Umajjovci

Šablona:Infobox zaniklý stát Umajjovci byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantický oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661 - 683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683 - 750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.

Posloupnost

• Mu‘ávija I. (661 - 680)
• Jazíd I. (680 - 683)
• Mu‘ávija II. (683)
• Marván I. (683 - 685)
• Abdulmalik (685 - 705)
• al-Valíd I. (705 - 715)
• Sulajmán (715 - 717)
• Umar II. (717 - 720)
• Jazíd II. (720 - 724)
• Hišám (724 - 743)
• al-Valíd II. (743 - 744)
• Jazíd III. (744)
• Ibráhím (chalífa) (744)
• Marván II. (744 - 750)

Španělští Umajjovci

Poté co byl Marván II. poražen Abú-l-Abbásem a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil Hišámův vnuk Abdurrahmán I. na Pyrenejském poloostrově Córdobský emirát (později Córdobský chalífát), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku 929 titul chalífa.

• Abd ar-Rahmán I. (756 - 788)
• Hišám I. (788 - 796)
• al-Hakam I. (796 - 822)
• Abd ar-Rahmán II. (822 - 852)
• Muhammad I. (852 - 886)
• al-Mundhir (886 - 888)
• Abdulláh (888 - 912)
• Abd ar-Rahmán III. (912 - 961)
• al-Hakam II. (961 - 976)
• Hišám II. (976 - 1009 a 1010 - 1013)
• Muhammad II. al-Mahdí (1009)
• Sulajmán al-Musta'ín (1009 - 1010 a 1013 - 1016)
• Abd ar-Rahmán IV. (1018)
• Abd ar-Rahmán V. (1023)
• Muhammad III. (1023 - 1025)
• Hišám III. (1027 - 1031)

Reference

• TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.