Bitva u Montgisardu: Porovnání verzí
m Náhrada Blason_Jean_de_Châtillon,_Comte_de_Blois.svg -> Blason_de_la_maison_de_Châtillon.svg (Steinsplitter: File renamed: File renaming criterion #3: Correct misleading names into accurate ones.nom global) |
m sjednocení parametrů; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
|Střetnutí= Bitva u Montgisardu |
|Střetnutí= Bitva u Montgisardu |
||
|konflikt= [[Křížové výpravy]] |
|konflikt= [[Křížové výpravy]] |
||
| |
| obrázek = Schlacht von Montgisard 2.jpg |
||
| popisek = Bitva u Montgisardu od Charlese Philippe Larivière |
|||
|komentář= Bitva u Montgisardu od Charlese Philippe Larivière |
|komentář= Bitva u Montgisardu od Charlese Philippe Larivière |
||
| trvání= [[25. listopad]]u [[1177]] |
| trvání= [[25. listopad]]u [[1177]] |
||
| Řádek 18: | Řádek 19: | ||
Následně se královské vojsko a rytířské řády pustily do úporného stíhání Saladinovy hlavní armády, která stále postupovala ve směru na Jeruzalém. Samotný Saladin pochyboval o tom, že by král [[Balduin IV.]] pokračoval v pronásledování se svou hrstkou vojáků. Myslel si, že mu nehrozí žádné nebezpečí a jeho značně roztažené vojsko pokračovalo ke svému cíli. |
Následně se královské vojsko a rytířské řády pustily do úporného stíhání Saladinovy hlavní armády, která stále postupovala ve směru na Jeruzalém. Samotný Saladin pochyboval o tom, že by král [[Balduin IV.]] pokračoval v pronásledování se svou hrstkou vojáků. Myslel si, že mu nehrozí žádné nebezpečí a jeho značně roztažené vojsko pokračovalo ke svému cíli. |
||
Ovšem 25. listopadu 1177 byla Saladinova armáda přepadena 500 královskými rytíři a 80 templáři u Montgisard Ramla. Útok křesťanů byl nečekaný a zdrcující, když jejich těžká jízda rozrazila saracénský zadní voj, který postupoval příkrým úvalem. Pak se do boje zapojily další oddíly, které přispěchaly Balduinovi na pomoc a začala nelítostná řež až do západu slunce. V Saladinově armádě zavládl zmatek. Ze Saladinovy armády zůstala zhruba desetina. Saladinova osobní garda mamlúckých bojovníků byla celá pobita, když bránila svého velitele. Saladin nasedl na závodního velblouda a prchal zpět do Egypta. Balduin IV. jej pronásledoval až na [[Sinajský poloostrov]], ale nepodařilo se mu ho dostihnout. Scénář |
Ovšem 25. listopadu 1177 byla Saladinova armáda přepadena 500 královskými rytíři a 80 templáři u Montgisard Ramla. Útok křesťanů byl nečekaný a zdrcující, když jejich těžká jízda rozrazila saracénský zadní voj, který postupoval příkrým úvalem. Pak se do boje zapojily další oddíly, které přispěchaly Balduinovi na pomoc a začala nelítostná řež až do západu slunce. V Saladinově armádě zavládl zmatek. Ze Saladinovy armády zůstala zhruba desetina. Saladinova osobní garda mamlúckých bojovníků byla celá pobita, když bránila svého velitele. Saladin nasedl na závodního velblouda a prchal zpět do Egypta. Balduin IV. jej pronásledoval až na [[Sinajský poloostrov]], ale nepodařilo se mu ho dostihnout. Scénář bitvy u Montgisardu naplánoval velmi zkušený Renaud de Chattilon. Spíše než koordinací jeho maličkosti ale šťastnými okolnostmi, zaútočila bitevní formace templářů z jiného směru a o chvili později, než hlavní útok jim řízený. Avšak tahle kombinace přispěla k ještě většímu chaosu v řadách zmatených muslimů. Bitva u Montgisardu se stala legendou, která ukončila slavnou éru Balduina IV. snad nejstatečnějšího hrdiny, jaký kdy nosil korunu Jeruzalémskou. |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
Verze z 27. 9. 2013, 12:02
Šablona:Infobox válka Bitva u Montgisardu se odehrála 25. listopadu 1177 mezi armádami Ajjúbovců a království Jeruzalémského. Saladin, v čele velkého vojska nečekaně vytáhl z Egypta a vyhnul se u Gazy templářům, kteří se ho tam pokoušeli zastavit, načež pokračoval dál na Askalon. Mladý šestnáctiletý král Balduin IV. stihl jen s pár sty rytíři svého dvora dorazit do Askalonu k jeho obraně, těsně před tím, než bylo město obklíčeno.
Saladin, ponechal část své obrovské armády na blokádu Askalonu a táhl na Jeruzalém s 26 000 muži. Cestu na Svaté město měl nyní zcela volnou. Odříznutý Balduin se však projevil jako nápaditý velitel. Nejdříve se mu podařilo tajně dopravit posla k templářům s příkazem aby zaútočili na zadní řady muslimského vojska, které ho blokovalo. Jakmile to templáři provedli, okamžitě provedl výpad z Askalonu i Balduin a společnými silami musulmany rozprášili.
Následně se královské vojsko a rytířské řády pustily do úporného stíhání Saladinovy hlavní armády, která stále postupovala ve směru na Jeruzalém. Samotný Saladin pochyboval o tom, že by král Balduin IV. pokračoval v pronásledování se svou hrstkou vojáků. Myslel si, že mu nehrozí žádné nebezpečí a jeho značně roztažené vojsko pokračovalo ke svému cíli.
Ovšem 25. listopadu 1177 byla Saladinova armáda přepadena 500 královskými rytíři a 80 templáři u Montgisard Ramla. Útok křesťanů byl nečekaný a zdrcující, když jejich těžká jízda rozrazila saracénský zadní voj, který postupoval příkrým úvalem. Pak se do boje zapojily další oddíly, které přispěchaly Balduinovi na pomoc a začala nelítostná řež až do západu slunce. V Saladinově armádě zavládl zmatek. Ze Saladinovy armády zůstala zhruba desetina. Saladinova osobní garda mamlúckých bojovníků byla celá pobita, když bránila svého velitele. Saladin nasedl na závodního velblouda a prchal zpět do Egypta. Balduin IV. jej pronásledoval až na Sinajský poloostrov, ale nepodařilo se mu ho dostihnout. Scénář bitvy u Montgisardu naplánoval velmi zkušený Renaud de Chattilon. Spíše než koordinací jeho maličkosti ale šťastnými okolnostmi, zaútočila bitevní formace templářů z jiného směru a o chvili později, než hlavní útok jim řízený. Avšak tahle kombinace přispěla k ještě většímu chaosu v řadách zmatených muslimů. Bitva u Montgisardu se stala legendou, která ukončila slavnou éru Balduina IV. snad nejstatečnějšího hrdiny, jaký kdy nosil korunu Jeruzalémskou.
