Minimální pár: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
příklad značka: revertováno |
m editace uživatele 109.183.151.241 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot značka: rychlé vrácení zpět |
||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
* „s'''e'''n“ vs. „syn“ [''s'''i'''n''] |
* „s'''e'''n“ vs. „syn“ [''s'''i'''n''] |
||
* „'''š'''ít“ vs. „'''ž'''ít“ |
* „'''š'''ít“ vs. „'''ž'''ít“ |
||
* ''„'''p'''eru''“ vs. „''''' |
* ''„'''p'''eru''“ vs. „'''''b'''eru''“ |
||
* „'''''s'''ebe''“ vs. „'''''t'''ebe''“ |
* „'''''s'''ebe''“ vs. „'''''t'''ebe''“ |
||
Verze z 11. 5. 2022, 17:26
Minimální pár tvoří ve fonologii dva výrazy, např. dvě slova, která se liší pouze jedním fonémem. Minimální páry slouží jako důkaz, že v jazyce existuje daná opozice (kontrast), tedy že dva fóny (hlásky) netvoří jediný foném, protože na schopnosti jejich rozlišování závisí v některých případech rozlišování významu slov.
Pravidla metody minimálních párů pro identifikaci fonémů formuloval Nikolaj Sergejevič Trubeckoj v knize Grundzüge der Phonologie vydané posmrtně roku 1939 v Praze.
Čeština
Příklady minimálních párů v češtině:
- „car“ vs. „cár“
- „let“ vs. „lep“
- „pes“ vs. „bez“ [bes]
- „sen“ vs. „syn“ [sin]
- „šít“ vs. „žít“
- „peru“ vs. „beru“
- „sebe“ vs. „tebe“
Literatura
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Minimální pár na Wikimedia Commons
