Interneuron: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Idee91 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Idee91 (diskuse | příspěvky)
→‎Interneuron: doplnění klasifikace a funkce, doplnění klasifikace interneuronů, Renshawovy buňky
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
{{Pracuje se}}
== Interneuron ==
[[File:Anatomie a fyziologie zvirata reflexni oblouk A.jpg|thumbnail|450px|Interneuron jako součást reflexního oblouku]]
[[File:Anatomie a fyziologie zvirata reflexni oblouk A.jpg|thumbnail|450px|Interneuron jako součást reflexního oblouku]]
'''Interneuron''' je [[neuron]] zajišťující spojení a sjednocení [[nervový systém|nervového systému]]. Vytváří spojení mezi [[smyslový neuron|senzorickými neurony]] (aferentními) vedoucími impulsy ze senzorických receptorů do [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]] a [[motoneuron|motorickými neurony]] (eferentními) vedoucími impulzy z [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]] do vykonávajících [[orgán|orgánů]] ([[sval|svaly]] a [[žláza|žlázy]]). <ref name=GRAAF>VAN DE GRAAFF, K. M., FOX, S. I., LAFLEUR, K. M. ''Synopsis of Human Anatomy and Physiology'', The McGraw-Hill Companies, Inc., 1997. ISBN 0-697-04296-0</ref>
'''Interneuron''' je [[neuron]] zajišťující spojení a sjednocení [[nervový systém|nervového systému]]. Vytváří spojení mezi [[smyslový neuron|senzorickými neurony]] (aferentními) vedoucími impulsy ze senzorických receptorů do [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]] a [[motoneuron|motorickými neurony]] (eferentními) vedoucími impulzy z [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]] do vykonávajících [[orgán|orgánů]] ([[sval|svaly]] a [[žláza|žlázy]]).
<ref name="ISBN 0-697-04296-0">
{{cite book
|author=Van De Graaf, Kent M., Fox, Stuart Ira, LaFleur, Karen M. |title=Synopsis of Human Anatomy and Physiology
|publisher=Wm. C. Brown Publishers
|location=
|year=1997 |isbn=0-697-04296-0
|oclc=
|doi=
|accessdate=
|page=}}</ref>


Termín interneuron je také používán pro [[neuron|neurony]] [[mozek|mozku]] a [[mícha|míchy]], jejichž [[axon|axony]] se pojí [[synapse|synapsemi]] pouze s okolními [[neuron|neurony]], pro odlišení od neuronů projekčních, které promítají [[axon|axony]] do více vzdálených oblastí [[mozek|mozku]] nebo [[mícha|míchy]].
Termín interneuron je také používán pro [[neuron|neurony]] [[mozek|mozku]] a [[mícha|míchy]], jejichž [[axon|axony]] se pojí [[synapse|synapsemi]] pouze s okolními [[neuron|neurony]], pro odlišení od neuronů projekčních, které promítají [[axon|axony]] do více vzdálených oblastí [[mozek|mozku]] nebo [[mícha|míchy]].




