Přeskočit na obsah

Konferenční stolek: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m - spam
značka: revertováno
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Konferenčný stolík.jpg|náhled|Dřevěný konferenční stolek]]
[[Soubor:Konferenčný stolík.jpg|náhled|Dřevěný konferenční stolek]]


'''Konferenční stolek''' je nízký stolek navržený tak, aby se dal umístit do obývací části [[Interiér|interiéru]] pro odkládání nápojů, dálkových ovladačů, časopisů, knih a jiných malých předmětů. Většina konferenčních stolků je vyrobena ze [[Dřevo|dřeva]] (ačkoli běžné jsou i stolky z nepravého dřeva, nebo ze [[Sklo|skla]] a [[Kovy|kovu]], obvykle z [[Korozivzdorná ocel|nerezavějící oceli]] nebo [[Hliník|hliníku]], a mohou obsahovat poličky nebo zásuvky. Jednou z důležitých vlastností konferenčního stolku je jeho rozměr. Výška stolku by měla být stejná jako výška pohovky, ke které se umísťuje. Délka stolku by měla odpovídat délce pohovky a tedy konferenční stolek by měl mít 40-70% z délky samotné sedačky. U pohovky typu L (rohová pohovka) je to 40-70% délky hlavní sedací části pohovky.<ref>{{Citace elektronického periodika
'''Konferenční stolek''' je nízký stolek navržený tak, aby se dal umístit do obývací části [[Interiér|interiéru]] pro odkládání nápojů, dálkových ovladačů, časopisů, knih a jiných malých předmětů. Většina konferenčních stolků je vyrobena ze [[Dřevo|dřeva]] (ačkoli běžné jsou i stolky z nepravého dřeva, nebo ze [[Sklo|skla]] a [[Kovy|kovu]], obvykle z [[Korozivzdorná ocel|nerezavějící oceli]] nebo [[Hliník|hliníku]], a mohou obsahovat poličky nebo zásuvky. Jednou z důležitých vlastností konferenčního stolku je jeho rozměr. Výška stolku by měla být stejná jako výška pohovky, ke které se umísťuje. Délka stolku by měla odpovídat délce pohovky a tedy konferenční stolek by měl mít 40–70 % z délky samotné sedačky. U pohovky typu L (rohová pohovka) je to 40-70% délky hlavní sedací části pohovky. Konferenční stolky byly původně vyrobeny v [[Renesance|renesanční]] Anglii. První stoly specificky navržené a nazývané jako konferenční byly zřejmě vyrobeny v Británii během pozdní [[Viktoriánské období|viktoriánské éry]].<ref name=":0">{{Citace monografie
| titul = Jak si vybrat konferenční stolek
| periodikum = www.estila-nabytek.cz
| url = https://www.estila-nabytek.cz/blog/89_Ako-si-vybra%C5%A5-konferen%C4%8Dn%C3%BD-stol%C3%ADk
| datum přístupu = 2022-03-25
}}</ref> Konferenční stolky byly původně vyrobeny v [[Renesance|renesanční]] Anglii. První stoly specificky navržené a nazývané jako konferenční byly zřejmě vyrobeny v Británii během pozdní [[Viktoriánské období|viktoriánské éry]].<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Thomas
| příjmení = Thomas
| jméno = Edward
| jméno = Edward
Řádek 17: Řádek 12:
== Původ ==
== Původ ==


Později byly konferenční stolky navrženy jako nízké stolky a tento nápad mohl pocházet z [[Osmanská říše Osmanské říše]] na základě stolků používaných v čajových zahradách. Jelikož však byl anglo-japonský styl v Británii populární během 70. a 80. let 19. století a nízké stoly byly běžné v Japonsku, zdá se, že je to rovněž pravděpodobný zdroj konceptu dlouhého nízkého stolu.<ref>{{Citace periodika
Později byly konferenční stolky navrženy jako nízké stolky a tento nápad mohl pocházet z [[Osmanská říše|Osmanské říše]] na základě stolků používaných v čajových zahradách. Jelikož však byl anglo-japonský styl v Británii populární během 70. a 80. let 19. století a nízké stoly byly běžné v Japonsku, zdá se, že je to rovněž pravděpodobný zdroj konceptu dlouhého nízkého stolu.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Robinson
| příjmení = Robinson
| jméno = P.
| jméno = P.
Řádek 49: Řádek 44:


