Diskuse:Přehled o peněžních tocích: Porovnání verzí
Přidat téma reakce |
|||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Diskuse k šabloně Přesnost == |
|||
Zdůvodnění vložení šablony "Přesnost": je to napsáno hodně laicky a nepřesně. Např. věta jako "Příjmy jsou myšleny volné prostředky k dispozici." prostě není pravda - ne nejsou. Základní problém je i v tom, že nyní se nesestavuje Cash-flow, tak že by se analyzovali skutečné příjmy a výdaje peněz a rozdělily se do těch tří činností (tzv. přímá metoda sestavení), tak jak je naznačováno v příspěvku. Pokud se podíváte na Cash-flow v závěrkách současných podniků, tak jsou sestaveny nepřímou metodou - tj. zjednodušeně vychází se z (provozního) zisku, ten se upraví o nepeněžní operace (např. a především odpisy) a změny v tzv. pracovním kapitálu - tím dostaneme to provozní cash flow, dále se to upraví o změny v nákupu dl.majetku (investiční činnost) a naposled změny v úvěrech a půjčkách (finanční činnost) a vyjde (pokud je to udělané správně) změna hotovosti. Proč se Cash-flow nesestavuje přímou metodou?: protože pak podnik, který nakoupí za hotové stroj A a dostane zaplacenou pohledávku B by vykázal jiný výkaz Cash-flow, než podnik, který získá stroj A a následně fakturu za ten stroj započte s pohledávkou B (tj. k žádnému pohybu peněz nedojde).--[[Wikipedista:Lre|Lukáš Resl]] ([[Diskuse s wikipedistou:Lre|diskuse]]) 13. 11. 2014, 23:39 (CET) |
Zdůvodnění vložení šablony "Přesnost": je to napsáno hodně laicky a nepřesně. Např. věta jako "Příjmy jsou myšleny volné prostředky k dispozici." prostě není pravda - ne nejsou. Základní problém je i v tom, že nyní se nesestavuje Cash-flow, tak že by se analyzovali skutečné příjmy a výdaje peněz a rozdělily se do těch tří činností (tzv. přímá metoda sestavení), tak jak je naznačováno v příspěvku. Pokud se podíváte na Cash-flow v závěrkách současných podniků, tak jsou sestaveny nepřímou metodou - tj. zjednodušeně vychází se z (provozního) zisku, ten se upraví o nepeněžní operace (např. a především odpisy) a změny v tzv. pracovním kapitálu - tím dostaneme to provozní cash flow, dále se to upraví o změny v nákupu dl.majetku (investiční činnost) a naposled změny v úvěrech a půjčkách (finanční činnost) a vyjde (pokud je to udělané správně) změna hotovosti. Proč se Cash-flow nesestavuje přímou metodou?: protože pak podnik, který nakoupí za hotové stroj A a dostane zaplacenou pohledávku B by vykázal jiný výkaz Cash-flow, než podnik, který získá stroj A a následně fakturu za ten stroj započte s pohledávkou B (tj. k žádnému pohybu peněz nedojde).--[[Wikipedista:Lre|Lukáš Resl]] ([[Diskuse s wikipedistou:Lre|diskuse]]) 13. 11. 2014, 23:39 (CET) |
||
:Připojuji se k názoru, že článek je velmi nepřesný a matoucí. Je zamlžen smysl výkazu, nejsou zmíněny dvě možnosti sestavení výkazu za provozní činnost, chybí základní literatura (právní úprava). Uvedený zdroj (Klainová) je už konkrétní aplikací, i když zdařilou. Je ale třeba opatrně zacházet s konstatováním wikipedisty Lre, že se výkaz CF nesestavuje přímou metodou (právní úprava ho připouští a Klainová takové řešení v jedné ze svých knih nabízí). Přímá metoda je náročnější, protože vyžaduje na organizaci, aby vypracovala podrobnou identifikaci svých příjmů a výdajů (kterou je pak nutno na prvotních dokladech důsledně doplňovat) a dále vyžaduje vhodný počítačový program. Nesouhlasím ale hlavně s argumentem, kterým wikipedista Lre zdůvodňuje neužívání přímé metody. Odhlédněme od jím zvoleného příkladu (nákup stroje a tudíž nejspíš tok z investiční činnosti, kde přímá metoda nepřichází v úvahu) a zobecněme ho na jakýkoli nákup (např. materiálu, služeb atd.). Dále předpokládejme, že oba toky proběhly v intervalu stejného účetního období. Pak při '''přímé metodě''' bude nákup za hotové peněžním výdajem a přijatá úhrada pohledávky peněžním příjmem, takže ''vliv na CF'' (a o toto u tohoto výkazu jde!) bude ''nulový''. Pokud by byla při přímé metodě provedena úhrada započtením, ''vliv na CF bude rovněž ''nulový''. Výkaz přece není přehledem jednotlivých příjmů a výdajů, ty se shromažďují do určitých skupin, takže ačkoli může být tisíce a statisíce pohybů příjmů a výdajů, pro sestavení výkazu obvykle postačí několik stránek.