===Lokalizace a vzhled===
==Lokalizace a funkce==
Lokalizace interneuronů je výhradně v [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavě]], kde interneurony leží mezi [[smyslový neuron|neurony sensitivními]] a [[motoneuron| neurony motorickými]]. Díky spojení inteneuronů do sítí jsou tvořeny [[nervová dráha|nervové dráhy]].<ref name=MARIEB/> Mimo velkého počtu vzájemnéných propojení mezi sebou, má mnoho interneuronů také propojení přímo s anteriárními [[motoneuron|motoneurony]], přičemž toto vnitřní propojení je zodpovědné za integrální funkci [[mícha|míchy]].<ref name=GUYTON/> Interneurony tvoří 99,98% [[neuron|neuronů]] člověka, větvením výběžků, organizací a velikostí jsou velmi rozmanité, ovšem téměř všechny jsou multipolární.<ref name=MARIEB>MARIEB, E. N., MALLAT, J. ''Anatomie lidského těla'', překlad Jurečka T, Jurečková A, Kaňovský R., Košut P., Koudelková L., Moravcová H., Moravcová P., Müllerová A., Nečasová M. CP Books, as.s., 2005. 863 s. Přel. z Human Anatomy: Update, 3rd Edition. ISBN 80-251-0066-9</ref> Oproti anteriálním motoneuronům jsou tyto [[buňka|buňky]] jsou asi třicetkrát početnější, malé a vysoce vzrušivé, často vykazující samovolnou aktivitu a schopnost frekvence pálení tisícpětsetkrát za sekundu. <ref name=GUYTON/>
Lokalizace interneuronů je výhradně v [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavě]], kde interneurony leží mezi [[smyslový neuron|neurony sensitivními]] a [[motoneuron| neurony motorickými]]. Díky spojení inteneuronů do sítí jsou tvořeny [[nervová dráha|nervové dráhy]].<ref name="ISBN 80-251-006-9"></ref> Mimo velkého počtu vzájemnných propojení mezi sebou, má mnoho interneuronů také propojení přímo s anteriárními [[motoneuron|motoneurony]], přičemž toto vnitřní propojení je zodpovědné za integrální funkci [[mícha|míchy]].<ref name="ISBN 978-1-4160-4574-8"></ref> Interneurony tvoří 99,98% [[neuron|neuronů]] člověka, větvením výběžků, organizací a velikostí jsou velmi rozmanité, ovšem téměř všechny jsou multipolární.
<ref name="ISBN 80-251-006-9">
{{cite book
|author=Marieb, Elaine N., R.N.,Ph.D., Mallatt, Jon, Ph.D. |title=Human Anatomy: Update, 3rd Edition
|publisher=CP Books
|location=
|year=2005 |isbn=0-697-04296-0
|oclc=
|doi=
|accessdate=
|page=}}</ref>
Oproti anteriálním motoneuronům jsou tyto [[buňka|buňky]] jsou asi třicetkrát početnější, malé a vysoce vzrušivé, často vykazující samovolnou aktivitu a schopnost frekvence pálení tisícpětsetkrát za sekundu. <ref name="ISBN 978-1-4160-4574-8"></ref>


Interneurony jsou vmezeřené v reflexních obloucích (základní organizační prvek [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]]), kde umožňují zpracování informací díky uspořádání v [[mozek|mozku]] a [[mícha|míše]] do neurálních okruhů. Toto uspořádání dává vznik komplikovanosti [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]]. Interneuron je vložen centrálně (uprostřed) mezi každý jednotlivý [[smyslový neuron|sensitivní neuron]] ležící dorsálně a [[motoneuron]] ležící ventrálně. Buněčná těla interneuronů leží většinou dorsálně od [[motoneuron|motoneuronů.]]<ref name="ISBN 80-251-006-9"></ref>
===Umístění v nervové soustavě===
Interneurony jsou vmezeřené v reflexních obloucích (základní organizační prvek [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]]), kde umožňují zpracování informací díky uspořádání v [[mozek|mozku]] a [[mícha|míše]] do neurálních okruhů. Toto uspořádání dává vznik komplikovanosti [[centrální nervová soustava|centrální nervové soustavy]]. Interneuron je vložen centrálně (uprostřed) mezi každý jednotlivý [[smyslový neuron|sensitivní neuron]] ležící dorsálně a [[motoneuron]] ležící ventrálně. Buněčná těla interneuronů leží většinou dorsálně od [[motoneuron|motoneuronů.]]<ref name=MARIEB/>


V [[mícha|míše]] se nachází mnoho rozdílných typů [[neurální obvod|neurálních obvodů]] zajišťovaných interneurony, včetně obvodů konvergentních, divergentních a opakovaně pálících, přičemž tyto obody mají funkci ve vykonávání specifických [[míšní reflexy|míšních reflexů]]. Pouze několik smyslových signálů míšních nervů nebo signálů z mozku končí přímo v anteriorních [[motoneuron|motoneuronech]], skoro všechny tyto signály jsou prvně přenášeny interneurony, kde jsou nejdříve odpovídajícím způsobem zpracovány. [[kortikospinální dráha|Kortikospinální dráha]] tedy končí téměř výhradně na míšních interneuronech, kde jsou signály z tohoto traktu kombinovány se signály z ostatních [[míšní dráhy|míšních drah]] nebo [[míšní nervy|míšních nervů]], než jsou nakonec soustředěny na anteriorních [[motoneuron|motoneuronech]] pro kontrolu svalové funkce. <ref name=GUYTON> HALL, J. E.''Guyton and Hall Textbook of Medical Physiology''. Twelfth Edition. Philadelphia:Saunders/Elsevier, 2011. 1091 s. ISBN 978-1-4160-4574-8</ref>
V [[mícha|míše]] se nachází mnoho rozdílných typů [[neurální obvod|neurálních obvodů]] zajišťovaných interneurony, včetně obvodů konvergentních, divergentních a opakovaně pálících, přičemž tyto obody mají funkci ve vykonávání specifických [[míšní reflexy|míšních reflexů]]. Pouze několik smyslových signálů míšních nervů nebo signálů z mozku končí přímo v anteriorních [[motoneuron|motoneuronech]], skoro všechny tyto signály jsou prvně přenášeny interneurony, kde jsou tyto signály nejdříve odpovídajícím způsobem zpracovány. [[kortikospinální dráha|Kortikospinální dráha]] tedy končí ve většině případů na míšních interneuronech, kde jsou signály z tohoto traktu kombinovány se signály z ostatních [[míšní dráhy|míšních drah]] nebo [[míšní nervy|míšních nervů]], než jsou nakonec soustředěny na anteriorních [[motoneuron|motoneuronech]] pro kontrolu svalové funkce.
<ref name="ISBN 978-1-4160-4574-8">
{{cite book
|author=Hall, John E., Ph.D. |title=Textbook of Medical Physiology, 12th ed.
|publisher=Saunders Elsevier
|location: Philadelphia PA 19103-2899
|year=2011 |isbn=978-1-4160-4574-8
|oclc=
|doi=
|accessdate=
|page=655-666}}</ref>


