Přeskočit na obsah

Marihuana: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m editace uživatele 46.47.142.26 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Grreby
značky: rychlé vrácení zpět odkazy na rozcestníky
xd
značky: revertováno možný vandalismus školní IP editace z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
HHAHAHAHAHAHAHHAHAHAHAHACK[[Soubor:ST-3-bud.jpg|náhled|vpravo|Marihuana]]
{{Upravit|encyklopedický styl, pravopis, slovosled, konkrétnost}}
[[Soubor:ST-3-bud.jpg|náhled|vpravo|Marihuana]]
[[Soubor:Map-of-world-cannabis-laws.svg|náhled|vpravo|380px|'''Právní status držení konopí pro jiné než lékařské účely:'''
[[Soubor:Map-of-world-cannabis-laws.svg|náhled|vpravo|380px|'''Právní status držení konopí pro jiné než lékařské účely:'''
{{legenda|rgb(0, 0, 255)|Legální}}
{{legenda|rgb(0, 0, 255)|Legální}}
Řádek 11: Řádek 10:
{{legenda|rgb(0, 128, 0)|Legální pro lékařské použití}}
{{legenda|rgb(0, 128, 0)|Legální pro lékařské použití}}
{{legenda|rgb(192, 192, 192)|Ilegální}}]]
{{legenda|rgb(192, 192, 192)|Ilegální}}]]
'''Marihuana''' je [[droga (léčivo)|konzervovaná léčivá látka]], ale též [[psychoaktivní droga|psychotropní látka]],{{#tag:Ref|Pro oba tyto pojmy se používá český termín droga, který má pokaždé jiný význam.|group="p"}} která se získává usušením [[květenství]] samičích rostlin [[konopí]] s obsahem [[tetrahydrokanabinol]]u (THC) nad 1 %.{{Zdroj?}} V České republice je legální pouze na lékařský předpis.


Výraz ''marihuana'' pochází z mexické [[španělština|španělštiny]], o přesném původu se ale stále spekuluje.<ref name="puvodslova" /><ref name="hurt" />

Název byl použit i jako [[propaganda|propagandistický]] prostředek boje proti pěstování a užívání [[konopí]].<ref name="spiknuti"/><ref name="gabrielova"/> Slangově, zvláště pak jejími uživateli, bývá označována mnoha různými názvy jako např. ''tráva'', ''ganja'', ''skéro'', ''čudka'' či ''skunk'' (původně název konkrétní odrůdy). Označení ''marijánka'' je [[archaismus]] a v současné době se příliš nepoužívá.{{Doplňte zdroj}}

== Chemické složení ==
Nejpodstatnější chemickou složkou, která zajímá pěstitele marihuany, nejsou [[alkaloidy]], jako u jiných rostlin, ale [[kanabinoid]]y. Konopí je produkuje jako jediná rostlina na světě. Množství a poměrné zastoupení kanabinoidů rozhoduje o tom, jaké bude mít marihuana vlastnosti z hlediska účinků. Syntéza kanabinoidů probíhá především v buňkách živičných (pryskyřičných) žláz, jejichž množství v rostlině kolísá podle [[kultivar]]u, pěstebních podmínek, pohlaví a umístění na rostlině. Kanabinoidů již bylo izolováno přes 100, mezi nejvýznamnější patří:
* [[tetrahydrokanabinol]], THC je hlavní psychoaktivní látkou. Marihuana připravená z kvalitního konopí může mít až 30 % THC v sušině<ref name="testresults" />
* [[kanabidiol]], CBD má neurologické a antiepileptické účinky
* [[kanabichromen]], CBC je společně s CBD druhý nejzastoupenější kanabinoid po THC. Nemá přímé psychotropní účinky, ale je synergistou THC, tzn., že zesiluje účinky THC a snad i CBD
* [[kanabinol]], CBN je degradačním produktem THC (THC je vlastně jeho [[Prekurzor (chemie)|prekurzorem]]), není tedy přímo produkován rostlinou. V čerstvé marihuaně je jeho obsah nízký, ale sušením, nesprávným skladováním i nesprávnou přípravou produktů se může stát, že většina nebo všechen THC zoxiduje na CBN. Jeho vysoký obsah je tedy v marihuaně nežádoucí

THC, CBD a CBC vznikají [[Dekarboxylace|dekarboxylací]] z karboxylových kyselin THCA, CBDA a CBCA.

Kromě kanabinoidů jsou hlavními složkami [[Silice|silic]] v konopí také [[terpen]]y, [[flavonoidy]], [[alkaloidy]] a [[lignany]].

== Chemotypy marihuany ==
[[Soubor:Cannabis flowering.jpg|náhled|vpravo|Rostlina konopí setého]]
Podle poměrného zastoupení [[kanabinoid]]ů v marihuaně bylo pěstiteli stanoveno 5 tzv. chemotypů.
# typ - vysoké THC x nízké CBD. Obvykle pochází z tropických oblastí od 30. rovnoběžky směrem k rovníku. Nejžádanější kultivary co se týče psychotropních účinků.
# typ - vysoké CBD x střední až vysoké THC. Většinou [[Maroko]], [[Afghánistán]], [[Pákistán]]. Kolem 30. rovnoběžky.
# typ - vysoké CBD x nízké THC. Většinou kultivary pěstované na vlákno a semeno. Používá se na přípravu koncentrátů - haše, oleje připravených izomerací nebo acetylací. Nad 30. rovnoběžkou.
# typ - střední až vysoké THC i CBD + THCV přes 5 % (propylderiváty kanabinoidů). Původně z Jižní Afriky, [[Nigérie]], Afghánistánu, [[Nepál]]u, [[Indie]]. Kultivary vhodné pro medicinální použití.
# typ - psychoaktivní kanabinoidy do 1 % v sušině, tzv. technické konopí.

Někdy se zjednodušeně uvádí chemotypy dva - ''sativa'' a ''indica''. Dá se říci, že ''[[Cannabis sativa|Sativa]]'' je chemotyp 1, má schopnost přivodit stav označovaný jako "high", víceméně povzbudivé účinky. Oproti tomu ''[[Konopí indické|Indica]]'', chemotyp 2 nebo 3, obvykle navozuje stav známý jako "stoned", tedy stav klidové relaxace, "zkamenění". Dnes pěstované konopí má však s "klasickými" odrůdami jen málo společného - dělení na ''sativa a'' indica už z praktického hlediska ztratilo smysl a používá se spíš k popisu účinků. Dnešní rekreační a léčebné konopí je vlastně křížencem mnoha odrůd.

