Fyzikální depozice z plynné fáze: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m +text, +kategorie
Mírné rozšíření (na seriozní úpravu není čas :o/ )
Řádek 1: Řádek 1:
'''PVD''' ({{vjazyce|en}} ''Physical Vapour Deposition'') je technologie povlakování, založena na fyzikálním principu.
'''PVD''' ({{vjazyce|en}} ''Physical Vapour Deposition'') je označení skupiny technik vakuové depozice tenkých vrstev. Společným znakem těchto technik je skutečnost, že se zpravidla vychází z pevného substrátu (narozdíl od technik CVD).

Mezi tyto techniky patří:
Jedná se o odpařování nebo odprašování kovů v řízené atmosféře. Částice, které mají být nanášeny, jsou vyráženy za zdroje ({{vjazyce|en}} target) působením elektrického oblouku, plazmového výboje, laseru či elektronového paprsku nebo odpařením za zvýšené teploty. Celý proces povlakování probíhá zpravidla ve [[vakuum|vakuu]] při tlaku 0,1 až 1 Pa a při teplotě do 500 °C. Přesto, že původně byla metoda určena k povlakování řezných nástrojů z [[rychlořezná ocel|rychlořezné oceli]], jsou dnes touto metodou povlakovány i [[slinutý karbid|slinuté karbidy]] a další materiály.
- Vakuové napařování
- Depozice elektronovým svazkem
- Pulsní laserová depozice (PLD)
- Naprašování

Proces povlakování probíhá ve [[vakuum|vakuu]] či kontrolované atmosféře při tlacích 10e-4 až 100 Pa.


{{Pahýl}}
{{Pahýl}}

Verze z 16. 3. 2014, 20:46

PVD (anglicky Physical Vapour Deposition) je označení skupiny technik vakuové depozice tenkých vrstev. Společným znakem těchto technik je skutečnost, že se zpravidla vychází z pevného substrátu (narozdíl od technik CVD).

Mezi tyto techniky patří: - Vakuové napařování - Depozice elektronovým svazkem - Pulsní laserová depozice (PLD) - Naprašování

Proces povlakování probíhá ve vakuu či kontrolované atmosféře při tlacích 10e-4 až 100 Pa.