===Klasifikace interneuronů===
==Klasifikace==
Interneurony mohou být klasifikovány jako excitační nebo inhibiční, na základě efektu na [[postsynaptická membrána|postsynaptickou membránu]] dalších [[neuron|neuronů]]. <ref name=MARTINI> MARTINI, F.H., TIMMONS, M.J., TALLITSCH, R.B. ''Human Anatomy''. Seventh Edition. Boston:Benjamin Cummings:Pearson, 2012. 870 s. ISBN 978-0-321-73266-8</ref>
Interneurony mohou být klasifikovány jako excitační nebo inhibiční, na základě efektu na [[postsynaptická membrána|postsynaptickou membránu]] dalších [[neuron|neuronů]].
<ref name="ISBN 0-321-73266-9">
{{cite book
|author=Martini, Frederic H., Ph.D., Timmons, Michael J., M.S., Tallitsch, Robert B., Ph.D. |title=Human Anatomy Seventh Edition
|publisher=Pearson
|location: Philadelphia PA 19103-2899
|year=2012 |isbn=ISBN 0-321-73266-9
|oclc=
|doi=
|accessdate=
|page=}}</ref>

===Inhibiční interneurony===
Inhibiční interneurony potlačují činnost jiných [[nervová buňka|nervových buněk]]. Příkladem může být myotatický (napínací) [[reflex]]. Kompenzace prodloužení jednoho souboru [[sval|svalů]] /znamená kontrakci flexorů přes napínací (myotatický) [[reflex]]/ zároveň také vyžaduje uvolnění antagonistických [[svalů]], extensorů. Kontrakce jednoho souboru svalů doprovázená relaxací svalů antagonistických je nazývána vzájemnou inhibicí. V případě natahovacího reflexu, dochází k vzájemné inhibici, protože jsou kolatelární větve [[axon|axonů]] spojeny s inhibičními míšními interneurony, které jsou spojeny s alfa [[motoneuron|motoneurony]] antagonistických [[sval|svalů]].
===Excitační interneurony===
Příklad [[reflex|reflexu]] zprostředkovaného excitačními interneurony je ohýbací [[reflex]]. Ohýbací reflex je komplexní reflexní oblouk používaný pro odstranění končetiny z dosahu bolestivého podmětu. Tento reflex je mnohem pomalejší než myotatický reflex, což značí intervenci velkého počtu interneuronů mezi smyslovým podmětem a koordinovaným pohybem. [[axon|Axony]] vedoucí signály bolesti vstupují do [[mícha|míchy]] a aktivují interneurony v několika různých místech. Tyto interneurony nakonec podráždí alfa [[motoneuron|motoneurony]] kontrolující všechny flexorové [[sval|svaly]] postižené končetiny.
<ref name="isbn0-7817-6003-8">
{{cite book
|author=Bear, Mark F., PhD; Connors, Barry W., PhD; Paradiso, Michael A., PhD |title=Neuroscience: exploring the brain, 3rd ed.
|publisher=Lippincott Williams & Wilkins
|location=Philadelphia, PA 19106; Baltimore, MD 21201
|year=2007 |isbn=0-7817-6003-8
|oclc=
|doi=
|accessdate=
|page=}}</ref>

===Míšní interneurony===
1a inhibiční neurony: nachází se v Lamina VII, zodpovědné za inhibici antagonistických motoneuronů.

1b inhibiční neurony: nachází se v Lamina V, VI, VII. afferent or Golgi tendon organ activates it.

