Odvrácená strana Měsíce: Porovnání verzí
Van de Graaff |
m typo |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
== Možnosti využití == |
== Možnosti využití == |
||
Odvrácená část Měsíce je chráněna od radiového vysílání pocházejícího ze Země. Proto je toto místo vhodné pro výstavbu astronomických [[radioteleskop]]ů, podobných [[Observatoř Arecibo|radioteleskopu Arecibu]]. Využit by mohl být kráter [[Daedalus (kráter)|Daedalus]], který se nachází blízko středu odvrácené strany Měsíce.<ref>[http://news.astronet.pl/news.cgi?1427 Kráter Daedalus místem pro umístění teleskopu (pl)]</ref> |
Odvrácená část Měsíce je chráněna od radiového vysílání pocházejícího ze Země. Proto je toto místo vhodné pro výstavbu astronomických [[radioteleskop]]ů, podobných [[Observatoř Arecibo|radioteleskopu v Arecibu]]. Využit by mohl být kráter [[Daedalus (kráter)|Daedalus]], který se nachází blízko středu odvrácené strany Měsíce.<ref>[http://news.astronet.pl/news.cgi?1427 Kráter Daedalus místem pro umístění teleskopu (pl)]</ref> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 8. 12. 2013, 19:30
Odvrácená strana Měsíce je měsíční hemisféra (polokoule), která je trvale odvrácena směrem od Země. Opačná polokoule se nazývá přivrácená strana Měsíce. Měsíc obrací k Zemi vlivem vázané rotace stále stejnou polokouli. Přesto můžeme díky vlivu librace pozorovat ze Země 9 % povrchu odvrácené strany Měsíce.[1] Mezi útvary, které můžeme díky libraci pozorovat, patří Mare Humboldtianum (Moře Humboldtovo), Mare Marginis (Moře okraje) a Mare Smythii (Moře Smythovo), zčásti Mare Orientale (Moře východní) a Mare Australe (Moře jižní).
První snímky celé odvrácené strany Měsíce pořídila až 7. října 1959 sovětská sonda Luna 3.
Popis
Na rozdíl od přivrácené strany Měsíce je jeho odvrácená strana mnohem hornatější a obsahuje mnohem méně měsíčních moří. Poměr je 2,6 % na odvrácené polokouli ku 31,2 % na přivrácené.[2] Tento rozdíl se vysvětluje tzv. izostatickým vyrovnáváním, kdy se měsíční kůra snaží vyrovnat s rozdílnou hustotou měsíčních bazaltů v oblasti moří na přivrácené straně a hornin tvořících pohoří na odvrácené straně Měsíce. Měsíční bazalty mají větší hustotu než ostatní horniny, proto je zde měsíční kůra slabší, horniny pohoří mají menší hustotu, proto je zde měsíční kůra silnější. K tomuto formování měsíční kůry došlo pravděpodobně v dobách raného vývoje Měsíce.
Na odvrácené straně Měsíce můžeme nalézt kromě moří nacházejících se v hraničních libračních oblastech (na rozhraní přivrácené a odvrácené polokoule, které lze při vhodném náklonu Měsíce pozorovat ze Země), také Mare Moscoviense (Moře moskevské) a Mare Ingenii (Moře touhy). Rozloha těchto moří je však výrazně menší než rozloha moří na přivrácené straně a nelze je pozorovat přímo z naší planety.
Mezi nejvýraznější útvary se zde mimo kotlin Mare Orientale a Mare Moscoviense řadí i krátery Ciolkovskij a Hertzsprung.[2] Další rozlehlé krátery jsou např. Planck, Birkhoff, Mendělejev, Gagarin, Koroljov, D'Alembert, Leibnitz, Poincaré, Van de Graaff, Von Kármán a Apollo.
Možnosti využití
Odvrácená část Měsíce je chráněna od radiového vysílání pocházejícího ze Země. Proto je toto místo vhodné pro výstavbu astronomických radioteleskopů, podobných radioteleskopu v Arecibu. Využit by mohl být kráter Daedalus, který se nachází blízko středu odvrácené strany Měsíce.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Měsíc - družice Země, str. 8, ISBN 80-85277-10-7
- ↑ a b Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Mapa celého Měsíce, str. 190, ISBN 80-85277-10-7
- ↑ Kráter Daedalus místem pro umístění teleskopu (pl)
Související články
Externí odkazy
(česky)
- Odvrácená strana Měsíce v Astronomickém snímku dne
- Česká jména na odvrácené straně Měsíce
- Mapa odvrácené strany Měsíce
(anglicky)