Perlinková vazba: Porovnání verzí
doplněk: poloviční perlinka |
aktualizace |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Na horním výkresu vpravo je schematicky znázorněna nejjednodušší perlinková vazba (angl.:[[leno weave]], něm.:[[Dreherbindung]]). Pod (modře zbarvenou ) tzv. [[stojitá nit|stojitou osnovní nití]] se podvléká červená nit obtáčecí (vedená speciální nitěnkou), překříží ji a stabilizuje její polohu tak, že se nemůže posouvat do strany ani u velmi řídkých tkanin. |
Na horním výkresu vpravo je schematicky znázorněna nejjednodušší perlinková vazba (angl.:[[leno weave]], něm.:[[Dreherbindung]]). Pod (modře zbarvenou ) tzv. [[stojitá nit|stojitou osnovní nití]] se podvléká červená nit obtáčecí (vedená speciální nitěnkou), překříží ji a stabilizuje její polohu tak, že se nemůže posouvat do strany ani u velmi řídkých tkanin. |
||
Shora popsané formě se říká také ''poloviční perlinka''. Naproti tomu se u tzv úplné perlinkové vazby obě osnovní niti mezi každými dvěma útky spolu ještě jednou zakrucují. |
Shora popsané formě se říká také ''poloviční perlinka''. Naproti tomu se u tzv. úplné perlinkové vazby obě osnovní niti mezi každými dvěma útky spolu ještě jednou zakrucují. |
||
Tkací stroje na výrobu perlinek jsou opatřeny třemi [[ |
Tkací stroje na výrobu perlinek jsou opatřeny třemi [[paprsek (tkalcovství|paprsky]] (povolovací, základní a obtáčecí). Obtáčecí nit prochází třemi různými nitěnkami a sbíhá se se stojitou nití do společného zubu paprsku. <ref>Stroj na tkaní s perlinkovou vazbou (německy): http://www.lindauerdornier.com/webmaschine/EasyLeno/DORNIER-EasyLeno-D.pdf</ref> |
||
Stroje na výrobu tkanin s perlinkovou vazbou ze začátku 21. století se staví jak s jehlovým tak i s pneumatickým [[prohoz]]em pro šířku zboží aá 540 cm a otáčkami do 720/min. Dají se použít pro tkaní velmi řídkých [[záclonovina|záclonovin]], např. [[voál]]ů, nábytkových potahů, koberců i technických tkanin z velmi těžkých [[roving]]ů. Příklad stroej na výrobu perlinek německy) http://www.lindauerdornier.com/webmaschine/EasyLeno/DORNIER-EasyLeno -D.pdf |
|||
Perlinková vazba se používá u velmi řídkých záclonovin, např. [[voál]]ů. Touto vazbou dříve často tkané druhy, jako ''markyzet'' nebo [[etamín]], se dnes však dají mnohem levněji vyrábět jako [[pletenina]]. Tkané [[záclonovina|záclonoviny]] proto hodně ztratily na významu.<ref>Výroba tkané záclonoviny (německy): http://www.raumausstattung.de/wohnen/detail-seriennummer-252.htm</ref> |
|||
Kraje tkanin z bezčlunkových stavů (to jsou dnes prakticky všechny) se musí zpevňovat, aby se nepáraly. Protkání kraje perlinkovou vazbou se k tomu účelu používá nejčastěji, zařízení k tvorbě perlinky na krajích tkaniny patří proto ke standardnímu vybavení tkacích strojů. <ref>Příklad tkacího stroje se zařízením na perlinkové kraje tkaniny (německy): |
Kraje tkanin z bezčlunkových stavů (to jsou dnes prakticky všechny) se musí zpevňovat, aby se nepáraly. Protkání kraje perlinkovou vazbou se k tomu účelu používá nejčastěji, zařízení k tvorbě perlinky na krajích tkaniny patří proto ke standardnímu vybavení tkacích strojů. <ref>Příklad tkacího stroje se zařízením na perlinkové kraje tkaniny (německy): |
||
http://www.lindauerdornier.com/webmaschine/greifer-ps/ps-deutsch.pdf</ref> |
http://www.lindauerdornier.com/webmaschine/greifer-ps/ps-deutsch.pdf</ref> |
||
| ⚫ | |||
'''Nepravá perlinková vazba''' (angl.: ''mock leno weave'', něm.: ''Scheindreherbindung''), zvaná také ''aida''- nebo ''sítová vazba'', vzniká tak, že se k [[plátno (vazba)|plátnové vazbě]] přidává jedna [[osnova (textil)|osnovní nit]] shora a jedna zdola. Příslušné osnovní a [[útek|útkové nitě]] se stahují dohromady a vedle těchto shluků se tvoří otvory (jak znázorňuje dolní nákres vpravo). |