--[[Wikipedista:Cinavo9|Cinavo9]] ([[Diskuse s wikipedistou:Cinavo9|diskuse]]) 22. 2. 2017, 18:56 (CET) |
:Připojuji se k názoru, že článek je velmi nepřesný a matoucí. Je zamlžen smysl výkazu, nejsou zmíněny dvě možnosti sestavení výkazu za provozní činnost, chybí základní literatura (právní úprava). Uvedený zdroj (Klainová) je už konkrétní aplikací, i když zdařilou. Je ale třeba opatrně zacházet s konstatováním wikipedisty Lre, že se výkaz CF nesestavuje přímou metodou (právní úprava ho připouští a Klainová takové řešení v jedné ze svých knih nabízí). Přímá metoda je náročnější, protože vyžaduje na organizaci, aby vypracovala podrobnou identifikaci svých příjmů a výdajů (kterou je pak nutno na prvotních dokladech důsledně doplňovat) a dále vyžaduje vhodný počítačový program. Nesouhlasím ale hlavně s argumentem, kterým wikipedista Lre zdůvodňuje neužívání přímé metody. Odhlédněme od jím zvoleného příkladu (nákup stroje a tudíž nejspíš tok z investiční činnosti, kde přímá metoda nepřichází v úvahu) a zobecněme ho na jakýkoli nákup (např. materiálu, služeb atd.). Dále předpokládejme, že oba toky proběhly v intervalu stejného účetního období. Pak při '''přímé metodě''' bude nákup za hotové peněžním výdajem a přijatá úhrada pohledávky peněžním příjmem, takže ''vliv na CF'' (a o toto u tohoto výkazu jde!) bude ''nulový''. Pokud by byla při přímé metodě provedena úhrada započtením, ''vliv na CF bude rovněž ''nulový''. Výkaz přece není přehledem jednotlivých příjmů a výdajů, ty se shromažďují do určitých skupin, takže ačkoli může být tisíce a statisíce pohybů příjmů a výdajů, pro sestavení výkazu obvykle postačí několik stránek.--[[Wikipedista:Cinavo9|Cinavo9]] ([[Diskuse s wikipedistou:Cinavo9|diskuse]]) 22. 2. 2017, 18:56 (CET) |
||
== Výmaz neaktuální diskuse,která neodpovídá stránce == |
=== Výmaz neaktuální diskuse,která neodpovídá stránce === |
||
Pokud tato diskuse vůbec již neodpovídá danému článku si fakt myslím, že je to naprosto zmatené. |
Pokud tato diskuse vůbec již neodpovídá danému článku si fakt myslím, že je to naprosto zmatené. |
||
Řádek 12: | Řádek 13: | ||
Podle mne to tam je pak jen zmatečné a pro uživatele nepochopitelné. |
Podle mne to tam je pak jen zmatečné a pro uživatele nepochopitelné. |
||
--[[Wikipedista:Jiří Dušek|Jiří Dušek]] ([[Diskuse s wikipedistou:Jiří Dušek|diskuse]]) 29. 9. 2019, 19:56 (CEST) |
--[[Wikipedista:Jiří Dušek|Jiří Dušek]] ([[Diskuse s wikipedistou:Jiří Dušek|diskuse]]) 29. 9. 2019, 19:56 (CEST) |
||
:Standardně se staré diskuse neodmazávají, nejvýše archivují. |
|||
:Uživatelé, kteří jdou do Wikipedie za obsahem, především nechodí na diskusní stránku. Kdo chodí na diskusní stránku, tak obvykle chce znát různé názory na podobu článku včetně starších kontroverzí a je často ochoten zkoumat i starší verze.--[[Wikipedista:Tchoř|Tchoř]] ([[Diskuse s wikipedistou:Tchoř|diskuse]]) 30. 9. 2019, 05:28 (CEST) |
Aktuální verze z 30. 9. 2019, 05:28
Diskuse k šabloně Přesnost[editovat zdroj]