===Kortikální interneurony===
Interneurony obsahující parvalbumin

Interneurony obsahující CCK (cholecystokinin)

Interneurony obsahující VIP (vasoaktivní intestinální polypeptid)

===Cerebelární interneurony===
Interneurony molekulární vrstvy (košíčkové buňky, hvězdicovité buňky

Golgiho buňky

Granulované buňky
==Renshawovy buňky==
Renshawovy buňky jsou malé interneurony lokalizované v anteriárních rozích [[mícha|míchy]] v blízké asociaci s [[motoneuron|motoneurony]]. Prakticky ihned poté, co [[axon]] anteriárního [[motoneuron|motoneuronu]] opustí jeho tělo, kolaterály (kolaterální větve) tohoto [[axon|axonu]] přechází na sousední Renshawovy buňky. Renshawovy buňky jsou inhibiční interneurony předávající inhibiční signál okolním [[motoneuron|motoneuronům]]. Stimulace každého [[motoneuron|motoneuronu]] tedy směřuje k inhibici okolních [[motoneuron|motoneuronů]], přičemž tento jev nazýváme [[latelární inhibice]]. [[pohybová soustava|Pohybový systém]] užívá tuto [[latelární inhibice|laterální inhibici]] k zaměření nebo zaostření vlastních signálů stejnou cestou jakou používá senzorický systém (využívá stejného principu), aby se primární signál přenesl v nezmenšené míře požadovaným směrem a zároveň potlačuje tendenci signálu šířit se příčně. <ref name="ISBN 978-1-4160-4574-8"></ref>


{{Překlad|jazyk=en|článek=Interneuron|revize=480667138}}
{{Překlad|jazyk=en|článek=Interneuron|revize=480667138}}
== Reference ==
<references/>

== Reference ==
== Reference ==
<references/>
<references/>

Verze z 12. 4. 2012, 18:11

Soubor:Anatomie a fyziologie zvirata reflexni oblouk A.jpg
Interneuron jako součást reflexního oblouku

Interneuron je neuron zajišťující spojení a sjednocení nervového systému. Vytváří spojení mezi senzorickými neurony (aferentními) vedoucími impulsy ze senzorických receptorů do centrální nervové soustavy a motorickými neurony (eferentními) vedoucími impulzy z centrální nervové soustavy do vykonávajících orgánů (svaly a žlázy). [1]

Termín interneuron je také používán pro neurony mozku a míchy, jejichž axony se pojí synapsemi pouze s okolními neurony, pro odlišení od neuronů projekčních, které promítají axony do více vzdálených oblastí mozku nebo míchy.


Lokalizace a funkce

Lokalizace interneuronů je výhradně v centrální nervové soustavě, kde interneurony leží mezi neurony sensitivními a neurony motorickými. Díky spojení inteneuronů do sítí jsou tvořeny nervové dráhy.[2] Mimo velkého počtu vzájemnných propojení mezi sebou, má mnoho interneuronů také propojení přímo s anteriárními motoneurony, přičemž toto vnitřní propojení je zodpovědné za integrální funkci míchy.[3] Interneurony tvoří 99,98% neuronů člověka, větvením výběžků, organizací a velikostí jsou velmi rozmanité, ovšem téměř všechny jsou multipolární. [2] Oproti anteriálním motoneuronům jsou tyto buňky jsou asi třicetkrát početnější, malé a vysoce vzrušivé, často vykazující samovolnou aktivitu a schopnost frekvence pálení tisícpětsetkrát za sekundu. [3]

Interneurony jsou vmezeřené v reflexních obloucích (základní organizační prvek centrální nervové soustavy), kde umožňují zpracování informací díky uspořádání v mozku a míše do neurálních okruhů. Toto uspořádání dává vznik komplikovanosti centrální nervové soustavy. Interneuron je vložen centrálně (uprostřed) mezi každý jednotlivý sensitivní neuron ležící dorsálně a motoneuron ležící ventrálně. Buněčná těla interneuronů leží většinou dorsálně od motoneuronů.[2]

V míše se nachází mnoho rozdílných typů neurálních obvodů zajišťovaných interneurony, včetně obvodů konvergentních, divergentních a opakovaně pálících, přičemž tyto obody mají funkci ve vykonávání specifických míšních reflexů. Pouze několik smyslových signálů míšních nervů nebo signálů z mozku končí přímo v anteriorních motoneuronech, skoro všechny tyto signály jsou prvně přenášeny interneurony, kde jsou tyto signály nejdříve odpovídajícím způsobem zpracovány. Kortikospinální dráha tedy končí ve většině případů na míšních interneuronech, kde jsou signály z tohoto traktu kombinovány se signály z ostatních míšních drah nebo míšních nervů, než jsou nakonec soustředěny na anteriorních motoneuronech pro kontrolu svalové funkce. [3]