== Vzhled a vlastnosti ==
Marihuana pocházející z [[mírný podnebný pás|mírného podnebného pásma]] je po sklizni zelená, během sušení dostane barvu zelenou či tmavě zelenou až nahnědlou; zažloutnutí marihuany způsobuje sušení na slunečním světle. [[Květenství]] a [[Plod (botanika)|plod]] rostliny obsahuje velice málo [[pryskyřice]], a proto je nelze slisovat do tabulek. [[Evropa|Evropská]] marihuana obsahuje více listů než [[Severní Amerika|severoamerická]], která je složena hlavně z plodících a kvetoucích konečků větví. Chemické složení evropské marihuany je mimořádně pestré, protože se zasévají semena pocházející z různých zeměpisných oblastí, jejichž výsledkem je marihuana různé kvality. Severoafrická marihuana je světle zelená případně žlutá, je to nadrobno nasekaná rostlinná drť, která neobsahuje semena a stonkové části. [[Afrika|Západoafrická]] a [[Karibské moře|karibská]] marihuana je po sklizni zelená, během sušení však zhnědne. Je dobře lisovatelná díky vysokému obsahu pryskyřičných látek. Při zpracování se plodnaté a květnaté části rostliny rozdrtí, avšak semena – tmavohnědé barvy – jdou rozpoznat. Karibské přípravky jsou obvykle horší kvality, protože obsahují hodně stonkových částí. Středoafrická marihuana je podobná západoafrické. Jihoafrická marihuana je blíž k evropským produktům, jak z hlediska barvy, tak i z hlediska většího obsahu listů.
V [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] se vyrábí marihuana podobná karibské, tedy horší kvality obsahující více vláknitých částí a méně pryskyřice.

[[Indie|Indická]] marihuana má tři běžné typy:
* jedna z nich je hnědé barvy, je hodně lepkavá a je vyrobena z kvetoucích a plodnatých konců větví
* druhá je pak tmavě hnědá nebo tmavě zelená látka podobná té jihoafrické
* třetí typ je zelený, složený hlavně z listů

Zvláštní je marihuanový přípravek vyráběný v jihovýchodní [[Asie|Asii]] z kvetoucích a plodnatých konečků větví, který se suší ve formě tyčinek zabalených do [[bambus]]ových listů. Tyto asi 8&nbsp;cm dlouhé tyčinky vážící zhruba 2&nbsp;g jsou na [[černý trh|černém trhu]] známy pod názvem ''Buddhova hůl'' (''Buddha-stick'').

=== Pěstování ===
Konopí se pěstuje obvykle v běžném zahradním nebo kokosovém substrátu nebo se používá metoda zvaná [[Hydroponie]], tzn. pěstování v živném roztoku.<ref name="ref55" />
Konopí vyžaduje kyprý humózní substrát s menším obsahem živin, stanoviště s pravidelným slunečním svitem a dostatek vláhy. Půda musí být neutrální až mírně kyselá a [[pH]] by se mělo pohybovat mezi 6,5 a 5,3. Pěstování rostliny k produkci drogy je v ČR nelegální.

=== Genetika ===
Moderní dějiny marihuany se začaly psát koncem šedesátých let, kdy se několika lidem (nejčastěji jmenován je Sam Skunkman) z kalifornské semenné banky Sacred Seeds podařilo vyšlechtit první kvalitní odrůdu marihuany zvanou Skunk #1.<ref name="skunk" /> Za zdroje genetiky byly zvoleny mexické odrůdy Columbian Gold, Acapulco Gold a jedna nespecifikovaná afghánská rostlina.<ref name="skunk"/> Cílem bylo stvořit dříve dozrávající odrůdu s kompaktním květenstvím, odolnou proti plísni i škůdcům a s vysokým obsahem [[THC]], což se podařilo. Po zásahu federálních úřadů a rozpadu banky Sacred Seeds se její členové rozutekli do celého světa a semena si vzali s sebou. Jeho genetické linie se tedy dostaly do [[Nizozemsko|Nizozemska]], [[Kanada|Kanady]] a dalších států a Skunk #1 se stal nesmrtelným.<ref name="skunk"/>

Postupem času se začaly objevovat další a další odrůdy, avšak většinou mají základ buď v okolí Afghánistánu (Afghan #1<ref name="afghani" /> - převážně [[konopí indické|Indiky]]), nebo Střední Americe (většinou [[konopí seté|Sativy]] Haze), nebo dalších částech planety, kde se marihuaně daří a má tam své "domovské místo" (v angličtině označováno jako "landrace"). Šlechtěním odrůd se zabývají hlavně [[Semenná banka|semenné banky]] ([[Nizozemsko]], [[Švýcarsko]], [[Kanada]]) a někteří domácí pěstitelé. Avšak na vyšlechtění vlastní stabilní odrůdy je potřeba mnoho času, velkého počtu rostlin, znalost genetiky a samozřejmě i znalost marihuany jako takové.

Odrůdy často dostávají jména podle země jejich původu anebo jejich charakteristických vlastností. Třeba Mazar podle města [[Mazár-e Šaríf]], Hindu Kush podle pohoří [[Hindúkuš]], Durban Poison podle města [[Durban]] atd., podle vlastností třeba BlueBerry, která dokvétá v modré barvě a má ovocnou vůni nebo Big Bud podle jeho vysokých výnosů. Dále se můžeme setkat se jmény, která jsou komerčně velice známá, jako [[Bílá vdova (marihuana)|White Widow]], AK-47, [[Jack Herer#Zajímavosti|Jack Herrer]], Northern Lights atd. Některé odrůdy mají kolem sebe uměle vytvořené příběhy, jako je např. G13, při jejímž vzniku měly údajně stát vládní agentury jako [[Central Intelligence Agency|CIA]] nebo [[Federální úřad pro vyšetřování|FBI]]. Cílem prý bylo vytvořit silnou marihuanu použitelnou jako sérum pravdy. G13 v čisté podobě již dnes ale sehnat nelze.
<ref name="g13" /> Některé odrůdy jsou vhodné pro pěstování venku (Outdoor) nebo vevnitř pod umělým osvětlením (Indoor) popřípadě ve skleníku (Greenhouse).

