Augustin Cournot: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Subst:Přeložit}} - jak to tady mohlo tak dlouho vydržet?
nedokončil jsem překlad ze strojové češtiny, je to děs, raději bych to možná překládal z originálu
Řádek 1: Řádek 1:
'''Antoine Augustin Cournot''' (28. srpna 1801 - 31. března 1877) byl francouzský filozof a matematik .

Narodil se v [[Gray]], [[Haute-Saone]]. V roce 1821 nastoupil do jedné z nejprestižnějších škol - [[Grande École, École Normale Supérieure]] - a v roce 1829 obdržel doktorský titul v oboru matematika, ve své práci se zabýval mechanikou nebeských těles. Po absolvování Cournot přijal post profesora analýzy a mechaniky, hlavního komisaře pro vysokoškolské studenty a dokonce rektora Akademie v Dijonu.

Cournot byl především matematik, ale také měl vliv na ekonomii. Poměrně známé jsou jeho teorie o monopolech a duopolech. V roce 1838 vydal knihu ''Výzkumy matematických principů teorie bohatství'', v níž zavedl použití vzorců a symbolů matematiky do ekonomické analýzy. Tato kniha byla velmi kritizována, Cournot se snažil dvakrát přepsat, i tak stále vliv na dnešní ekonomii. Cournot zavedl teorii do ekonomické analýzy funkcí a teorii pravděpodobnosti. Odvodil vzorec pro první pravidlo nabídky a poptávky jako funkce cen a ve skutečnosti jako první čerpal z grafů křivek nabídky a poptávky, čímž předběhl práce Alfreda Marshalla o zhruba třicet let.

{{Přeložit/dne|20110423213852}}
{{Přeložit/dne|20110423213852}}
Antoine Augustin Cournot (28 srpna 1801 - 31. března 1877) byl francouzský filozof a matematik .
Antoine Augustin Cournot se narodil v Gray, Haute-Saone . V roce 1821 nastoupil do jedné z nejprestižnějších Grande École, École Normale Supérieure , a v roce 1829 on si vydělal doktorský titul v oboru matematika, s mechanikou jako jeho hlavní teze doplněné astronomie. Po absolvování Cournot držel mnoho pozic jako profesor analýzy a mechaniky, hlavní komisař pro vysokoškolské studenty, a rektor Akademie Dijon .
Cournot byl především matematik, ale přece měl nějaký vliv na ekonomiku. Jeho teorie o monopoly a duopoly jsou stále známé. V roce 1838 knihu Výzkumy Matematické principy teorie bohatství bylo zveřejněno, ve kterém on používal použití vzorců a symbolů matematiky v ekonomické analýze. Tato kniha byla velmi kritizována, a ne velmi úspěšný v průběhu celého života Cournot, a on se snaží přepsat to dvakrát, ale stále vliv v ekonomice dnes. Dnes mnozí ekonomové věří této knihy má být východiskem pro moderní ekonomické analýzy . Cournot představil myšlenky funkce a pravděpodobnosti do ekonomické analýzy. On odvodil vzorec pro první pravidlo nabídky a poptávky jako funkce cen a ve skutečnosti byl první čerpat křivek nabídky a poptávky na grafu, předvídání práce Alfred Marshall zhruba třicet let.
Cournot věřil, že ekonomové musí využívat nástroje matematiky pouze stanovení pravděpodobné hranice a vyjádřit méně stabilní skutečnosti ve více absolutních číslech. Dále konstatoval, že praktické využití matematiky v ekonomii nemusí nezbytně znamenat přísné numerické přesnosti.
Cournot věřil, že ekonomové musí využívat nástroje matematiky pouze stanovení pravděpodobné hranice a vyjádřit méně stabilní skutečnosti ve více absolutních číslech. Dále konstatoval, že praktické využití matematiky v ekonomii nemusí nezbytně znamenat přísné numerické přesnosti.
Cournot je připočítán s " jedna monopolní zisk "teorém, který říká, že monopolista může získat pouze jednu prémii za to, že monopolní, a dostat se do vzájemně se doplňujících trzích se nevyplácí. To znamená, že celkový zisk monopolní mohl vydělat, pokud se snažila využít svůj monopol na jednom trhu, které si přivlastňují sousední trh se rovnají o mimořádný zisk, by to mohlo vydělat tak jako tak z poplatků více pro monopol samotný výrobek. Výjimka nastane, když monopolní na trhu je cena-regulovaný ( Baxter zákon ). [ 1 ]
Cournot je připočítán s " jedna monopolní zisk "teorém, který říká, že monopolista může získat pouze jednu prémii za to, že monopolní, a dostat se do vzájemně se doplňujících trzích se nevyplácí. To znamená, že celkový zisk monopolní mohl vydělat, pokud se snažila využít svůj monopol na jednom trhu, které si přivlastňují sousední trh se rovnají o mimořádný zisk, by to mohlo vydělat tak jako tak z poplatků více pro monopol samotný výrobek. Výjimka nastane, když monopolní na trhu je cena-regulovaný ( Baxter zákon ). [ 1 ]