'''Nepravá perlinková vazba''' (angl.: ''mock leno weave'', něm.: ''Scheindreherbindung''), zvaná také ''aida''- nebo ''sítová vazba'', vzniká tak, že se k [[plátno (vazba)|plátnové vazbě]] přidává jedna [[osnova (textil)|osnovní nit]] shora a jedna zdola. Příslušné osnovní a [[útek|útkové nitě]] se stahují dohromady a vedle těchto shluků se tvoří otvory (jak znázorňuje dolní nákres vpravo). |
||
| ⚫ | |||
Nepravá perlinka nezajišťuje niti proti posuvu v té míře jako úplná perlinková vazba. Použití: Tkaniny s obchodním označením ''aida'' nebo ''naté'', ''gáz'', ''sýrové plátno'' |
Nepravá perlinka nezajišťuje niti proti posuvu v té míře jako úplná perlinková vazba. Použití: Tkaniny s obchodním označením ''aida'' nebo ''naté'', ''gáz'', ''sýrové plátno'' |
||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
* Kolektiv autorů: ''Tkalcovská příručka'' (SNTL Praha 1980) str. 586 |
* Kolektiv autorů: ''Tkalcovská příručka'' (SNTL Praha 1980) str. 586 |
||
* Kolektiv autorů: ''Příručka textilního odborníka'' (SNTL Praha 1981) str. 678 |
* Kolektiv autorů: ''Příručka textilního odborníka'' (SNTL Praha 1981) str. 678 |
||
* Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9 str. Str. 167, 168, 622 |
* Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9 str. Str. 167, 168, 622 |
||
[[File:Jacquard 136 Leno-Marsden.png|thumb|150px|Tkací stroj na perlinku z roku 1892]] |
|||
== Související články == |
== Související články == |
||
Verze z 1. 4. 2012, 18:24
U tkanin s perlinkou se mimo normálního provázání osnovy s útkem vzájemně překřižují dvě sousední osnovní nitě.
Na horním výkresu vpravo je schematicky znázorněna nejjednodušší perlinková vazba (angl.:leno weave, něm.:Dreherbindung). Pod (modře zbarvenou ) tzv. stojitou osnovní nití se podvléká červená nit obtáčecí (vedená speciální nitěnkou), překříží ji a stabilizuje její polohu tak, že se nemůže posouvat do strany ani u velmi řídkých tkanin.
Shora popsané formě se říká také poloviční perlinka. Naproti tomu se u tzv. úplné perlinkové vazby obě osnovní niti mezi každými dvěma útky spolu ještě jednou zakrucují.
Tkací stroje na výrobu perlinek jsou opatřeny třemi paprsky (povolovací, základní a obtáčecí). Obtáčecí nit prochází třemi různými nitěnkami a sbíhá se se stojitou nití do společného zubu paprsku. [1]
Stroje na výrobu tkanin s perlinkovou vazbou ze začátku 21. století se staví jak s jehlovým tak i s pneumatickým prohozem pro šířku zboží aá 540 cm a otáčkami do 720/min. Dají se použít pro tkaní velmi řídkých záclonovin, např. voálů, nábytkových potahů, koberců i technických tkanin z velmi těžkých rovingů. Příklad stroej na výrobu perlinek německy) http://www.lindauerdornier.com/webmaschine/EasyLeno/DORNIER-EasyLeno -D.pdf
Kraje tkanin z bezčlunkových stavů (to jsou dnes prakticky všechny) se musí zpevňovat, aby se nepáraly. Protkání kraje perlinkovou vazbou se k tomu účelu používá nejčastěji, zařízení k tvorbě perlinky na krajích tkaniny patří proto ke standardnímu vybavení tkacích strojů. [2]
Nepravá perlinková vazba (angl.: mock leno weave, něm.: Scheindreherbindung), zvaná také aida- nebo sítová vazba, vzniká tak, že se k plátnové vazbě přidává jedna osnovní nit shora a jedna zdola. Příslušné osnovní a útkové nitě se stahují dohromady a vedle těchto shluků se tvoří otvory (jak znázorňuje dolní nákres vpravo).
Nepravá perlinka nezajišťuje niti proti posuvu v té míře jako úplná perlinková vazba. Použití: Tkaniny s obchodním označením aida nebo naté, gáz, sýrové plátno
Literatura
- Kolektiv autorů: Tkalcovská příručka (SNTL Praha 1980) str. 586
- Kolektiv autorů: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 678
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9 str. Str. 167, 168, 622
Související články
Reference
- ↑ Stroj na tkaní s perlinkovou vazbou (německy): http://www.lindauerdornier.com/webmaschine/EasyLeno/DORNIER-EasyLeno-D.pdf
- ↑ Příklad tkacího stroje se zařízením na perlinkové kraje tkaniny (německy): http://www.lindauerdornier.com/webmaschine/greifer-ps/ps-deutsch.pdf