== Užívání ==
[[Soubor:Unrolled joint.jpg|náhled|Přípravek s filtrem]]
[[Soubor:Joint.jpg|náhled|Smotaná [[cigareta]] marihuany (také [[Joint (marihuana)|joint]])]]
[[Soubor:Sebse.jpg|náhled|Sebsi (Maroko)]]
[[Soubor:Skleněnka.jpg|náhled|Skleněnka]]
[[Soubor:Volcano Vaporizer.jpg|náhled|Vaporizér s balónkem obsahujícím marihuanový výpar]]

Marihuana se obvykle plní čistá nebo smíchaná s [[tabák]]em do [[cigareta|cigaret]], [[dýmka|dýmek]], či [[vodní dýmka|vodních dýmek]], které se pak [[kouření|kouří]]. V Indii se marihuana (''ganja'') smíchaná s tabákem žvýká. Rovněž se může jíst (přidává se do koláčků, bramboráčků) nebo se přepustí s [[máslo|máslem]] či olejem. Další možností je [[konopné mléko]], které se několik hodin vaří s méně hodnotnými částmi rostliny, případně [[konopný čaj]]. Marihuanu je také možné louhovat ve vysokoprocentním alkoholu (např. slivovici).

[[Joint (marihuana)|Joint]] je cigareta obsahující sušenou marihuanu s tabákem nebo bez tabáku, který funguje jako katalyzátor (pomáhá hoření; marihuana nedoutná). Množství marihuany v jointu se pohybuje podle zkušenosti, chuti a počtu kuřáků. Název pochází ze skutečnosti, že cigareta je sdílena několika kuřáky mezi sebou.

[[Blunt]] je marihuanový „doutník“, kdy se místo papírku použije list tabáku, zpravidla z vysypaného doutníku. Tento způsob kouření je rozšířen hlavně v USA, odkud se začal v poslední době šířit do Evropy. V současné době je i u nás možné koupit předpřipravené listy z technického konopí s různými příchutěmi, do kterých je možné ubalit ihned bez obtížného vysypávání doutníku. Blunt se zpravidla balí čistý.

[[Bong]] je přenosná jednoduchá vodní dýmka. Při kouření je marihuana uložena v kotlíku a prochází přes vodní lázeň, takže se kouř ochladí a ve vodě zůstane podstatná část nečistot, takže je kouření méně škodlivé. Některé zdroje avšak uvádí, že kouření přes bong je právě více škodlivé než jiné způsoby užívání, jelikož je kouř ochlazován a je ho možné vdechnout více a podráždit tím tedy několikanásobně plíce. Velikost bongu se pohybuje od malých kapesních modelů až po velké metrové obry. Některé bongy jsou navíc u náustku zúžené, takže je do nich možné vložit led, aby se kouř ještě více ochladil.

Kouření přes bong se liší od obyčejného jointu nebo skleněnky tím, že kouř nejprve prochází vodou čímž se ochladí a částečně vyčistí a poté jde do úst. Účinek je tedy potom intenzivnější.

[[Vodní Bong]] (slangově též „kýbl“) je velmi jednoduchá metoda užívání marihuany a nenabízí žádný požitek z chuti nebo aroma vdechovaného kouře. Tato metoda využívá způsob [[gravitace]]. Vodní bong je konzumace konopí, při kterém je zezdola obyčejné PET lahve vyřezaný otvor pro průnik vody směrem k zemi, který je potřeba k nasávání kouře ze skleněnky. Skleněnka s marihuanou je vložena do vyvrtaného otvoru v zátce lahve. Při pálení skleněnky, voda teče směrem dolů, čímž se pomocí gravitace nasává dým ze skleněnky. Po výtoku vody je následně zátka odšroubována a dým se inhaluje ústy. Kouř je stejně jako při kouření bongu chlazen, objem vdechnutého kouře je až pětinásobně větší než u ostatních běžných metod kouření. Vodní bong patří mezi novější způsoby kouření marihuany.

[[Skleněnka (kuřácký nástroj)|Skleněnka]], regionálně též sklo, je malá skleněná trubička s takzvaným kotlem (rozšíření na konci), kam se napěchuje marihuana, která se zapálí a vdechuje. Skleněnka bývá většinou dlouhá jako cigareta, ale existuje i ve spoustě různých provedeních a barvách.
[[Šlukovka]] je většinou malá dřevěná dýmka se síťkou v kotli. Do kotle se sype čistá marihuana a princip kouření je totožný jako u skleněnky. U malých šlukovek se může stát to, že plamen prošlehne až do krku a nepříjemně popálí rty nebo jazyk.

[[Bhang]] se vyrábí z listů marihuany, které se vyvaří v mléce. Účinky se dostavují po delší době (někdy i několik hodin), proto se stává, že se dotyčný přecení a zkonzumuje nadměrné množství, které může vyvolat nepříjemné stavy a pocity.

[[Vaporizér]] je další možnost, jak užívat marihuanu. Při takzvané vaporizaci nedochází k hoření marihuany, ale marihuana je zahřáta na teplotu (přibližně 185&nbsp;°C), při které se z ní vypařují aktivní látky. Vaporizér vede horký vzduch přes vloženou směs, většinou marihuanu, ale třeba i tabák, eukalyptus, šalvěj atd. Vapor z vaporizéru neobsahuje škodlivé toxické a karcinogenní látky.

<gallery>
Soubor:Bong.jpg|Bong
</gallery>

== Účinky ==
Účinky na lidskou psychiku se liší individuálně. Mohou se ale značně lišit i při různých příležitostech u jednoho určitého uživatele. Naprosto totiž závisí na aktuálním stavu konzumenta a okolí, jaké ho v danou chvíli obklopuje. Účinky v případě kouření se dostavují v řádech sekund či minut. Svého vrcholu dosahují přibližně po deseti minutách a trvají 1 - 4 hodiny (v závislosti na užitém množství). Nízké dávky vedou k navození klidu a vzrůstajícího pocitu dobré pohody, doprovázené jakýmsi stavem zasněného uvolňování, pocitem žízně a hladu, zejména chuti na sladké. Změny ve smyslovém vnímání, živější vnímání zrakových, sluchových, čichových, hmatových a chuťových vjemů mohou být doprovázeny pronikavými změnami ve způsobu myšlení a jeho vyjadřování, často se dostavuje přeceňování časových úseků. Velmi se prohlubuje i prožitek z hudby. Při vyšších dávkách může nastoupit takzvaná „vysmátost“, kdy se uživatel směje všemu a sám vlastně neví proč. Někdy tyto záchvaty mohou trvat i desítky minut a nedají se zastavit. Typický je pocit zpomalení času, může se vyskytnout i zveličení prostoru. Po stavu euforie může nastat stav, kdy člověk nemyslí vůbec na nic a jen kouká do prázdna nebo se mu chce spát. Uživatelé tento stav popisují jako velice příjemnou relaxaci, avšak chroničtí uživatelé jej nemusí vnímat. V některých případech, zvláště u začínajících kuřáků marihuany, se mohou projevit nepříjemné stavy a pocity jako například snížená citlivost končetin, zkreslení vidění a pocit že čas plyne několikanásobně pomaleji (kombinace všech tří dohromady navozuje pocit, že vaše tělo chodí samo od sebe, stále na jednom místě a několik minut). Při vyšších dávkách se může objevit takzvaná tikavost svalů, pocit, že vás tlačí svaly (což může vést ke špatné náladě) nebo pocit necitlivosti pokožky, popřípadě pocit tepla. V případě ústního požívání marihuany nastupuje účinek později (hodina i více) a efekt trvá déle (4 až 8 hodin). Navíc bývá obvykle oproti inhalaci podstatně silnější a v kombinaci se ztíženým dávkováním může vyvolat symptomy předávkování jako je úzkost, bušení srdce, dušnost, halucinace a nepříjemné “agresivní” myšlenky. U dlouhodobých uživatelů je stav poklidnější a mizí vysmátost.

