Důl Ferdinand (Ostrava): Porovnání verzí
m →Historie: dopnění značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
Konečné hloubky 134,6 m bylo dosaženo v roce 1863, jáma měla dvě patra. K těžbě uhlí sloužil parní těžní stroj s ležatým válcem o výkonu 12 [[koňská síla|HP]]. K čerpání důlní vody bylo nasazeno parní důlní tahadlové čerpadlo se stojatým válcem s vahadlem o výkonu 60 HP<ref>{{Citace monografie|příjmení = Klát|jméno = Jaroslav|příjmení2 = Matěj|jméno2 = Miloš|titul = Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 2006|počet stran = |strany = 20|isbn = 80-85034-34-4|poznámka = poznámka 15 pod čarou}}</ref>. Propojením podzemí s dolem Michael se využívalo k přirozenému větrání (přirozené cirkulace vzduchu v dole)<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 202|počet stran = 220|strany = 139|isbn = |poznámka = Klub přátel Hornického muzea OKD Ostrava-Petřkovice, neprodejné}}</ref>. |
Konečné hloubky 134,6 m bylo dosaženo v roce 1863, jáma měla dvě patra. K těžbě uhlí sloužil parní těžní stroj s ležatým válcem o výkonu 12 [[koňská síla|HP]]. K čerpání důlní vody bylo nasazeno parní důlní tahadlové čerpadlo se stojatým válcem s vahadlem o výkonu 60 HP<ref>{{Citace monografie|příjmení = Klát|jméno = Jaroslav|příjmení2 = Matěj|jméno2 = Miloš|titul = Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 2006|počet stran = |strany = 20|isbn = 80-85034-34-4|poznámka = poznámka 15 pod čarou}}</ref>. Propojením podzemí s dolem Michael se využívalo k přirozenému větrání (přirozené cirkulace vzduchu v dole)<ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku|vydání = |vydavatel = |místo = Ostrava|rok = 202|počet stran = 220|strany = 139|isbn = |poznámka = Klub přátel Hornického muzea OKD Ostrava-Petřkovice, neprodejné}}</ref>. |
||
Na zrekonstruovaný [[Důl Michal|důl Michael]] byla v roce 1882 převedena těžba dolu Ferdinand, který se stal pomocným dolem a jámou záložní. Došlo k první koncentraci těžby uhlí, jeho třídění a expedici z jedné jámy. V témže roce jáma Ferdinand vyhořela a v létech 1885 až 1886 byla zasypána. |
Na zrekonstruovaný [[Důl Michal|důl Michael]] byla v roce 1882 převedena těžba dolu Ferdinand, který se stal pomocným dolem a jámou záložní. Došlo k první koncentraci těžby uhlí, jeho třídění a expedici z jedné jámy. V témže roce jáma Ferdinand vyhořela<ref group="pozn.">Těžní věž byla dřevěná</ref> a v létech 1885 až 1886 byla zasypána. |
||
V dnešní době nese název Ferdinand kolonie domků, vystavěná v blízkosti bývalého dolu Ferdinand v létech 1883 až 1922<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kašpárek|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Kapitoly z historie Michálkovic|vydání = |vydavatel = |místo = Michálkovice|rok = 2009|počet stran = |strany = 28|isbn = 978-80-732-213-3}}</ref> pro havíře, kteří pracovali na dole [[Důl Michal|Michael / Michal / P. Cingr]]. |
V dnešní době nese název Ferdinand kolonie domků, vystavěná v blízkosti bývalého dolu Ferdinand v létech 1883 až 1922<ref>{{Citace monografie|příjmení = Kašpárek|jméno = Jiří|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Kapitoly z historie Michálkovic|vydání = |vydavatel = |místo = Michálkovice|rok = 2009|počet stran = |strany = 28|isbn = 978-80-732-213-3}}</ref> pro havíře, kteří pracovali na dole [[Důl Michal|Michael / Michal / P. Cingr]]. |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
<references /> |
<references /> |
||
=== Poznámka === |
|||
{{Portály|Česko|Těžba}} |
{{Portály|Česko|Těžba}} |
||
Verze z 23. 12. 2014, 18:14
Důl Ferdinand v Ostravě-Michálkovicích byl černouhelný důl, který se nacházel přibližně v oblasti dnešní Briketářské ulice v kolonii Ferdinand. Těžba uhlí na této jámě probíhala mezi rokem 1850 až 1882.
