Marin Mersenne: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Ve fyzice a akustice definoval tzv. [[Mersennovy zákony]] popisující frekvenci kmitání natažených strun (v práci ''Traité de l'harmonie universelle'' z roku [[1637]]). Jako první v historii se rovněž pokusil změřit [[rychlost zvuku]] ve vzduchu. |
Ve fyzice a akustice definoval tzv. [[Mersennovy zákony]] popisující frekvenci kmitání natažených strun (v práci ''Traité de l'harmonie universelle'' z roku [[1637]]). Jako první v historii se rovněž pokusil změřit [[rychlost zvuku]] ve vzduchu. |
||
V teologii patří k jeho |
V teologii patří k jeho nejvýznamnějším dílům spis ''Quaestiones celeberrimae in Genesim'' z roku [[1623]], jež je výkladem biblické knihy [[Genesis]], zaměřeným proti výkladům [[Magie|magickým]] a [[Mystika|mystickým]]. Ve filozofii byl obhájcem [[René Descartes|René Descarta]]. |
||
Historici vědy oceňují jeho editorskou činnost - připravil k vydání a přeložil díla [[Euklides|Euklidova]], [[Apollónios|Apolloniova]] i [[Archimédés|Archimédova]], a také jeho korespondenci s matematiky a vědci své doby. V době neexistence vědeckých časopisů byla korespondenční síť základní formou šíření informací ve vědě a Mersenne byl jejím středobodem ve své době. |
Historici vědy oceňují jeho editorskou činnost - připravil k vydání a přeložil díla [[Euklides|Euklidova]], [[Apollónios|Apolloniova]] i [[Archimédés|Archimédova]], a také jeho korespondenci s matematiky a vědci své doby. V době neexistence vědeckých časopisů byla korespondenční síť základní formou šíření informací ve vědě a Mersenne byl jejím středobodem ve své době. |
Verze z 8. 3. 2014, 21:12
Marin Mersenne (8. září 1588, Oizé – 1. září 1648, Paříž) byl francouzský teolog, filozof, matematik, fyzik a muzikolog. Někdy je nazýván "otec akustiky".
V matematice definoval tzv. Mersennovo prvočíslo, s nímž je spjat též generátor pseudonáhodných čísel zvaný Mersennův vír (Mersenne twister), který se dnes hojně užívá v kryptografii a informatice.
Ve fyzice a akustice definoval tzv. Mersennovy zákony popisující frekvenci kmitání natažených strun (v práci Traité de l'harmonie universelle z roku 1637). Jako první v historii se rovněž pokusil změřit rychlost zvuku ve vzduchu.
V teologii patří k jeho nejvýznamnějším dílům spis Quaestiones celeberrimae in Genesim z roku 1623, jež je výkladem biblické knihy Genesis, zaměřeným proti výkladům magickým a mystickým. Ve filozofii byl obhájcem René Descarta.
Historici vědy oceňují jeho editorskou činnost - připravil k vydání a přeložil díla Euklidova, Apolloniova i Archimédova, a také jeho korespondenci s matematiky a vědci své doby. V době neexistence vědeckých časopisů byla korespondenční síť základní formou šíření informací ve vědě a Mersenne byl jejím středobodem ve své době.
Bibliografie
- Euclidis elementorum libri (1626)
- Les Mécaniques de Galilée (1634)
- Questions inouies ou récréation des savants (1634)
- Questions théologiques, physiques (1634)
- Harmonie universelle (1636-7)
- Nouvelles découvertes de Galilée (1639)
- Cogitata physico-mathematica (1644)
- Universae geometriae synopsis (1644)
Literatura
- Dear, Peter Robert. Mersenne and the Learning of the Schools, Ithaca: Cornell University Press, 1988.
- Moreau, Roger. Marin Mersenne et la naissance de l'esprit scientifique, éditions Anagrammes, Perros Guirec, 2012