=== Využití v medicíně ===
{{Viz též|Kanabinoid|Tetrahydrokanabinol|Kanabidiol|Kanabichromen}}K medicinálním účelům se užívá kouřením nebo za použití [[vaporizér]]u. Dále se používá konopný výtažek jako sublinguální sprej, protože se dobře vstřebává přes ústní sliznici. Dají se vyrábět i rektální [[Čípek (léková forma)|čípky]]. Pro různé léčebné účely se používá marihuana s různým poměrem [[kanabinoidy|kanabinoidů]] a doprovodných látek.

==== Pozitivní náhledy ====
Konopí je jedním z nejbezpečnějších známých léčiv.<ref name="idnes-hanus" /> Terapeutické efekty zahrnují léčení a mírnění nepříjemných symptomů u některých onemocnění.

==== Negativní náhledy ====
THC účinkuje tak, že zvyšuje šum neuronů a zabraňuje tak normální funkci mozku.<ref>http://medicalxpress.com/news/2015-12-cannabis-noise-brain.html - Cannabis increases the noise in your brain</ref>.

U chronických uživatelů konopí bylo popsáno nadměrné zvracení. O tom, že se nejedná o vzácný problém, svědčí práce popisující 98 případů.<ref name="ref52"/>

V případě glaukomu sice marihuana snižuje nitrooční tlak, ale tento efekt je příliš krátkodobý. Vzhledem k tomu a k vedlejším účinkům drogy American Glaucoma Society nedoporučuje marihuanu používat v této indikaci.<ref name="ref20"/>

Dočasné zmírnění zvýšeného svalového napětí u roztroušené sklerózy sice po marihuaně nastane, ale dojde zároveň postižení kognitivních funkcí (paměť atd.), které bylo popsáno v případě podávání konopných drog těmto nemocným.<ref name="ref18"/>

Nešpor a Csémy uvádí, že ačkoliv je výzkum léčebných účinků konopí legitimní, neměly by se přeceňovat a naopak vážit rizika, která jsou patrně u marihuany vyšší, než se odhadovalo v dřívějších studiích.<ref name="nespor"/>

Naopak dokládají ve své studii negativní dopad na společnost. Podle autorů Wall a spol. je spotřeba marihuany vyšší v státech USA, které marihuanu k léčebnému používání uvolnily (V roce 2008 jich bylo 16 z 50). V těchto státech také dospívající vnímali marihuanu jako méně rizikovou.<ref name="ref51" />

Marihuana se většinou používá k symptomatickému mírnění obtíží, nikoliv jako léčba příčiny onemocnění.<ref name="ref7"/> Je otázka, zda dočasné zmírnění symptomu roztroušené sklerózy vyváží vyšší postižení kognitivních funkcí (paměť atd.), které bylo popsáno v případě podávání konopných drog těmto nemocným.<ref name="ref19"/> Takto lze uvažovat o většině jiných uváděných indikací marihuany. Je např. velká otázka, zda lepší chuť k jídlu u nemocného s AIDS vyváží jeho zhoršené sebeovládání během intoxikace THC se všemi možnými důsledky včetně rizika přenosu infekce na další osoby, možnost recidivy závislosti na jiné droze a vyšší riziko respiračních infekcí.

Ještě problematičtější je používat marihuanu u duševních onemocnění, protože naprostá většina duševních chorob zvyšuje riziko vzniku závislosti na psychoaktivních látkách. To se týká i depresí nebo úzkostných stavů. K dekompenzaci stavu duševně nemocných kromě samotného účinku drogy, mohou přispět i nepředvídatelnost účinků marihuany. Ta, jak známo vyvolává i u duševně zdravých lidí někdy úzkosti, paniku, pocity pronásledování, halucinace, poruchy vnímání a rozladu během kocovin. Duševní stav může navíc komplikovat selhávání v životních rolích v důsledku zneužívání drog. Neprokázalo se, že by konopné drogy léčily Alzheimerovu demenci nebo mírnily její projevy.<ref name="ref21" />

Marihuana nemá vliv na velikost nebo tvar částí [[mozek|mozku]] ([[neuron]]y a jejich funkci).<ref>[http://www.jneurosci.org/content/35/4/1505/ Daily Marijuana Use Is Not Associated with Brain Morphometric Measures in Adolescents or Adults], 2015</ref>. Dále nemá vliv ani na IQ jedince<ref>[https://www.drugabuse.gov/news-events/nida-notes/2016/08/study-questions-role-marijuana-in-teen-users-iq-decline studie], 2016</ref>. Marihuana nezpůsobuje kognitivní poruchy, které by přetrvávaly i po období akutní intoxikace. Má vliv na krátkodobou paměť a to pouze v době, kdy je jedinec pod vlivem. Dlouhodobý vliv na krátkodobou paměť se projevuje u chronických uživatelů, tyto problémy však při vysazení drogy po několika dnech mizí.

== Rizika ==
=== Návykovost ===
Není mnoho uživatelů, pro které kromě marihuany přestane vše ostatní existovat (známka psychické závislosti).<ref name="dropin" /> Z těch, kdo marihuanu kouří, si vytvoří závislost asi 9 % osob.<ref name="Danovitch-Gorelick"/> Příznaky závislosti jsou: růst tolerance, touha, zanedbávání jiných oblastí života atd. Po vysazení vyšších dávek konopných drog se mohou objevovat odvykací stavy, které zahrnují úzkost, podrážděnost, deprese, kolísání nálad, agresivita, bolesti svalů, poruchy spánku, noční děsy, vidiny, poruchy soustředění, odtaživost vůči lidem, bolesti hlavy, noční pocení, zahlenění, nechutenství, křeče v břiše po jídle, třesy a závratě.

