Dolní Lužice: Porovnání verzí
m r2.7.1) (Robot: Přidávám uk:Нижня Лужиця |
±Kategorie:Braniborsko→Kategorie:Dějiny Braniborska; ±Kategorie:Sasko→Kategorie:Dějiny Saska za použití HotCat |
||
Řádek 11: | Řádek 11: | ||
[[Kategorie:Dolní Lužice| ]] |
[[Kategorie:Dolní Lužice| ]] |
||
[[Kategorie:Historická území]] |
[[Kategorie:Historická území]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Dějiny Braniborska]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Dějiny Saska]] |
||
[[Kategorie:Lubušské vojvodství]] |
[[Kategorie:Lubušské vojvodství]] |
||
[[Kategorie:Německá historická území]] |
[[Kategorie:Německá historická území]] |
Verze z 11. 11. 2012, 21:47
Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko. Téměř celá německá část Dolní Lužice je součástí spolkové země Braniborsko, zatímco vesnice Geierswalde (lužickosrbsky Lejno), Kromlau (lužickosrbsky Kromola) a město Lauta (lužickosrbsky Łuty) náležejí od roku 1990 k Sasku. Menší polská část je součástí Lubušského vojvodství. Centrem Dolní Lužice je Chotěbuz (německy Cottbus, dolnolužickosrbsky Chóśebuz, hornolužickosrbsky Choćebuz) v dnešním Braniborsku. V letech 1348-1635 byla Dolní Lužice součástí soustátí Zemí Koruny české.
Dolní Lužice sousedí na jihu s Horní Lužicí, na východě se Slezskem, na severovýchodě s Lubušskem, na severu a severozápadě s vlastním Braniborskem, na západě s tou částí území bývalé provincie Sasko, která dnes náleží k Braniborsku.
Národností složení
V německé části žijí vedle převažujích Němců také menšinoví Lužičtí Srbové. Polská část je po odsunu Němců obývaná Poláky.