Dolní Lužice: Porovnání verzí
m robot přidal: no:Niederlausitz |
m robot přidal: be:Ніжняя Лужыца |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
[[Kategorie:Země Koruny české]] |
[[Kategorie:Země Koruny české]] |
||
[[be:Ніжняя Лужыца]] |
|||
[[ca:Baixa Lusàcia]] |
[[ca:Baixa Lusàcia]] |
||
[[da:Niederlausitz]] |
[[da:Niederlausitz]] |
Verze z 20. 4. 2010, 16:09
Dolní Lužice (německy Niederlausitz, dolnolužickosrbsky Dolna Łužyca, hornolužickosrbsky Delnja Łužica, polsky Dolne Łużyce, latinsky Lusatia inferior) je historické území, které je od roku 1945 rozděleno mezi Německo a Polsko. Téměř celá německá část Dolní Lužice je součástí spolkové země Braniborsko, zatímco vesnice Geierswalde (lužickosrbsky Lejno), Kromlau (lužickosrbsky Kromola) a město Lauta (lužickosrbsky Łuty) náležejí od roku 1990 k Sasku. Menší polská část je součástí Lubušského vojvodství. Centrem Dolní Lužice je Chotěbuz (německy Cottbus, dolnolužickosrbsky Chóśebuz, hornolužickosrbsky Choćebuz) v dnešním Braniborsku. V letech 1348-1635 byla Dolní Lužice součástí soustátí Zemí Koruny české.
Dolní Lužice sousedí na jihu s Horní Lužicí, na východě se Slezskem, na severovýchodě s Lubušskem, na severu a severozápadě s vlastním Braniborskem, na západě s tou částí území bývalé provincie Sasko, která dnes náleží k Braniborsku.
Národností složení
V německé části žijí vedle převažujích Němců také menšinoví Lužičtí Srbové. Polská část je po odsunu Němců obývaná Poláky.