Zdravotní rizika konopí budou patrně podstatně závažnější, než se předpokládá.<ref name="ref32"/> Důvodem je okolnost, že laici si často neuvědomí spojitost určitých obtíží se zneužíváním drogy. I ti, kteří si takovou souvislost uvědomí, o ní raději nebudou hovořit. Obsah THC, se za 30 let od roku 1970 zvýšil až 15×.<ref name="ref1"/>

Marihuana vyvolává závislost a velká část pacientů nebo klientů zařízení pro léčbu návykových nemocí vyhledá pomoc právě pro „čistou“ závislost na marihuaně nebo pro závislost na marihuaně a jiné droze. K recidivám závislých na pervitinu nebo heroinu dochází často poté, co opět začali kouřit marihuanu.

Hovořit o tom, že marihuana vyvolává slabou psychickou závislost, je velmi nepřesné. THC se při chronickém užívání ukládá v tukové tkáni a při abstinenci se odtud uvolňuje jen zvolna. Jestliže by se podal antagonista THC, objevil by se rychle silný odvykací stav s tělesnými projevy. To, jestli je závislost silná nebo slabá, pokud lze tyto výrazy použít, záleží na dávkách, délce podávání, věku a dalších faktorech. Např. u dospívajícího, který zneužíval konopí řadu let, se může jednat o závislost mimořádně silnou a úpornou. Marihuana jasně vyvolává závislost i podle kritérií Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), podle níž je tělesný odvykací stav možným, ale rozhodně ne nutným znakem závislosti. Podle materiálů amerického National Institute on Drug Abuse (NIDA) se závislost vytváří u asi 17 % uživatelů, kteří se s touto drogou setkají v časném věku.<ref name="ref35"/> Návykový potenciál drogy je dnes mimo pochybnost.

Zneužívání drog konopí se navíc pojí se zneužíváním jiných psychoaktivních látek, čímž ještě rostou zdravotní rizika. Kouření marihuany ztěžuje překonání závislosti na tabáku.<ref name="ref11"/> Rey a spol. poukazují na to, že zneužívání konopí často souvisí s depresí (viz dále), problémovým chováním, pitím alkoholu a užíváním jiných drog. Ať už se jedná o příčinnou souvislost nebo vliv společných rizikových faktorů, takový dospívající je podstatně více ohrožen.<ref name="ref38"/>

=== Duševní zdraví a výkonnost ===
I nahodilá prostá intoxikace marihuanou může vyvolávat úzkost a panické stavy. Je známo, že zneužívání marihuany je spojeno se zvýšeným rizikem psychotických příznaků nebo zhoršováním již existující psychotické symptomatologie.<ref name="ref5"/><ref name="ref22"/> To se týká zejména těch, kdo prodělali psychotické onemocnění nebo u nichž se duševní nemoc objevila v rodině. Nověji zjistili van Gastel a spol., že se subklinické psychotické projevy objevují v celé populaci dospívajících a přetrvávají i po nejméně roční abstinenci od této drogy.<ref name="ref50"/>

Marmorstein a Iacono konstatují, že zneužívání konopí v dospívání zvyšuje trojnásobně možnost závažného depresivního onemocnění v pozdějších letech. Citovaní autoři zjistili, že to nelze vysvětlit pouze psychologickými a sociálními mechanismy (např. selhávání v životních rolích), ale že se uplatňují i mechanismy biologické.<ref name="ref28"/>

Během intoxikace se zhoršuje pozornost, paměť a psychomotorický výkon. Chronická intoxikace vede k poškození pozornosti a paměti, které nemusí být zvratné při abstinenci. Bolla a spol. zjistili u těžkých uživatelů zhoršené výsledky v testech paměti, psychomotorické rychlosti a manuální obratnosti až 28 dní po zahájení abstinence.<ref name="ref3"/> Crean a spol. uvádějí, že chronické zneužívání konopí oslabuje motorickou koordinaci a oslabuje složité exekutivní funkce, jako je plánování, organizaci a rozhodování.<ref name="ref6"/> To vyvolává komplikace v běžném životě a také znesnadňuje léčbu. Masivní a dlouhodobý abúzus konopí zhoršuje soustředění, oslabuje pružnost myšlení a znesnadňuje učení i podle jiných autorů.<ref name="ref25"/>

Už literatura popisovala u závislých na konopí ztrátu zájmu o jiné hodnoty než o ty, které souvisejí s drogou. S tím by mohla souviset práce Pedersena.<ref name="ref37"/> Citovaný autor zjistil, že zejména chroničtí uživatelé konopí (50 a více užití během posledních 12 měsíců) jsou statisticky vysoce významně častěji na sociální podpoře, že ji dostávají déle a že je méně pravděpodobné, že by se bez ní obešli. Uvedené skutečnosti vysvětlují tito autoři postižením kognitivních funkcí a dalšími faktory, jako je selhávání ve
škole nebo vazba na rizikové známé. Nejedná se sice o zjištění nová, ale tato studie je cenná tím, že se jednalo o 13 let trvající prospektivní projekt a že autoři brali v úvahu další proměnné, jako je zneužívání jiných látek nebo socioekonomický status. O tom, že zneužívání konopí souvisí s horším školním prospěchem svědčí řada prací, např. Lynskey a Hall.<ref name="ref26"/> Uvažuje se také o tom, že dospívající, kteří tuto drogu zneužívají, obtížněji přejímají dospělé role a o tom, že konopí narušuje psychosociální vývoj dospívajících.<ref name="ref4"/><ref name="ref14"/>

Lorenzetti a spol. (24) vyvozují z výsledků vyšetření magnetické rezonance (MRI), že chronické zneužívání konopí může vést k morfologickým změnám mozku.<ref name="ref24"/>

=== Úrazy a násilí ===
K závažným rizikům konopných drog patří dopravní nehody.<ref name="ref14" /> Domníváme se, že lidé které jsou pod vlivem THC by neměli motorová vozidla řídit, ani kdyby drogu
užívali legálně. Mají zpomalený reakční čas, zhoršenou koordinaci a mohou se u nich objevit i poruchy vnímání. Před zhoršenou schopností řídit pod vlivem konopí varují materiály Světové zdravotnické organizace s ohledem na vysoký počet zemřelých, kteří zavinili dopravní nehodu a byli pod vlivem drog z konopí. Nejednoznačné výsledky některých studií lze snadno vysvětlit tím, že zhoršená schopnost řídit se tolik neprojeví u zkušených řidičů v klidném provozu, ale v kritických situacích. Tehdy jsou rychlé a přesné reakce nejpotřebnější. Konopí více zhorší schopnost řídit u mladých nebo naopak velmi starých lidí a nezkušených řidičů. Schopnost řídit je zhoršena při kombinaci drog z konopí a alkoholu ještě více než po samotném alkoholu.<ref name="ref40"/>

