Dákové: Porovnání verzí
přidání etymologie |
m dopl. |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Dacia 82 BC.png|right|thumb|Dácie v roce 82 př.n.l.]] |
[[Soubor:Dacia 82 BC.png|right|thumb|[[Dácie]] v roce 82 př.n.l.]] |
||
[[Soubor:KunsthistorischesMuseumDacianGold2.jpg|náhled|right|Dácké šperky]] |
|||
'''Dákové''' ( |
'''Dákové''' ({{Vjazyce|ro}} ''Daci'') byli původní obyvatelé [[Karpaty|karpatského]] oblouku, blízce příbuzní [[Thrákové|Thráků]] a [[Ilyrové|Ilyrů]]. |
||
Roku [[106]] n. l. dobyli říši Dáků [[Římané]]. Dákové se postupně pořímštili a zmizeli stejně důkladně jako [[Keltové]] z [[Čechy|Čech]]. Zůstalo po nich jen několik málo památek a na rozdíl od českých Keltů nemají žádné žijící příbuzné národy, podle kterých bychom si mohli dotvářet obraz o jejich životě, zvycích a kultuře. |
Roku [[106]] n. l. dobyli říši Dáků [[Římané]]. Dákové se postupně pořímštili a zmizeli stejně důkladně jako [[Keltové]] z [[Čechy|Čech]]. Zůstalo po nich jen několik málo památek a na rozdíl od českých Keltů nemají žádné žijící příbuzné národy, podle kterých bychom si mohli dotvářet obraz o jejich životě, zvycích a kultuře. |
||
Řádek 12: | Řádek 13: | ||
== Etymologie == |
== Etymologie == |
||
Původně se podle [[Strabón|Strabóna]] označení Dákové (''dáoi'' Δάοι) vztahovalo pouze na jeden z thráckých kmenů v severozápadní Dácii. Později se objevovalo především v |
Původně se podle [[Strabón|Strabóna]] označení Dákové (''dáoi'' Δάοι) vztahovalo pouze na jeden z thráckých kmenů v severozápadní Dácii. Později se objevovalo především v [[balkán]]ském vnitrozemí a Dalmácii. Dákům blízcí [[Getové]] obývali břehy [[Černé moře|Černého moře]] až k [[Dněstr]]u. Jméno Dákové se prosazovalo především od dob vlády [[Burebista|Burebisty]] a [[Decebalus|Decebala]] kdy byla Dácie politicky a vojensky na vrcholu. |
||
Už [[Hésychios z Alexandrie]] jejich jméno spojoval s [[frýžština|frýžským]] ''dáos'' “vlk”. Německý lingvista [[Paul Kretschmer]] toto slovo odvozoval od indoevropského kořene ''*dháu'' “tlačit, tisknout, škrtit”.<ref>{{Citace monografie |
Už [[Hésychios z Alexandrie]] jejich jméno spojoval s [[frýžština|frýžským]] ''dáos'' “vlk”. Německý lingvista [[Paul Kretschmer]] toto slovo odvozoval od indoevropského kořene ''*dháu'' “tlačit, tisknout, škrtit”.<ref>{{Citace monografie |
||
Řádek 24: | Řádek 25: | ||
| strany = 15 |
| strany = 15 |
||
| isbn = 80-7203-132-5 |
| isbn = 80-7203-132-5 |
||
}}</ref> Ze stejného kořene je odvozeno jméno lýdského krále [[Kandaulos|Kandaula]], thráckého boha války [[Kandaón|Kandaóna]] nebo [[ |
}}</ref> Ze stejného kořene je odvozeno jméno lýdského krále [[Kandaulos|Kandaula]], thráckého boha války [[Kandaón|Kandaóna]] nebo [[ilyrské jazyky|ilyrské]] slovo ''dhaunos'' “vlk”. Podle [[Mircea Eliade|Mircey Eliadeho]] získali Dákové své jméno podle vlčího válečnického bratrstva a to buď převzetím od skupiny mladých bojovníků, kteří se vyznamenali obzvláštním hrdinstvím, nebo přešlo na porobené obyvatelstvo od vítězných přistěhovalců.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Eliade |
| příjmení = Eliade |
||
| jméno = Mircea |
| jméno = Mircea |
||
Řádek 35: | Řádek 36: | ||
| isbn = 80-7203-132-5 |
| isbn = 80-7203-132-5 |
||
}}</ref> Tento způsob pojmenování indoevropských kmenů není ojedinělý. |
}}</ref> Tento způsob pojmenování indoevropských kmenů není ojedinělý. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
== Reference == |
== Reference == |
||
<references/> |
<references/> |
||
⚫ | |||
{{commonscat|Dacians}} |
|||
⚫ | |||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
Verze z 18. 2. 2013, 17:27
Dákové (rumunsky Daci) byli původní obyvatelé karpatského oblouku, blízce příbuzní Thráků a Ilyrů.
