschem, jehož výzkumy vytříbily Morganův zájem. V té době se Morganova práce přesunula od klasické popisné morfologie k experimentální embryologii, která vysvětluje somaticky a chemicky vývoj života. Po svém návratu z Neapole byl jmenován profesorem.

Na začátku roku 1900 začal pracovat na studii problémů s určováním pohlaví. Pokračoval také ve výzkumech evolučních změn, což byl jeho dřívější zájem.

Morgan se v polovině roku 1904 oženil s Lilian Vaughan Sampson, která též studovala na Bryn Mawr College. Jedno z jejich čtyř dětí, Isabel Morgan (provdaná Mountain), se stala významnou viroložkou na Johns Hopkins University se specializací na výzkum obrny.

Působení Morgana na Columbia University

V tom samém roku (1904) nastoupil na Columbia University. Zde začal studovat se svými spolupracovníky Drosophilu melanogaster, čili octomilku obecnou. Křížil ji s cílem najít dědičné mutace. Dlouhé roky křížili Morgan a jeho spolupracovníci octomilky bez úspěchu.

Po roku 1909 se však objevilo několik málo dědičných mutací, některé z nich se daly vysvětlit podle Mendlových principů. V dalším roce však Morgan narazil na bělookého samečka, který se svou barvou odlišoval od všech předchozích červenookých jedinců (později označených jako divoký typ). Tito běloocí samečci však po spáření s červenookou samičkou dávali uniformní červenooké potomstvo. V druhé generaci však ale bylo potomstvo odlišné – samečci byli běloocí. V několika potomstvech se také objevili růžovoocí jedinci, poukazující na jiný způsob dědičnosti. To byl důkaz gonozomálně dědičného znaku. Morgan své poznatky publikoval v roce 1911 v časopise Science. Tvrdil, že některé znaky jsou podmíněny pohlavním, že jsou pravděpodobně lokalizovány na jednom z pohlavních chromozomů a že ostatní geny jsou také umístěny na jiných specializovaných chromozomech.

Další Morganovy pokusy objasnily či nastartovaly svět k objevení mnoha dnes již známých pojmů a procesů genetiky. Mnoho jeho studentů získalo, stejně jako on, Nobelovu cenu v různých odvětvích přírodních věd. Jeho enormní úspěchy s octomilkami měly za následek, že se tito drobní živočichové začali používat jako modelové organismy po celém světe až do dnešních dob. Jeho fly-room (muší komora) se stala celosvětově známá.

Morganův odkaz genetice

chromozomy jsou nositeli genetické informace
geny jsou na nich uspořádány lineárně za sebou
geny jsou také na chromozomech přítomny na určitých místech (tzv. lokusy)
geny přítomné na stejném chromozomu jsou ve vazbě
objev polytenních (obřích) chromozomů octomilky obecné
objev celého karyotypu octomilky obecné