Zneužívání konopí je spojeno s vyšším rizikem úrazů, které vyžadují hospitalizaci.<ref name="ref12"/> Riziko úrazů zvyšuje i kombinace drog z konopí a alkoholu.<ref name="ref53" /> To je pochopitelné, jestliže uvážíme vliv marihuany na koordinaci a rovnováhu. Řada úrazů související se zneužívání konopí nebývá rozpoznána, protože aplikaci této drogy pacienti často tají.<ref name="ref39"/>

Zneužívání marihuany může souviset i s násilným chováním. Tak Fierro a spol. zjistili, že řízení pod vlivem marihuany nebo alkoholu zvyšuje riziko násilného jednání v silniční dopravě (tzv. „road rage“).<ref name="ref10"/> Zneužívání marihuany bylo častěji spojeno s agresivním chováním u dospívajících ve studii autorů Sousa a spol..<ref name="ref44" /> Není jisté, nakolik se jedná o příčinnou souvislost a nakolik o vliv společných rizikových faktorů.

=== Dýchací systém ===
Kouření marihuany je spojeno se vznikem nebo zhoršováním řady problémů, které se týkají dýchacího ústrojí.<ref name="ref48"/> Patří sem chronický zánět průdušek, tuberkulóza<ref name="ref36" /> a změny, které mohou předcházet vzniku nádorů. Existuje i zvýšené riziko rakoviny v dutině ústní, hltanu a jícnu. Lze namítnout, že počet vykouřených marihuanových cigaret není tak vysoký, jako v případě kouření tabáku. To je sice pravda, ale marihuanový kouř obsahuje podstatně více škodlivin a roli hraje i odlišná technika kouření. Karcinogenní vliv kouření konopí potvrzuje řada prací. K důvodům patří přítomnost rakovinotvorných látek v marihuanovém kouři, nálezy premaligních změn při bronchiální biopsii u kuřáků marihuany a oslabení imunitních obranných mechanismů dýchacích cest. Taylor a Hall (49) uvádějí, že při kouření marihuany je tkáň vystavena vlivu kouře více než při kouření tabáku. S tím souvisí vysoký výskyt kašle s expektorací u kuřáků konopí. Při kouření konopí se ve srovnání s kouřením tabáku hladina karboxyhemoglobinu zvyšuje asi 5x a navíc se vdechuje 3x více dehtu.<ref name="ref49" /> Vlivem marihuany se také zhoršují již existující respirační onemocnění, jako jsou záněty průdušek, rozedma plicní nebo astma. Marihuana sice obvykle vede k bronchodilataci, ale někdy naopak paradoxně k bronchospasmu. To může být pro nemocného s astmatem osudné. British Lung Foundation uvedla v roce 2012, že tři až čtyři cigarety marihuany denně poškodí plíce stejně jako dvacet tabákových cigaret.<ref name="ref62" /> Tato zpráva je ale podle některých odborníků (např. prof. David Nutt) pouze pokračujícím šířením paniky ze strany BLF.<ref name="nutt2" /><ref name="balderson" />

Studie z roku 2006, provedená týmem Donalda Tashkina z David Geffen School of Medicine, Los Angeles na generaci hippies, shledala, že ani ti nejtěžší kuřáci marihuany neměli zvýšený výskyt rakoviny plic, kuřáci tabáku měli naopak výskyt zvýšený výrazně, až 20x.<ref name="ref60" /><ref name="ref61" /> Podle 20 let trvající studie, publikované v roce 2012 a čítající přes 5000 účastníků nemá pravidelné kouření marihuany (na rozdíl od tabáku) žádný nepříznivý vliv na funkci plic.<ref name="pletcher" />
Výsledky studie naopak naznačují vliv pozitivní.<ref name="szalavitz"/> Výsledky výzkumu z roku 2015 ukazují, že kouření konopí v průměrném množství jednoho jointu denně není ani po 20 letech užívání spojeno s poklesem sekundární vitální kapacity nebo škodlivými změnami spirometrických hodnot u onemocnění malých dýchacích cest.<ref name="KempkerJ-2015"/>

=== Kardiovaskulární rizika ===
Při intoxikaci konopím dochází k zvýšení tepové frekvence až na 160/m a rozšíření cév. To se projevuje např. nápadným zarudnutím spojivek. Proto se mohou objevovat závratě. Po marihuaně byly také popsány smrtelné srdeční příhody a to i u mladších lidí. Uvádí se, že hodinu po vykouření marihuanové cigarety je riziko náhlé srdeční příhody zvýšeno téměř 5x.<ref name="ref31"/> K dalším možným mechanismům srdečních příhod patří i spasmus věnčitých tepen.<ref name="ref41" /> S tím je v souladu i práce autorů Bilbault a spol., kteří popsali mimo jiné fibrilaci komor u muže ve věku 23 let hodinu po vykouření marihuanové cigarety.<ref name="ref2"/> Citovaní autoři také nabízejí možná vysvětlení náhlých srdečních příhod i u zdravých mladých lidí. K nim patří aktivace [[Sympatikus|sympatiku]] a vyšší tepová frekvence a krevní tlak při středních dávkách. Při vyšších dávkách se objevuje navíc aktivace [[Parasympatikus|parasympatiku]], což vede k zpomalení tepu a [[Hypotenze|hypotenzi]]. Situaci navíc zhoršuje karboxyhemoglobin v krvi. To snižuje vazebnou kapacitu krve pro kyslík při vyšších nárocích na srdce. Hladiny karboxyhemoglobinu jsou vyšší než v případě kouření cigaret.<ref name="ref2" />

Martin-Blondel považují na základě svých pozorování marihuanu spolu tabákem za rizikové činitele při vzniku tromboangiitis obliterans.<ref name="ref29"/>

Singh a spol. popsali 17 případů ischemické mozkové mrtvice, k níž došlo v souvislosti s kouřením marihuany. Je zajímavé, že z této skupiny bylo 9 osob mladších 45 let a nejmladšímu bylo 15 let. U těchto pacientů nebyly přítomny jiné rizikové faktory a u části z nich došlo k exacerbaci symptomů po té, co znovu začali kouřit konopí.<ref name="ref43"/>

=== Specifická rizika u dospívajících ===
Dospívající jsou závislostí na marihuaně, jinými duševními poruchami, selháváním v životních rolích a dalšími komplikacemi ohroženi více než dospělá populace. Riziko roste např. u dospívajících se špatným školním prospěchem a těch s duševní poruchou a taky u těch, kteří se s drogou setkali ve velmi brzkém věku. Dospívající zneužívající marihuanu také častěji zneužívají jiné látky. Uvedenou skutečnost lze vysvětlovat různě, mimo jiné vlivem společných rizikových faktorů včetně problematičtější sítě vztahů. Příčinnou souvislost však vyloučit nelze.<ref name="ref15"/> Z praktického hlediska je důležité, aby pracovníci pomáhajících profesí, kteří přicházejí do styku s dospívajícími zneužívajícími marihuanu si pamatovali na zvýšené riziko zneužívání jiných drog.