Roku 106 n. l. dobyli říši Dáků Římané. Dákové se postupně pořímštili a zmizeli stejně důkladně jako Keltové z Čech. Zůstalo po nich jen několik málo památek a na rozdíl od českých Keltů nemají žádné žijící příbuzné národy, podle kterých bychom si mohli dotvářet obraz o jejich životě, zvycích a kultuře.
V dnešní rumunštině se zachovala slova, která mají zřejmě dácký původ - není jich však mnoho, řádově desítky, původní význam není vždy zřejmý. Patří k nim i slova jako brynza, bača, vatra, která se v 16. století dostala z rumunštiny do slovenštiny a do valašského nářečí češtiny.
Dákové žili v horách, kde stavěli svá hradiště. Největší centrum bylo Oraštijských horách v Sarmisegetuse v dnešním Rumunsku. Zachovalé zbytky několika hradišť a zajímavé kultovní obřadní místo. Římané založili konkurenční město se stejným názvem, římská Sarmisegetusa se však nachází trochu jinde - v průsmyku mezi městy Simeria a Caransebeš, zatímco dácká Sarmisegetusa je několik kilometrů horským údolím z města Orăştie směr Gradištea.
Nejvíce informací poskytuje známý Trajánův sloup v Římě, na němž jsou různé výjevy ze života Dáků, jejich vzhled a oblečení.
Etymologie
Původně se podle Strabóna označení Dákové (dáoi Δάοι) vztahovalo pouze na jeden z thráckých kmenů v severozápadní Dácii. Později se objevovalo především v balkánském vnitrozemí a Dalmácii. Dákům blízcí Getové obývali břehy Černého moře až k Dněstru. Jméno Dákové se prosazovalo především od dob vlády Burebisty a Decebala kdy byla Dácie politicky a vojensky na vrcholu.
Už Hésychios z Alexandrie jejich jméno spojoval s frýžským dáos “vlk”. Německý lingvista Paul Kretschmer toto slovo odvozoval od indoevropského kořene *dháu “tlačit, tisknout, škrtit”.[1] Ze stejného kořene je odvozeno jméno lýdského krále Kandaula, thráckého boha války Kandaóna nebo ilyrské slovo dhaunos “vlk”. Podle Mircey Eliadeho získali Dákové své jméno podle vlčího válečnického bratrstva a to buď převzetím od skupiny mladých bojovníků, kteří se vyznamenali obzvláštním hrdinstvím, nebo přešlo na porobené obyvatelstvo od vítězných přistěhovalců.[2] Tento způsob pojmenování indoevropských kmenů není ojedinělý.
Reference
- ↑ ELIADE, Mircea. Od Zalmoxida k Čingischánovi. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-132-5. S. 15.
- ↑ ELIADE, Mircea. Od Zalmoxida k Čingischánovi. Praha: Argo, 1997. ISBN 80-7203-132-5. S. 23.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dákové na Wikimedia Commons