Zdůvodnění vložení šablony "Přesnost": je to napsáno hodně laicky a nepřesně. Např. věta jako "Příjmy jsou myšleny volné prostředky k dispozici." prostě není pravda - ne nejsou. Základní problém je i v tom, že nyní se nesestavuje Cash-flow, tak že by se analyzovali skutečné příjmy a výdaje peněz a rozdělily se do těch tří činností (tzv. přímá metoda sestavení), tak jak je naznačováno v příspěvku. Pokud se podíváte na Cash-flow v závěrkách současných podniků, tak jsou sestaveny nepřímou metodou - tj. zjednodušeně vychází se z (provozního) zisku, ten se upraví o nepeněžní operace (např. a především odpisy) a změny v tzv. pracovním kapitálu - tím dostaneme to provozní cash flow, dále se to upraví o změny v nákupu dl.majetku (investiční činnost) a naposled změny v úvěrech a půjčkách (finanční činnost) a vyjde (pokud je to udělané správně) změna hotovosti. Proč se Cash-flow nesestavuje přímou metodou?: protože pak podnik, který nakoupí za hotové stroj A a dostane zaplacenou pohledávku B by vykázal jiný výkaz Cash-flow, než podnik, který získá stroj A a následně fakturu za ten stroj započte s pohledávkou B (tj. k žádnému pohybu peněz nedojde).--Lukáš Resl (diskuse) 13. 11. 2014, 23:39 (CET)
- Připojuji se k názoru, že článek je velmi nepřesný a matoucí. Je zamlžen smysl výkazu, nejsou zmíněny dvě možnosti sestavení výkazu za provozní činnost, chybí základní literatura (právní úprava). Uvedený zdroj (Klainová) je už konkrétní aplikací, i když zdařilou. Je ale třeba opatrně zacházet s konstatováním wikipedisty Lre, že se výkaz CF nesestavuje přímou metodou (právní úprava ho připouští a Klainová takové řešení v jedné ze svých knih nabízí). Přímá metoda je náročnější, protože vyžaduje na organizaci, aby vypracovala podrobnou identifikaci svých příjmů a výdajů (kterou je pak nutno na prvotních dokladech důsledně doplňovat) a dále vyžaduje vhodný počítačový program. Nesouhlasím ale hlavně s argumentem, kterým wikipedista Lre zdůvodňuje neužívání přímé metody. Odhlédněme od jím zvoleného příkladu (nákup stroje a tudíž nejspíš tok z investiční činnosti, kde přímá metoda nepřichází v úvahu) a zobecněme ho na jakýkoli nákup (např. materiálu, služeb atd.). Dále předpokládejme, že oba toky proběhly v intervalu stejného účetního období. Pak při přímé metodě bude nákup za hotové peněžním výdajem a přijatá úhrada pohledávky peněžním příjmem, takže vliv na CF (a o toto u tohoto výkazu jde!) bude nulový. Pokud by byla při přímé metodě provedena úhrada započtením, vliv na CF bude rovněž nulový. Výkaz přece není přehledem jednotlivých příjmů a výdajů, ty se shromažďují do určitých skupin, takže ačkoli může být tisíce a statisíce pohybů příjmů a výdajů, pro sestavení výkazu obvykle postačí několik stránek.--Cinavo9 (diskuse) 22. 2. 2017, 18:56 (CET)
Výmaz neaktuální diskuse,která neodpovídá stránce[editovat zdroj]
Pokud tato diskuse vůbec již neodpovídá danému článku si fakt myslím, že je to naprosto zmatené. Uživatelé těžko budou porovnávat v historii datumů příspěvků. Pak si mohou myslet, že co je v diskusi tak je vlastně na té stránce špatně. A pokud vím, tak uživatelé wiki nemají čas cokoliv zkoumat a porovnávat. WIKI = úspora času. Chápu ponechat diskusi, pokud obsah stránky zůstal a jen se vylepšuje. To je OK. Ale pokud vznikne původní stránka zcela s novým aktuálním obsahem, pak to stará diskuse se týká něčeho, co již v té nové stránce vůbec není. Podle mne to tam je pak jen zmatečné a pro uživatele nepochopitelné. --Jiří Dušek (diskuse) 29. 9. 2019, 19:56 (CEST)
- Standardně se staré diskuse neodmazávají, nejvýše archivují.
- Uživatelé, kteří jdou do Wikipedie za obsahem, především nechodí na diskusní stránku. Kdo chodí na diskusní stránku, tak obvykle chce znát různé názory na podobu článku včetně starších kontroverzí a je často ochoten zkoumat i starší verze.--Tchoř (diskuse) 30. 9. 2019, 05:28 (CEST)