=== Specifická rizika u žen ===
Ženy, které kouří konopí během [[těhotenství]], riskují narození dítěte s nízkou porodní vahou. THC prochází placentou a působí na centrální nervový systém plodu během nitroděložního vývoje. Objevily se zprávy o poškození plodu, jestliže budoucí matka zneužívá drogy z konopí v těhotenství, tak se u těchto dětí objevují třesy, netypicky vysoký křik, který může znamenat neurologické poškození. Tyto děti mívají pak ve škole více problémů s chováním, pozorností i pamětí. Děti, které byly během nitroděložního vývoje vystaveny konopí, jsou biologicky zranitelnější co se týče závislosti na psychoaktivních látkách v pozdějších letech<ref name="ref8" /> a mohou mít oslabenou imunitu.<ref name="ref23" />

=== Specifická rizika u seniorů ===
Řada seniorů trpí onemocněními a obtížemi, které konopí zhoršuje. To se týká např. zánětů průdušek, hypertenze, ischemické choroby srdeční, poruch paměti, pádů, atd. Tito lidé jsou často léčeni různými léky, s nimiž látky v konopí vstupují do namnoze neprozkoumaných a nepředvídatelných interakcí.

=== Rizika obecná ===
Francis L. Young, soudce [[DEA]], vydal v roce 1988 po prostudování tisíců stran dokumentace toto prohlášení: "Marihuana ve své přírodní podobě je jedna z nejbezpečnějších terapeutických látek známá člověku."<ref name="francis" />

Podle studií z r. 2010 a 2015 je marihuana méně škodlivá než alkohol a tabák.<ref name="nutt" /><ref name="ihned"/><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Marijuana may be even safer than previously thought, researchers say
| periodikum = The Washington Post
| url = https://www.washingtonpost.com/news/wonk/wp/2015/02/23/marijuana-may-be-even-safer-than-previously-thought-researchers-say
| datum vydání = 2015-02-23
| datum přístupu = 2022-06-28
}}</ref>

Dr. Sanjay Gupta, hlavní korespondent [[CNN]] pro péči o zdraví a kandidát na ministra zdravotnictví napsal v roce 2013: "Chybně jsem věřil, že [[DEA]] zařadila marihuanu do kategorie těch nejškodlivějších drog (Schedule 1 substances) na základě řádných vědeckých důkazů. Dnes už ale vím, že žádné vědecké důkazy neexistovaly a že se tyto výtky nezakládaly na pravdě. Marihuana nemá nijak velký potenciál ke zneužití, naopak existují velice přesvědčivé důkazy o tom, že se dá využívat léčebně. Po sedmdesát let jsme byli ve Spojených státech strašlivě a systematicky uváděni v omyl, a já se za svou roli v této dezinformační kampani omlouvám."<ref name="gupta" />

Podle dvě desítky let trvající studie (2015) nezvyšuje pravidelné užívání v dospívání riziko pozdějších zdravotních nebo psychických problémů (např. rakovina nebo deprese).<ref name="jbechtold"/>

Podle jiné přes 20 let trvající studie (2016) nebylo na rozdíl od tabáku pravidelné užívání konopí v dospělosti spojeno s jinými zdravotními problémy než periodentálním onemocněním.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Meier MH|příjmení2=Caspi A|příjmení3=Cerdá M|titul=Associations between cannabis use and physical health problems in early midlife: A longitudinal comparison of persistent cannabis vs tobacco users|periodikum=JAMA Psychiatry|datum=2016-06-01|issn=2168-622X|doi=10.1001/jamapsychiatry.2016.0637|url=http://dx.doi.org/10.1001/jamapsychiatry.2016.0637|datum přístupu=2016-06-13}}</ref>

=== Rizika konkrétní ===
Podle studie uveřejněné v roce 2013 může dlouhodobé, pravidelné a časté kouření marihuany ovlivnit vývoj mozku mladistvých uživatelů, projevující se dlouhodobějším zhoršením paměti. Čím dříve začali sledovaní uživatelé s chronickým užíváním marihuany, tím větší byl dopad na vývoj mozku. U dospělejších jedinců (tj. po devatenáctém roce života) se tento účinek neprojevil.<ref name="ref58" /><ref name="smith" /> Jiná dlouhodobá studie z r. 2019 dospěla k závěru, že užívání konopí v dospívání nemá se změnami struktury mozku v dospělosti žádnou spojitost.<ref name="meier-2019"/> V roce 2005 ukázal výzkum, že marihuana může dokonce podpořit růst mozkových buněk.<ref name="ref59" />

Podle některých vědeckých studií marihuana působí proti rakovině a sama ji navíc nezpůsobuje, protože THC způsobí likvidaci vybraných buněk, které dříve zemřou, než by se změnily v nádorové, tzv. apoptóza.<ref name="novinky"/><ref name="sciencedaily" /> Dále pak zde není ani riziko předávkování neboť smrtelná dávka je 15000 jointů za 20 minut přičemž by dříve nastala smrt vinou předávkování oxidem uhličitým a ne vinou THC. Pocit že ''už máte dost'' vás totiž vede k tomu, že prostě přestanete kouřit (na rozdíl třeba od [[Alkoholický nápoj|alkoholu]], kterého je možné pohodlně vypít více, než je zdravé, bez zpětné vazby od mozku, který zatím neví jaké účinky bude vypité množství mít). Vyšší riziko předávkování hrozí u perorální aplikace, kde celková tělem přijatá dávka účinné látky vyžaduje delší dobu k zapůsobení a poté co se psychoaktivní účinky požitých konopných produktů dostaví už je nelze žádným jednoduchým způsobem zastavit, a je nutné počkat i několik hodin, než odezní, často ale pomůže [[spánek]] (pokud je možné usnout). Dosud nebyl zaznamenán jediný případ úmrtí následkem předávkování se marihuanou.<ref name="zeleni" />