Klasifikace

Interneurony mohou být klasifikovány jako excitační nebo inhibiční, na základě efektu na postsynaptickou membránu dalších neuronů. [4]

Inhibiční interneurony

Inhibiční interneurony potlačují činnost jiných nervových buněk. Příkladem může být myotatický (napínací) reflex. Kompenzace prodloužení jednoho souboru svalů /znamená kontrakci flexorů přes napínací (myotatický) reflex/ zároveň také vyžaduje uvolnění antagonistických svalů, extensorů. Kontrakce jednoho souboru svalů doprovázená relaxací svalů antagonistických je nazývána vzájemnou inhibicí. V případě natahovacího reflexu, dochází k vzájemné inhibici, protože jsou kolatelární větve axonů spojeny s inhibičními míšními interneurony, které jsou spojeny s alfa motoneurony antagonistických svalů.

Excitační interneurony

Příklad reflexu zprostředkovaného excitačními interneurony je ohýbací reflex. Ohýbací reflex je komplexní reflexní oblouk používaný pro odstranění končetiny z dosahu bolestivého podmětu. Tento reflex je mnohem pomalejší než myotatický reflex, což značí intervenci velkého počtu interneuronů mezi smyslovým podmětem a koordinovaným pohybem. Axony vedoucí signály bolesti vstupují do míchy a aktivují interneurony v několika různých místech. Tyto interneurony nakonec podráždí alfa motoneurony kontrolující všechny flexorové svaly postižené končetiny. [5]

Míšní interneurony

1a inhibiční neurony: nachází se v Lamina VII, zodpovědné za inhibici antagonistických motoneuronů.

1b inhibiční neurony: nachází se v Lamina V, VI, VII. afferent or Golgi tendon organ activates it.

Kortikální interneurony

Interneurony obsahující parvalbumin

Interneurony obsahující CCK (cholecystokinin)

Interneurony obsahující VIP (vasoaktivní intestinální polypeptid)

Cerebelární interneurony

Interneurony molekulární vrstvy (košíčkové buňky, hvězdicovité buňky

Golgiho buňky

Granulované buňky

Renshawovy buňky

Renshawovy buňky jsou malé interneurony lokalizované v anteriárních rozích míchy v blízké asociaci s motoneurony. Prakticky ihned poté, co axon anteriárního motoneuronu opustí jeho tělo, kolaterály (kolaterální větve) tohoto axonu přechází na sousední Renshawovy buňky. Renshawovy buňky jsou inhibiční interneurony předávající inhibiční signál okolním motoneuronům. Stimulace každého motoneuronu tedy směřuje k inhibici okolních motoneuronů, přičemž tento jev nazýváme latelární inhibice. Pohybový systém užívá tuto laterální inhibici k zaměření nebo zaostření vlastních signálů stejnou cestou jakou používá senzorický systém (využívá stejného principu), aby se primární signál přenesl v nezmenšené míře požadovaným směrem a zároveň potlačuje tendenci signálu šířit se příčně. [3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Interneuron na anglické Wikipedii.

Reference

  1. Van De Graaf, Kent M., Fox, Stuart Ira, LaFleur, Karen M. Synopsis of Human Anatomy and Physiology. [s.l.]: Wm. C. Brown Publishers, 1997. ISBN 0-697-04296-0. 
  2. a b c Marieb, Elaine N., R.N.,Ph.D., Mallatt, Jon, Ph.D. Human Anatomy: Update, 3rd Edition. [s.l.]: CP Books, 2005. ISBN 0-697-04296-0. 
  3. a b c d Hall, John E., Ph.D. Textbook of Medical Physiology, 12th ed.. [s.l.]: Saunders Elsevier, 2011. ISBN 978-1-4160-4574-8. S. 655-666. 
  4. Martini, Frederic H., Ph.D., Timmons, Michael J., M.S., Tallitsch, Robert B., Ph.D. Human Anatomy Seventh Edition. [s.l.]: Pearson, 2012. ISBN ISBN 0-321-73266-9. 
  5. Bear, Mark F., PhD; Connors, Barry W., PhD; Paradiso, Michael A., PhD. Neuroscience: exploring the brain, 3rd ed.. Philadelphia, PA 19106; Baltimore, MD 21201: Lippincott Williams & Wilkins, 2007. ISBN 0-7817-6003-8. 

Reference