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Thomas Morgan

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Thomas Hunt Morgan.jpg|thumb|200px|Thomas Hunt Morgan]]
-'''Thomas Hunt Morgan''' ([[25. září]] [[1866]] – [[4. prosinec|4. prosince]] [[1945]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] [[genetik]]. Studoval historii přírody, [[zoologie|zoologii]] a [[makromutace]] u octomilky (''[[Drosophila melanogaster]]''). Je považován za jednoho z nejvýznamnějších genetiků historie, neboť prokázal, že [[gen]]y jsou umístěny na [[Chromozom|chromozóm]]ech a na základě tohoto poznatku zformuloval [[Morganovy zákony dědičnosti]]. (Ironií osudu je, že Morgan byl sveřepým odpůrcem teorie o umístění genů na chromozómech, a své pokusy s octomilkou prováděl původně za účelem jejího jednoznačného vyvrácení). Zejména pro tento objev mu byla v roce [[1933]] udělena [[Nobelova cena za fyziologii a medicínu]].Jako první tak získal tuto cenu za práci v oboru genetiky. Za svůj život napsal 22 knih a 370 vědeckých pojednání.
+'''Thomas Hunt Morgan''' ([[25. září]] [[1866]] [[Lexington (Kentucky)]] – [[4. prosinec|4. prosince]] [[1945]] [[Pasadena]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] [[genetik]]. Studoval historii přírody, [[zoologie|zoologii]] a [[makromutace]] u octomilky (''[[Drosophila melanogaster]]''). Je považován za jednoho z nejvýznamnějších genetiků historie, neboť prokázal, že [[gen]]y jsou umístěny na [[Chromozom|chromozóm]]ech a na základě tohoto poznatku zformuloval [[Morganovy zákony dědičnosti]]. (Ironií osudu je, že Morgan byl sveřepým odpůrcem teorie o umístění genů na chromozómech, a své pokusy s octomilkou prováděl původně za účelem jejího jednoznačného vyvrácení). Zejména pro tento objev mu byla v roce [[1933]] udělena [[Nobelova cena za fyziologii a lékařství]]. Jako první tak získal tuto cenu za práci v oboru genetiky. Za svůj život napsal 22 knih a 370 vědeckých pojednání.
 == Morganova studia ==
-Morgan se narodil v Lexingtonu ve státě Kentucky. V 16 letech začal studovat na ''State College of Kentucky'' (dnešní ''University of Kentucky''). Zde se soustředil především na přírodní vědy. V roce 1886 promoval jako primus a získal bakalářský titul v přírodních vědách. Následující léto začal postgraduálně studovat na [[Johns Hopkins University|''Johns Hopkins University'']], což byla první americká univerzita orientovaná na výzkum. Zde spolupracoval s významným morfologem ''Williamem K. Brooksem''. Pod jeho vedením také psal diplomovou práci o embryologii [[Nohatky|''nohatek'']] a jejich fylogenetické příbuznosti s členovci. Usoudil, že z hlediska embryologie jsou nohatky více podobné [[Pavouci|pavoukům]] než [[Korýši|korýšům]]. Za tuto diplomovou práci také v roce 1890 obdržel titul Ph.D.
+Morgan se narodil v [[Lexington (Kentucky)|Lexingtonu]] ve státě Kentucky. V 16 letech začal studovat na State College of Kentucky (dnešní [[University of Kentucky]]). Zde se soustředil především na přírodní vědy. V roce 1886 promoval jako primus a získal bakalářský titul v přírodních vědách. Následující léto začal postgraduálně studovat na [[Johns Hopkins University]], což byla první americká univerzita orientovaná na výzkum. Zde spolupracoval s významným morfologem Williamem K. Brooksem. Pod jeho vedením také psal diplomovou práci o embryologii [[Nohatky|nohatek]] a jejich fylogenetické příbuznosti s členovci. Usoudil, že z hlediska embryologie jsou nohatky více podobné [[Pavouci|pavoukům]] než [[Korýši|korýšům]]. Za tuto diplomovou práci také v roce 1890 obdržel titul Ph.D.
 == Působení Morgana na Bryn Mawr College ==
-V roce 1891 byl Morgan jmenován vedoucím kabinetu biologie na ''Bryn Mawr College''. Vyučoval biologii pětkrát týdně, dvě přednášky každý den. Čas od času zahrnoval do svých přednášek i své objevy, ale i když byl nadšeným vyučujícím, jeho pravým zájmem byla laboratoř.
+V roce 1891 byl Morgan jmenován vedoucím kabinetu biologie na [[Bryn Mawr College]]. Vyučoval biologii pětkrát týdně, dvě přednášky každý den. Čas od času zahrnoval do svých přednášek i své objevy, ale i když byl nadšeným vyučujícím, jeho pravým zájmem byla laboratoř.
 V roce 1894 dostal roční uvolnění pro účast na výzkumu ''Stazione Zoologica'' v Neapoli. Zde se setkal s německým biologem [[Hans Driesch|''Hansem Drieschem'']], jehož výzkumy vytříbily Morganův zájem. V té době se Morganova práce přesunula od klasické popisné morfologie k experimentální embryologii, která vysvětluje somaticky a chemicky vývoj života. Po svém návratu z Neapole byl jmenován profesorem.
@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 == Působení Morgana na Columbia University ==
-V tom samém roku (1904) nastoupil na ''Columbia University''. Zde začal studovat se svými spolupracovníky ''Drosophilu melanogaster'', čili ''octomilku obecnou''. Křížil ji s cílem najít dědičné mutace. Dlouhé roky křížili Morgan a jeho spolupracovníci octomilky bez úspěchu.
+V tom samém roku (1904) nastoupil na [[Columbia University]]. Zde začal studovat se svými spolupracovníky ''Drosophilu melanogaster'', čili ''octomilku obecnou''. Křížil ji s cílem najít dědičné mutace. Dlouhé roky křížili Morgan a jeho spolupracovníci octomilky bez úspěchu.
 Po roku 1909 se však objevilo několik málo dědičných mutací, některé z nich se daly vysvětlit podle Mendlových principů. V dalším roce však Morgan narazil na ''bělookého samečka'', který se svou barvou odlišoval od všech předchozích červenookých jedinců (později označených jako divoký typ). Tito běloocí samečci však po spáření s červenookou samičkou dávali uniformní červenooké potomstvo. V druhé generaci však ale bylo potomstvo odlišné – samečci byli běloocí. V několika potomstvech se také objevili růžovoocí jedinci, poukazující na jiný způsob dědičnosti. To byl důkaz ''gonozomálně dědičného znaku''.
@@ Řádek 23: / Řádek 23: @@
 == Morganův odkaz genetice ==
 * chromozomy jsou nositeli genetické informace
 * geny jsou na nich uspořádány lineárně za sebou
 * geny jsou také na chromozomech přítomny na určitých místech (tzv. lokusy)
 * geny přítomné na stejném chromozomu jsou ve vazbě
 * objev polytenních (obřích) chromozomů octomilky obecné
 * objev celého karyotypu octomilky obecné
+== Externí odkazy ==
+* {{NK ČR|nlk20000079384}}
 {{Pahýl}}
+{{Autoritní data|WORLDCATID=lccn-n50006108}}
-[[Kategorie:Američtí genetikové|Morgan, Thomas Hunt]]
+{{Portály|Medicína}}
-[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu|Morgan, Thomas Hunt]]
-[[Kategorie:Narození 1866|Morgan, Thomas Hunt]]
+{{DEFAULTSORT:Morgan, Thomas Hunt}}
-[[Kategorie:Úmrtí 1945|Morgan, Thomas Hunt]]
-[[Kategorie:Muži]]
+[[Kategorie:Američtí genetikové]]
+[[Kategorie:Nositelé Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu]]
 [[Kategorie:Američtí nositelé Nobelovy ceny]]
 [[Kategorie:Držitelé Copleyho medaile]]
 [[Kategorie:Absolventi Johns Hopkins University]]
+[[Kategorie:Narození 25. září]]
+[[Kategorie:Narození 1866]]
+[[Kategorie:Úmrtí 4. prosince]]
+[[Kategorie:Úmrtí 1945]]
+[[Kategorie:Muži]]