U určitého procenta uživatelů jsou pozorovatelné příznaky tzv. amotivačního syndromu projevujícího se úbytkem energie, poklesem [[Ambice|ambicí]], [[apatie|apatií]], snížením maximální doby udržení pozornosti, neschopností snášet [[frustrace|frustraci]] a ztrátou [[efektivita|efektivity]].<ref name="gabrhelik" /> Nicméně jednoznačný závěr, zda marihuana po dlouhodobém užívání amotivační syndrom způsobuje, není stále k dispozici.<ref name="gabrhelik"/> Na příklad podle závěrů [[antropologie|antropologických]] studií prováděných v 70. a 80. letech je vztah mezi [[motivace|motivací]] a mírou konzumace marihuany takový, že nejtěžší uživatelé měli nejvyšší příjmy, nejnižší nezaměstnanost a nejstálejší pracovní historii z celé skupiny uživatelů i neuživatelů.<ref name="gabrhelik"/>

Nebylo zatím jednoznačně prokázáno, zda výskyt psychických poruch – např. [[paranoia|paranoie]] nebo [[schizofrenie]] – souvisí bezprostředně s užíváním konopí, nebo naopak zda jedinci se sklony k psychickým poruchám, např. kvůli [[Genetická choroba|genetické podmíněnosti a dědičnosti]], vyhledávají konopí kvůli možným [[psychoterapie|psychoterapeutickým]] či [[psychosomatika|psychosomatickým]] účinkům. Podstatným faktorem je zejména poměr [[kanabinoid]]ů [[THC]] a [[kanabidiol|CBD]] v droze.<ref name="rozhlas" />
U lidí s [[Ischemická choroba srdeční|ischemickou chorobou srdeční]] či [[Dilatační kardiomyopatie|dilatační kardiomyopatií]] může marihuana vyvolat velmi nepříjemné pocity, jakými jsou bušení srdce, silná [[tachykardie]], nedostatečné prokrvování těla a pocity podobné [[infarkt]]u. U některých jedinců se může vyskytnout [[hypotenze]], která vzácně může vyvolat mdloby. Tento pocit bývá doprovázen [[Paranoia|paranoiou]], která nepříjemný pocit umocňuje.

=== Interakce ===
Zvyšuje riziko [[sedace]] s jinými léky, které mají sedativní účinky na [[Centrální nervová soustava|centrální nervový systém]]. Patří mezi ně [[anxiolytikum|anxiolytika]], [[hypnotikum|hypnotika]], celková [[Anestezie|anestetika]], narkotická [[analgetikum|analgetika]], [[neuroleptika]], tricyklická [[antidepresivum|antidepresiva]], [[antihistaminika]], [[alkoholický nápoj|alkohol]].

=== Prokazatelnost v organismu ===
[[Metabolit|Metabolické]] produkty rozkladu účinných látek obsažených v konopí, zejména THC, se z těla vylučují jen velmi pomalu, mají tendenci se ukládat v lidském organismu, zvláště v [[tuky|tukové]] tkáni dlouhou dobu.<ref name="drogtesty"/> V [[moč]]i je detekovatelný, v závislosti na typu [[metabolismus|metabolismu]] jedince, až jeden měsíc.<ref name="drogtesty"/> Ve [[sliny|slinách]] a [[pocení|potu]] je detekovatelný do 24 hodin a ve [[vlas]]ech až po dobu 90 dnů.<ref name="passthetest"/> U jednorázového použití marihuany jsou detekce v těle kratší, než u opakovaného užívání.<ref name="passthetest"/>

=== Léčba ===
Používají se podobné postupy, jako u jiných závislostí. Např. po vzoru Anonymních alkoholiků vznikla svépomocná organizace [[Marijuana Anonymous]], působící v USA a Velké Británii.<ref>[https://www.marijuana-anonymous.org/ Marijuana Anonymous]</ref><ref>[http://www.marijuana-anonymous.org.uk/ Marijuana Anonymous UK]</ref>

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="p" />
=== Reference ===
<references>
<references>


Verze z 28. 3. 2023, 12:56

HHAHAHAHAHAHAHHAHAHAHAHACK

Marihuana
Právní status držení konopí pro jiné než lékařské účely:
     Legální
     Nelegální, ale dekriminalizované
     Nelegální, ale často nevynucené
     Nelegální
     Data o legalitě nejsou dostupná
Právní status držení konopí pro lékařské účely:
     Legální pro rekreační použití
     Legální pro lékařské použití
     Ilegální


Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref1“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref2“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref3“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref4“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref5“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref6“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref7“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref8“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref10“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref11“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref12“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref14“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref15“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref18“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref19“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref20“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref21“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref22“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref23“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref24“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref25“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref26“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref28“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref29“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref31“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref32“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref35“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref36“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref37“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref38“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref39“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref40“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref41“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref43“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref44“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref48“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref49“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref50“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref51“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref52“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref53“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „jbechtold“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „nespor“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „puvodslova“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „hurt“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „spiknuti“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „gabrielova“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „testresults“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref55“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „skunk“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „g13“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „afghani“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „idnes-hanus“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „dropin“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „Danovitch-Gorelick“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „francis“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „nutt“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ihned“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „gupta“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref58“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „smith“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „meier-2019“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref59“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref60“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref61“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „pletcher“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „szalavitz“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „KempkerJ-2015“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „ref62“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „nutt2“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „balderson“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „novinky“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „sciencedaily“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „zeleni“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „gabrhelik“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „rozhlas“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „drogtesty“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.
Chybná citace: Na <ref> se jménem „passthetest“ definovaný uvnitř <references> nejsou v předchozím textu žádné odkazy.

Literatura

  • BAKALAR, J.B.; GRINSPOON, L. Marihuana - zakázaná medicína. Bratislava: CAD Press, 1996. 176 s. ISBN 80-85349-57-4. 
  • CONRAD, Ch. Konopí pro zdraví – fakta o léčivých účincích marihuany. [s.l.]: Pragma, 2001. 210 s. ISBN 80-7205-834-7. 
  • DUPAL, L. Kniha o marihuaně. [s.l.]: Maťa, 2010. 175 s. ISBN 978-80-7287-136-0. 
  • MORGAN, J.P.; ZIMMEROVÁ, L. Marihana: mýty a fakta. [s.l.]: Volvox Globator, 2003. 244 s. Dostupné online. ISBN 80-7207-463-6. 
  • RÄTSCH, Christian. Marihuana jako lék. [s.l.]: Fontána, 2012. 240 s. ISBN 978-80-7336-703-9. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Marihuana&oldid=22582807“