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
{{Commonscat}}
* {{Commonscat}}

[[Kategorie:Nábytek]]
[[Kategorie:Nábytek]]

Verze z 30. 3. 2022, 00:20

Soubor:Konferenčný stolík.jpg
Dřevěný konferenční stolek

Konferenční stolek je nízký stolek navržený tak, aby se dal umístit do obývací části interiéru pro odkládání nápojů, dálkových ovladačů, časopisů, knih a jiných malých předmětů. Většina konferenčních stolků je vyrobena ze dřeva (ačkoli běžné jsou i stolky z nepravého dřeva, nebo ze skla a kovu, obvykle z nerezavějící oceli nebo hliníku, a mohou obsahovat poličky nebo zásuvky. Jednou z důležitých vlastností konferenčního stolku je jeho rozměr. Výška stolku by měla být stejná jako výška pohovky, ke které se umísťuje. Délka stolku by měla odpovídat délce pohovky a tedy konferenční stolek by měl mít 40–70 % z délky samotné sedačky. U pohovky typu L (rohová pohovka) je to 40-70% délky hlavní sedací části pohovky. Konferenční stolky byly původně vyrobeny v renesanční Anglii. První stoly specificky navržené a nazývané jako konferenční byly zřejmě vyrobeny v Británii během pozdní viktoriánské éry.[1]

Původ

Později byly konferenční stolky navrženy jako nízké stolky a tento nápad mohl pocházet z Osmanské říše na základě stolků používaných v čajových zahradách. Jelikož však byl anglo-japonský styl v Británii populární během 70. a 80. let 19. století a nízké stoly byly běžné v Japonsku, zdá se, že je to rovněž pravděpodobný zdroj konceptu dlouhého nízkého stolu.[2] Od konce 19. století se mnohé konferenční stolky následně vyráběly v dřívějších stylech kvůli popularitě revivalismu, takže je zcela možné najít konferenční stolky ve stylu Ludvíka XVI. nebo konferenční stolky v gruzínském stylu, ale zdá se, že neexistují žádné důkazy. stůl ve skutečnosti vyroben jako konferenční stolek před tímto časem. Joseph Aronson , který píše v roce 1938, definuje konferenční stolek jako „Nízký široký stolek, který se nyní používá před pohovkou nebo gaučem. Neexistuje žádný historický precedens …“, což naznačuje, že konferenční stolky byly pozdním vývojem v historii nábytku. Se zvyšující se dostupností televizních přijímačů od 50. let 20. století si konferenční stolky skutečně přišly na své, protože jsou dostatečně nízké, dokonce i se šálky a skleničkami na nich, aby nebránily výhledu na televizi.[3]

Odkazy

Reference

  1. THOMAS, Edward. British country life in spring and summer; the book of the open air.. London :: Hodder and Stoughton, Dostupné online. 
  2. ROBINSON, P. Going Nowhere. English. 2002-03-01, roč. 51, čís. 199, s. 69–69. Dostupné online [cit. 2022-03-22]. ISSN 0013-8215. DOI 10.1093/english/51.199.69. (anglicky) 
  3. Mountain Pine Furniture Pty Ltd v Taylor and Others: 16 VR 659. Victorian Reports. 2007, roč. 16 VR, s. 659–672. Dostupné online [cit. 2022-03-22]. ISSN 2208-4886. DOI 10.25291/VR/16-VR-659. 

Externí odkazy