Verze z 30. 4. 2011, 00:16

Antoine Augustin Cournot (28. srpna 1801 - 31. března 1877) byl francouzský filozof a matematik .

Narodil se v Gray, Haute-Saone. V roce 1821 nastoupil do jedné z nejprestižnějších škol - Grande École, École Normale Supérieure - a v roce 1829 obdržel doktorský titul v oboru matematika, ve své práci se zabýval mechanikou nebeských těles. Po absolvování Cournot přijal post profesora analýzy a mechaniky, hlavního komisaře pro vysokoškolské studenty a dokonce rektora Akademie v Dijonu.

Cournot byl především matematik, ale také měl vliv na ekonomii. Poměrně známé jsou jeho teorie o monopolech a duopolech. V roce 1838 vydal knihu Výzkumy matematických principů teorie bohatství, v níž zavedl použití vzorců a symbolů matematiky do ekonomické analýzy. Tato kniha byla velmi kritizována, Cournot se jí snažil dvakrát přepsat, i tak má stále vliv na dnešní ekonomii. Cournot zavedl teorii do ekonomické analýzy funkcí a teorii pravděpodobnosti. Odvodil vzorec pro první pravidlo nabídky a poptávky jako funkce cen a ve skutečnosti jako první čerpal z grafů křivek nabídky a poptávky, čímž předběhl práce Alfreda Marshalla o zhruba třicet let.

Šablona:Přeložit/dne Cournot věřil, že ekonomové musí využívat nástroje matematiky pouze stanovení pravděpodobné hranice a vyjádřit méně stabilní skutečnosti ve více absolutních číslech. Dále konstatoval, že praktické využití matematiky v ekonomii nemusí nezbytně znamenat přísné numerické přesnosti. Cournot je připočítán s " jedna monopolní zisk "teorém, který říká, že monopolista může získat pouze jednu prémii za to, že monopolní, a dostat se do vzájemně se doplňujících trzích se nevyplácí. To znamená, že celkový zisk monopolní mohl vydělat, pokud se snažila využít svůj monopol na jednom trhu, které si přivlastňují sousední trh se rovnají o mimořádný zisk, by to mohlo vydělat tak jako tak z poplatků více pro monopol samotný výrobek. Výjimka nastane, když monopolní na trhu je cena-regulovaný ( Baxter zákon ). [ 1 ] Dnes, práce je Cournot uznává ekonometrie . On byl také učitelem politické ekonomie a matematiky na Auguste Walras , kdo byl otec Leon Walras . Cournot a Auguste Walras přesvědčil Leon Walras pokusit politická ekonomie. Cournot je také připočítán jako jeden ze zdrojů inspirace pro Leon Walras a jeho teorii rovnováhy. Do doby Cournot zemřel v roce 1877, on byl téměř slepý. V oblasti ekonomiky on je nejlépe známý pro jeho práci v oblasti oligopolu teorie- Cournot soutěže .


Tvůrce duopolního modelu tzv. Cournotův model.

Šablona:Pahýl - filosof Šablona:Pahýl - matematik