Polák, Maďar, dva bratři, v šavli i ve sklenici

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poláci a Maďaři na obraze ze 17. století

Polak, Węgier, dwa bratanki, i do szabli, i do szklanki [polak, wengier, dva bratanki, i do šabli, i do šklanki] (v doslovném překladu do češtiny Polák, Maďar, dva bratři, v šavli i ve sklenici), maďarsky Lengyel, magyar – két jó barát, együtt harcol, s issza borát (v doslovném překladu do češtiny Polák, Maďar - dva dobří přátelé, bojují a pijí své víno společně) jsou začáteční slova polského i maďarského veršovaného přísloví. Přísloví existuje již od středověku a vyjadřuje historické přátelství obou národů, které se datuje od 14. století a pokračuje až do dnešní doby. Delší verze tohoto přísloví zní: "Polak, Węgier, dwa bratanki / I do szabli, i do szklanki / Oba zuchy, oba żwawi / Niech im Pan Bóg błogosławi." ("Lengyel-magyar két jó barát / Együtt harcol s issza borát / Vitéz s bátor mindkettője / Áldás szálljon mindkettőre."). V maďarštině existuje hned několik verzí tohoto přísloví:

   „Lengyel, magyar – két jó barát, együtt harcol, s issza borát.”
   „Lengyel, magyar – két jó barát, együtt issza búját, borát.”
   „Magyar, lengyel - két jó barát, együtt issza sörét, borát.”
   „Lengyel, magyar – két jó barát, együtt emel kardot, kupát.”
   „Lengyel, magyar – két jó barát, együtt isszák egymás borát.”
   „Két jó fivér a magyar, lengyel, együtt iszik s harcol, ha kell.”
   „Kezükben a pohár és kard: lengyel, magyar egyet akart.”
   „Magyar, lengyel, két jó haver, együtt küzd és együtt vedel.”
   „Magyar, lengyel, két jó haver, együtt harcol, együtt vedel.”
   „Magyar-Lengyel, két jó barát, együtt ölnek minden zsiványt!”
   „Lengyel-Magyar, két jó barát, barát az ivásban, barát a bajvívásban.”

Není známo, že by jakékoliv jiné dva národy měli tak všeobecně známé a rozšířené přísloví o historickém přátelství.

Polsko například na znamení solidarity s Maďarskem odmítlo ratifikovat Trianonskou smlouvu.[1] V březnu 2007 rozhodly parlamenty obou zemí o vyhlášení 23. března v obou zemích jako dne maďarsko-polského přátelství.[2][3]

Genetický výzkum[editovat | editovat zdroj]

Dle nedávno publikovaného výzkumu [4], možná toto přátelství má genetické důvody. U polského a maďarského národa se vyskytuje nejčastěji v Evropě genom mutace R1a1 chromozomu Y. Vyskytuje se až u 56-60% lidí v těchto skupinách. Přítomnost mutace naznačuje, že oba národy pochází od jednoho společného předka, který žil asi před 10 000 lety.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Morozov, Stanislav Vaclavovič: Polsko a Československo v evropských vztazích 1933-1939. Ottovo nakladatelství, Praha (2009), ISBN 978-80-7360-842-2, str. 19.
  2. http://www.parlament.hu/irom38/02347/02347.pdf
  3. http://orka.sejm.gov.pl/proc5.nsf/uchwaly/1499_u.htm
  4. Semino et al. The Genetic Legacy of Paleolithic Homo sapiens sapiens in Extant Europeans: A Y Chromosome Perspective Archivováno 25. 11. 2003 na Wayback Machine., Science, 290, 1155-1159, 2000

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]