Inbus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Vymazán špatný český výraz.
značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 2: Řádek 2:
[[Soubor:Inbus-sruby.jpg|thumb|Inbusové šrouby s šestihranným otvorem]]
[[Soubor:Inbus-sruby.jpg|thumb|Inbusové šrouby s šestihranným otvorem]]


'''Vnitřní šestihran''', též '''inbus''' nebo '''imbus''', je typ drážky hlavy [[šroub]]u, která slouží k jeho povolování a utahování klíčem tvořeným nebo zakončeným šestibokým [[hranol]]em. Běžně se tento klíč nazývá ''inbus'' nebo ''imbus'', ''inbusový klíč'' a šrouby ''inbusové šrouby'' nebo také jen ''inbusy'' (''imbusy''). Inbusový klíč mívá podobu šestihranné [[tyč]]ky ohnuté do pravého úhlu, ale může být i v podobě [[šroubovák]]u nebo výměnného [[Bit (nástroj)|bitu]]. Pro snadnější manipulaci se šrouby v obtížně dostupných místech bývá delší konec klíče uzpůsoben do tzv. kuličky. Ta umožňuje manipulaci se šroubem i v jiných úhlech nasazení klíče, než pouze shodně s osou šroubu. Tato „kulička“ může být také někdy opatřena pérovou podložkou, která drží šroub na klíči a tím umožňuje snadnější manipulaci se šroubem. Pro označení se používá '''H''' nebo ''HEX'' (od hexagon, [[šestiúhelník]]) doplněné číslem odpovídajícímu rozměru v milimetrech (např. H6, HEX6).
'''Vnitřní šestihran''', též '''inbus''', je typ drážky hlavy [[šroub]]u, která slouží k jeho povolování a utahování klíčem tvořeným nebo zakončeným šestibokým [[hranol]]em. Běžně se tento klíč nazývá ''inbus'' nebo ''imbus'', ''inbusový klíč'' a šrouby ''inbusové šrouby'' nebo také jen ''inbusy'' (''imbusy''). Inbusový klíč mívá podobu šestihranné [[tyč]]ky ohnuté do pravého úhlu, ale může být i v podobě [[šroubovák]]u nebo výměnného [[Bit (nástroj)|bitu]]. Pro snadnější manipulaci se šrouby v obtížně dostupných místech bývá delší konec klíče uzpůsoben do tzv. kuličky. Ta umožňuje manipulaci se šroubem i v jiných úhlech nasazení klíče, než pouze shodně s osou šroubu. Tato „kulička“ může být také někdy opatřena pérovou podložkou, která drží šroub na klíči a tím umožňuje snadnější manipulaci se šroubem. Pro označení se používá '''H''' nebo ''HEX'' (od hexagon, [[šestiúhelník]]) doplněné číslem odpovídajícímu rozměru v milimetrech (např. H6, HEX6).


== Název a patenty ==
== Název a patenty ==

Verze z 20. 1. 2021, 19:46

Inbusové klíče různých velikostí
Inbusové šrouby s šestihranným otvorem

Vnitřní šestihran, též inbus, je typ drážky hlavy šroubu, která slouží k jeho povolování a utahování klíčem tvořeným nebo zakončeným šestibokým hranolem. Běžně se tento klíč nazývá inbus nebo imbus, inbusový klíč a šrouby inbusové šrouby nebo také jen inbusy (imbusy). Inbusový klíč mívá podobu šestihranné tyčky ohnuté do pravého úhlu, ale může být i v podobě šroubováku nebo výměnného bitu. Pro snadnější manipulaci se šrouby v obtížně dostupných místech bývá delší konec klíče uzpůsoben do tzv. kuličky. Ta umožňuje manipulaci se šroubem i v jiných úhlech nasazení klíče, než pouze shodně s osou šroubu. Tato „kulička“ může být také někdy opatřena pérovou podložkou, která drží šroub na klíči a tím umožňuje snadnější manipulaci se šroubem. Pro označení se používá H nebo HEX (od hexagon, šestiúhelník) doplněné číslem odpovídajícímu rozměru v milimetrech (např. H6, HEX6).

Název a patenty

Název vznikl ze zkratky INBUS názvu Innensechskantschraube Bauer und Schaurte (Vnitřně šestihranný šroub Bauer a Schaurte), pod kterým byl tento systém (tj. šroub se šestihranným otvorem a k němu pasující klíč) v roce 1936 patentován německou společností Bauer & Schaurte Karcher z německého Neussu. Podle patentu firmy Allen v USA z roku 1943 se v mnoha jazycích (viz jinojazyčné články) vžilo označení Allen.

Název „inbus“ je proto často považován za správnější než varianta „imbus“, která vznikla hláskovou spodobou (regresivní asimilací) vlivem retnice „b“ – hlásky vyslovované pomocí rtů. Výslovnost imbus se vyskytovala už v němčině, také v češtině je spodoba nb na mb běžná i u jiných slov (Pámbů, hamba, bombón) a vyskytuje se i v dalších jazycích, například v polštině, maďarštině i v ruštině. V češtině jsou obě varianty tohoto výrazu – inbus i imbus – profesní, nespisovné a neoficiální, na případnou kodifikaci v Pravidlech českého pravopisu má větší šanci varianta kopírující běžnou výslovnost, tedy „imbus“.[1]

Reference

  1. imbus – odpověď jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR

Související články

Hlavice 1/2", inbusová druhá zprava

Externí odkazy