Architektura procesoru: Porovnání verzí
→3/ PC architektura:
Doplnil jsem údaje o MIPS. Čerpáno ze stránek MIPS.
Z8 - doplněna ze stránek Zilog značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Upravit}} |
{{Upravit}} |
||
'''[[Procesor]]''' (CPU – Central Processing Unit) jakožto [[elektronika|elektronický]] obvod (složený z velkého množství součástek |
'''[[Procesor]]''' (CPU – Central Processing Unit) jakožto [[elektronika|elektronický]] obvod (složený z velkého množství součástek – převážně tranzistorů) je umístěn na křemíkové destičce – CPU je vlastně složitý [[Integrovaný obvod]]. Jeho popularita vzrostla hlavně díky [[Výpočetní technika|výpočetní technice]] (počítače, notebooky, ale i chytré mobilní telefony), dnes se s nimi však můžeme setkat třeba i v pračce či ledničce. |
||
Procesor zpracovává informace (příkazy) v podobě [[Strojový kód|strojového kódu]] a procesory s obdobnou strukturou jádra, které zároveň zpracovávají shodný strojový kód, mají stejnou architekturu. |
Procesor zpracovává informace (příkazy) v podobě [[Strojový kód|strojového kódu]] a procesory s obdobnou strukturou jádra, které zároveň zpracovávají shodný strojový kód, mají stejnou architekturu. |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
== Vnitřní architektura == |
== Vnitřní architektura == |
||
Podle vnitřního uspořádání dělíme procesory na [[RISC]] a [[CISC]] lišící se počtem instrukcí, které procesor umí vykonávat.Současné procesory [[Intel]] nebo ty, které jsou s nimi kompatibilní jsou vnitřně RISC, ač uvnitř vlastně probíhají složité CISC instrukce a umí také měnit |
Podle vnitřního uspořádání dělíme procesory na [[RISC]] a [[CISC]] lišící se počtem instrukcí, které procesor umí vykonávat.Současné procesory [[Intel]] nebo ty, které jsou s nimi kompatibilní jsou vnitřně RISC, ač uvnitř vlastně probíhají složité CISC instrukce a umí také měnit – lépe řečeno asi aktualizovat svůj řídící mikrokód. |
||
Architektura jde ruku v ruce s instrukční sadou a její délkou která díky překotnému vývoji roste. Jednodušší procesory dodnes používané jsou |
Architektura jde ruku v ruce s instrukční sadou a její délkou která díky překotnému vývoji roste. Jednodušší procesory dodnes používané jsou 8bitové<ref>[http://avr.hw.cz/architektura/arch_avr.html Architektura AVR]</ref> a naopak na vrcholu jsou dnes 64bitové používané hlavně v nejvýkonnějších výpočetních strojích a serverech. |
||
== Nejdůležitější architektury procesorů == |
== Nejdůležitější architektury procesorů == |
||
Tyto architektury lze rozdělit do několika skupin |
Tyto architektury lze rozdělit do několika skupin – a to podle použití a s tím související složitostí architektury. |
||
=== 1/ malé architektury |
=== 1/ malé architektury – nejstarší === |
||
* a |
* a – PDP 11 |
||
* b |
* b – VAX (který ovšem je zdokonalený předchozí) |
||
* c |
* c – AP 101 (tato architektura byla použita pro řízení raketoplánu) |
||
* d |
* d – [[UNIVAC I]], [[UNIVAC II]] |
||
* e |
* e – Super H (vyvíjen stejnojmennou firmou) |
||
=== 2/ Mikročipová architektura === |
=== 2/ Mikročipová architektura === |
||
* a |
* a – 8051 |
||
* b |
* b – AVR |
||
* c |
* c – PIC |
||
* d |
* d – ARM Cortex M |
||
* e |
* e – Z8 |
||
* f |
* f – MIPS M4K, M14K |
||
=== 3/ PC architektura === |
=== 3/ PC architektura === |
||
* a |
* a – [[Power PC]] |
||
* b |
* b – [[x86]] (používající 32bitovou instrukci) |
||
* c |
* c – [[x64]] (používající 64bitovou instrukci) |
||
* d |
* d – [[Z80|Zilog Z80]] |
||
* e |
* e – Motorola: 6800, 6809 a 68000 |
||
* f |
* f – MOS Technology 6502 |
||
* g |
* g – Loonsong (vyvíjený na univerzitě v Číně, Instrukční sada MIPS) |
||
=== 4/ Architektura serverů a někdy i PC === |
=== 4/ Architektura serverů a někdy i PC === |
||
* a |
* a – LEON |
||
* b |
* b – [[SPARC]] |
||
* c |
* c – [[MIPS]] |
||
* d |
* d – PA-RISC (vyvíjen firmou Hewlett Packard) |
||
* e |
* e – Advanced RISC |
||
* f |
* f – Alpha (vyvíjen firmou DEC) |
||
* g |
* g – Acron |
||
* h |
* h – S ARM |
||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 26. 10. 2014, 17:49
Procesor (CPU – Central Processing Unit) jakožto elektronický obvod (složený z velkého množství součástek – převážně tranzistorů) je umístěn na křemíkové destičce – CPU je vlastně složitý Integrovaný obvod. Jeho popularita vzrostla hlavně díky výpočetní technice (počítače, notebooky, ale i chytré mobilní telefony), dnes se s nimi však můžeme setkat třeba i v pračce či ledničce.
Procesor zpracovává informace (příkazy) v podobě strojového kódu a procesory s obdobnou strukturou jádra, které zároveň zpracovávají shodný strojový kód, mají stejnou architekturu.
Vnitřní architektura
Podle vnitřního uspořádání dělíme procesory na RISC a CISC lišící se počtem instrukcí, které procesor umí vykonávat.Současné procesory Intel nebo ty, které jsou s nimi kompatibilní jsou vnitřně RISC, ač uvnitř vlastně probíhají složité CISC instrukce a umí také měnit – lépe řečeno asi aktualizovat svůj řídící mikrokód.
Architektura jde ruku v ruce s instrukční sadou a její délkou která díky překotnému vývoji roste. Jednodušší procesory dodnes používané jsou 8bitové[1] a naopak na vrcholu jsou dnes 64bitové používané hlavně v nejvýkonnějších výpočetních strojích a serverech.
Nejdůležitější architektury procesorů
Tyto architektury lze rozdělit do několika skupin – a to podle použití a s tím související složitostí architektury.
1/ malé architektury – nejstarší
- a – PDP 11
- b – VAX (který ovšem je zdokonalený předchozí)
- c – AP 101 (tato architektura byla použita pro řízení raketoplánu)
- d – UNIVAC I, UNIVAC II
- e – Super H (vyvíjen stejnojmennou firmou)
2/ Mikročipová architektura
- a – 8051
- b – AVR
- c – PIC
- d – ARM Cortex M
- e – Z8
- f – MIPS M4K, M14K
3/ PC architektura
- a – Power PC
- b – x86 (používající 32bitovou instrukci)
- c – x64 (používající 64bitovou instrukci)
- d – Zilog Z80
- e – Motorola: 6800, 6809 a 68000
- f – MOS Technology 6502
- g – Loonsong (vyvíjený na univerzitě v Číně, Instrukční sada MIPS)
4/ Architektura serverů a někdy i PC
- a – LEON
- b – SPARC
- c – MIPS
- d – PA-RISC (vyvíjen firmou Hewlett Packard)
- e – Advanced RISC
- f – Alpha (vyvíjen firmou DEC)
- g – Acron
- h – S ARM