Biela voda (přítok Dunajce)

Šablona:Infobox - řeka Bílá voda (v jazyce pol Białka) je řeka na Slovensku a v Polsku odvodňující severovýchodní část Vysokých Tater.

Tok řeky

Řeka vzniká soutokem Zeleného potoka a Litvorového potoka na prahu Kačaciej doliny ve výšce kolem 1420 m. Po soutoku s Rybím potokem ji Poláci volají Białou Wodou nebo Białka. Tento název se nesprávně přebírá i do češtiny. Od soutoku s Rybím potokem tvoří státní hranici mezi Slovenskem a Polskem až po soutok s Javorinkou, kde území Slovenska opouští. Dále teče na sever vedle obcí Brzegi (Břehy), Jurgow (Jürg), Bukowina Tatranska, Nowa Biała (Nová Belá), Krempachy a Fredman, aby se při Debně vlila do Dunajce. Pod Krempachmi vytváří Průlom Bílé vody (polsky Przełom Białki), který je státní přírodní rezervací.

Název Bílá voda pochází z bíle zpěněné ledové horské vody a bílých štěrků, které tvoří tok řeky. Řeka má sněžný režim odtoku, s maximem průtoků během jarního tání sněhu (květen). Horní část toku má bystřinný charakter.

Bílá voda odvodňuje Bielovodskou dolinu, jejíž historický název byl Podúplazská dolina. Tento název přešel na dolinu i potok jako pars pro toto z historického pojmenování Zadní kopy jako Malého Úplazu prostřednictvím Podúplaznej polany, kde stáli salaše pastýřů z Polského Spiše. Původní název Podúplazský potok (německy Poduplazsker Bach nebo maďarsky Poduplaszki Patak) se ještě vyskytuje v ročence MKE 1877.

Řeka tvoří přirozenou hranici mezi Polskou Spiší a Podhale.

Tok Bílé vody do 16. století obtékal obec Nowa Biała (Nová Belá) po hranici její katastru ze západní strany pod Tisovů skálu. Po velké povodni však Bílá voda změnila směr toku a vytvořila nové koryto Průlomem Bílé vody, mezi Oblazovú skálu a Kramlicu, mezi spišskými obcemi Novou Bělou a Krempachami, přičemž Novou Belu nechala na svém levém břehu. Geografická hranice Polského Spiše však v tomto úseku zůstala na původním korytě viz mapa.

Region Polský Spiš

Název obce Krempachy - původně německy Krumbach - kroutící se potok je podle některých autorů odvozován od točícího se meandru před Oblazovou skálou a Kramlicou, která dříve odrážela směr toku řeky po západní hranici katastru Nové Belé. Od r.. 1771 po rozpadu Polska a připojení jeho jižní části k Rakousku v rámci Rakousko - uherské monarchie až do r.. 1918 byla Bílá voda (vyjma úsek změněného toku kolem Nové Belé), hranicí mezi spisem a Podhale a tím zároveň i hranicí mezi Predlitavsku - Galicií (tj. Rakouskem) a Zalitavskom - Uherskem. Po rozpadu Rakousko-uherské monarchie se řeka stává hranicí mezi Česko-Slovenská a Polskem (1918 - 1920).

Po r. 1920 do r. 1938, kdy Konference velvyslanců do Polska včlenila 14 obcí ze Spiše a 12 obcí z Oravy, byla hranicí mezi Polskem a Česko-Slovenská jen Bílá voda v úseku od Rybího potoka v nadmořské výšce 1075 m po soutok s Javorinkou v nadmořské výšce 824 m

V r.1939 až 1945 se hranice vrátila do stavu před rokem 1920 a Bílá voda byla hranicí mezi Slovenskou a Německou říší až po Dunajec. Od července 1945 se hranice vrátila na stav platný v r.. 1920 až 1938. I po rozpadu ČSFR je tato, nyní slovenská hranice nezměněna a probíhá Bílou vodou jen po soutok s Javorinkou.

Splavnost

Bílá voda je splavná od soutoku s Javorinkou. Za vyššího stavu vody je splavná i kaskáda od celnice Lysá Poľana (WW IV +)

Obtížnost Bílé vody

• Celnice Lysa Poľana - soutok s Javorinka - WW IV +
• Soutok s Javorinka - Jurgów = WW III
• Jurgow - ústí = WW I-II

Nebezpečná místa

• Železa pod mostem v Jurgów
• Možnost padlých stromů

Zajímavá místa

• Přírodní prahy o výšce max 1 m
• Průlom Bílé vody

Města u Bílé vodě

Bílá voda protéká přes následující města a vesnice:

• Jurgów
• Brzegi
• Czarna Góra
• Białka Tatrzańska
• Trybsz
• Krempachy
• Dębno
• Fridman
• Nowa Biała

Obrázky, zvuky či videa k tématu Biela voda na Wikimedia Commons V tomto článku byl použit překlad textu z článku Biela voda (prítok Dunajca) na slovenské Wikipedii.