Historie
V budoucím důlním poli v Michálkovicích prováděla před založením dolu kutací práce C. k. kutací a vrtební komise, zastupující Vysoký montánní erár (Rakouský stát). Na základě udělení kutací koncese v roce 1843 bylo započato s hloubením C. k. michálkovické kutací jámy č.1 a č. 3. Na základě nálezu dobyvatelné uhelné sloje byla Báňským hejtmanstvím udělena koncese na těžbu uhlí formou tzv. propůjčky, výměrem čj. 429/ 49 z roku 19. prosince 1849, kterým bylo propůjčeno 20 důlních měr s názvem Michaeli č. I. až XX (tj. 90,2 ha)[1][2]. Jáma č. 1 dostala název Hlavní jáma (Hauptschacht), č. 3 na Michael. Hlavní jáma byla určena pro těžbu uhlí a čerpání vody.
První uhlí bylo vydobyto z otvírkových prací v roce 1850, pravidelná těžba začala v roce 1851. Uhlí se dobývalo ze slojí Jakloveckého souvrství. Vykazovaná těžba uhlí společně s dolem Michael činila 17 500 tun v roce 1854, v roce 1855 již 25 800 tun a v roce 1856 to bylo 42 692 tun. Vzhledem k dlouhodobé ztrátovosti podnikání rakouský stát své podniky postupně rozprodal. 15. prosince 1856 odkoupila Michálkovické důlní pole Výhradně privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda. Hlavní jáma byla v tomto období přejmenována na jámu Ferdinand na počest císaře Ferdinanda V.
V roce 1862 byly doly Ferdinand a Michael napojeny na Báňskou dráhu, což usnadnilo odvoz vytěženého uhlí k odběratelům a na překladiště uhlí SDF v Hrušově.
Konečné hloubky 134,6 m bylo dosaženo v roce 1863, jáma měla dvě patra. K těžbě uhlí sloužil parní těžní stroj s ležatým válcem o výkonu 12 HP. K čerpání důlní vody bylo nasazeno parní důlní tahadlové čerpadlo se stojatým válcem s vahadlem o výkonu 60 HP[3]. Propojením podzemí s dolem Michael se využívalo k přirozenému větrání (přirozené cirkulace vzduchu v dole)[4].
Na zrekonstruovaný důl Michael byla v roce 1882 převedena těžba dolu Ferdinand, který se stal pomocným dolem a jámou záložní. Došlo k první koncentraci těžby uhlí, jeho třídění a expedici z jedné jámy. V témže roce jáma Ferdinand vyhořela[pozn. 1] a v létech 1885 až 1886 byla zasypána.
V dnešní době nese název Ferdinand kolonie domků, vystavěná v blízkosti bývalého dolu Ferdinand v létech 1883 až 1922[5] pro havíře, kteří pracovali na dole Michael / Michal / P. Cingr.
Reference
- ↑ SHP areálu Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích. Ostrava: NPÚ ú. o. p. v Ostravě, 2004.
- ↑ KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: [s.n.], 2006. ISBN 80-85034-34-4. S. 14.
- ↑ KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: [s.n.], 2006. ISBN 80-85034-34-4. S. 20. Poznámka 15 pod čarou.
- ↑ Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku. Ostrava: [s.n.], 202. 220 s. S. 139. Klub přátel Hornického muzea OKD Ostrava-Petřkovice, neprodejné.
- ↑ KAŠPÁREK, Jiří. Kapitoly z historie Michálkovic. Michálkovice: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-732-213-3. S. 28.
Poznámka
Chybná citace: Nalezena značka <ref>
pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>