Dálkoměr: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
koincidencni zamerovac |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 9: | Řádek 9: | ||
* '''Aktivní dálkoměr''' měří vzdálenost prostřednictvím vyslané energie. Příkladem jsou dálkoměry [[laser|laserové]]. Vzdálenost lze rovněž aktivně zjistit prostřednictvím [[radar]]u nebo [[sonar]]u. |
* '''Aktivní dálkoměr''' měří vzdálenost prostřednictvím vyslané energie. Příkladem jsou dálkoměry [[laser|laserové]]. Vzdálenost lze rovněž aktivně zjistit prostřednictvím [[radar]]u nebo [[sonar]]u. |
||
* '''Pasivní dálkoměry''' jsou starší a pracují na výpočtu vzdálenosti pomocí [[trigonometrie]]. Vzdálenost může být vypočtena dvěma způsoby: |
* '''Pasivní dálkoměry''' jsou starší a pracují na výpočtu vzdálenosti pomocí [[trigonometrie]]. Vzdálenost může být vypočtena dvěma způsoby: |
||
** na základě známých (nebo odhadnutých) |
** na základě známých (nebo odhadnutých) rozměrů (výšky, šířky, rozpětí, etc…) objektu/cíle. Na přesnosti odhadu rozměrů pak závisí přesnost výpočtu vzdálenosti. Tyto zaměřovače se používaly například za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] pro zaměřování protitankových zbraní (kde byly nastaveny na průměrnou velikost nepřátelské obrněné techniky) a nebo jako letecké zaměřovače (kde se dalo nastavit rozpětí letounu). |
||
** na základě [[Paralaxa|paralaxy]]. Zaměřovač je tvořen trubkou, na jejímž konci se nachází pohyblivá zrcadla. Uprostřed je [[okulár]], do kterého se promítají obrazy z obou krajních zrcadel. Pozorovatel musí nastavit zrcadla tak, aby jejich odrazy v okuláru splynuly v jeden ostrý obraz (koincidenční dálkoměr). V případě stereoskopických dálkoměrů jsou okuláry dva a obraz splývá až v očích pozorovatele. Na základě známé vzdálenosti mezi krajními zrcadly (základna trojúhelníka) a úhlů nastavených na jednotlivých zrcadlech se trigonometrií spočítá vzdálenost (výška v trojúhelníku). Se zvětšující se vzájemnou vzdáleností krajních zrcadel roste přesnost měření na delší vzdálenosti. Například [[bitevní loď]] [[Bismarck (bitevní loď)|''Bismarck'']] nesla pět dálkoměrů o rozpětí 10,5 metru.<ref>{{en}} [http://www.kbismarck.com/genedata.html Battleship ''Bismarck'' – general characteristics (základní údaje)]</ref> |
** na základě [[Paralaxa|paralaxy]]. Zaměřovač je tvořen trubkou, na jejímž konci se nachází pohyblivá zrcadla. Uprostřed je [[okulár]], do kterého se promítají obrazy z obou krajních zrcadel. Pozorovatel musí nastavit zrcadla tak, aby jejich odrazy v okuláru splynuly v jeden ostrý obraz (koincidenční dálkoměr). V případě stereoskopických dálkoměrů jsou okuláry dva a obraz splývá až v očích pozorovatele. Na základě známé vzdálenosti mezi krajními zrcadly (základna trojúhelníka) a úhlů nastavených na jednotlivých zrcadlech se trigonometrií spočítá vzdálenost (výška v trojúhelníku). Se zvětšující se vzájemnou vzdáleností krajních zrcadel roste přesnost měření na delší vzdálenosti. Například [[bitevní loď]] [[Bismarck (bitevní loď)|''Bismarck'']] nesla pět dálkoměrů o rozpětí 10,5 metru.<ref>{{en}} [http://www.kbismarck.com/genedata.html Battleship ''Bismarck'' – general characteristics (základní údaje)]</ref> |
||
Verze z 9. 12. 2011, 14:37
Dálkoměr je zařízení na měření vzdálenosti mezi objektem a pozorovatelem. Používá se v geodézii, pro zaostřování při fotografování, nebo pro přesné zamíření zbraní. Podle způsobu určení vzdálenosti lze dálkoměry rozdělit na aktivní a pasivní.
- Aktivní dálkoměr měří vzdálenost prostřednictvím vyslané energie. Příkladem jsou dálkoměry laserové. Vzdálenost lze rovněž aktivně zjistit prostřednictvím radaru nebo sonaru.
- Pasivní dálkoměry jsou starší a pracují na výpočtu vzdálenosti pomocí trigonometrie. Vzdálenost může být vypočtena dvěma způsoby:
- na základě známých (nebo odhadnutých) rozměrů (výšky, šířky, rozpětí, etc…) objektu/cíle. Na přesnosti odhadu rozměrů pak závisí přesnost výpočtu vzdálenosti. Tyto zaměřovače se používaly například za druhé světové války pro zaměřování protitankových zbraní (kde byly nastaveny na průměrnou velikost nepřátelské obrněné techniky) a nebo jako letecké zaměřovače (kde se dalo nastavit rozpětí letounu).
- na základě paralaxy. Zaměřovač je tvořen trubkou, na jejímž konci se nachází pohyblivá zrcadla. Uprostřed je okulár, do kterého se promítají obrazy z obou krajních zrcadel. Pozorovatel musí nastavit zrcadla tak, aby jejich odrazy v okuláru splynuly v jeden ostrý obraz (koincidenční dálkoměr). V případě stereoskopických dálkoměrů jsou okuláry dva a obraz splývá až v očích pozorovatele. Na základě známé vzdálenosti mezi krajními zrcadly (základna trojúhelníka) a úhlů nastavených na jednotlivých zrcadlech se trigonometrií spočítá vzdálenost (výška v trojúhelníku). Se zvětšující se vzájemnou vzdáleností krajních zrcadel roste přesnost měření na delší vzdálenosti. Například bitevní loď Bismarck nesla pět dálkoměrů o rozpětí 10,5 metru.[1]
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu dálkoměr na Wikimedia Commons
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Rangefinder na anglické Wikipedii, Stadiametric rangefinding na anglické Wikipedii a Coincidence rangefinder na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Popular Science. [s.l.]: [s.n.], 1919. Dostupné online. Kapitola Range-Finding in the Army / How to use range-finders to get results: the erect and inverted types, s. 118-120. (anglicky)
- LIENAU, Peter. German Optical Rangefinders [online]. navweaps.com, rev. 2001-07-16 [cit. 2010-01-28]. Dostupné online. (anglicky)