Hulán: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 19. 2. 2009, 21:10

Hulán byl příslušník polské kavalerie. V době po trojím dělení Polska působili huláni i v habsburské armádě.

Tradice hulánů spadá do doby první poloviny 13. století, kdy do Polska vpadli Tataři. Hulán vlastně znamenal "junák." Ve Zlaté hordě se nazývali hulány členové chánské rodiny. Mnoho z nich se odebralo do Polska, kde vstoupili do vojenských služeb. Jednalo se o kopiníky na koních, od vynálezu palných zbraní byli huláni vyzbrojeni kopím, šavlí a dvěma pistolemi.

Na konci osmnáctého století, kdy bylo Polsko rozděleno mezi Rakousko, Prusko a Rusko, se začaly objevovat hulánské pluky i v těchto zemích. V habsburské armádě se huláni poprvé objevili roku 1784. V tomto roce byl z nich zřízen haličský hulánský sbor. Uniforma hulánů vycházela z polské národní tradice. Rakouské vojsko mělo v roce 1856 čtyři hulánské pluky, na konci 19. století jich mělo jedenáct, z toho jeden český.

Huláni působili v armádách ještě v první světové válce, ale dny jezdectva se chýlily ke konci. Pluky polské kavalerie byly obnoveny v letech 1918 - 1921. Polští huláni existovali ještě na počátku druhé světové války, ale již v menším množství. U polské armády se hulány v tomto období nazývaly i elitní pancéřové pluky, které pokračovaly v tradicích polské jízdní kavalerie. Poslední užití hulánů na koních v boji se uskutečnilo za druhé světové války, kdy v polské východní armádě bojovaly od roku 1943 tři hulánské pluky.

Na hulány se nám zachovaly vzpomínky v českých národních písních, např. "Měla jsem já hulána, měla jsem ho ráda, měla jsem já prstýnek, já jsem mu ho dala ...."

Galerie hulán na Wikimedia Commons

- Lokální šablona odkazuje na jinou galerii Commons než přiřazená položka Wikidat:
  - Lokální odkaz: Category:Uhlans
  - Wikidata: c:Uhlan

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[File:Ulanen 13.jpg|thumb|Huláni v rakouské armádě roku 1866]]
 '''Hulán''' byl příslušník polské [[kavalerie]]. V době po [[Trojí dělení Polska|trojím dělení Polska]] působili huláni i v [[habsburská monarchie|habsburské]] armádě.
 Tradice hulánů spadá do doby první poloviny 13. století, kdy do [[Polsko|Polska]] vpadli [[Tataři]]. Hulán vlastně znamenal "junák." Ve [[Zlatá horda|Zlaté hordě]] se nazývali hulány členové chánské rodiny. Mnoho z nich se odebralo do Polska, kde vstoupili do vojenských služeb. Jednalo se o [[kopiník]]y na koních, od vynálezu palných zbraní byli huláni vyzbrojeni [[kopí]]m, [[šavle|šavlí]] a dvěma [[pistole]]mi.
 Na konci osmnáctého století, kdy bylo [[Polsko]] rozděleno mezi [[Rakousko]], [[Prusko]] a [[Rusko]], se začaly objevovat hulánské pluky i v těchto zemích. V habsburské armádě se huláni poprvé objevili roku [[1784]]. V tomto roce byl z nich zřízen [[halič]]ský hulánský sbor. Uniforma hulánů vycházela z polské národní tradice. Rakouské vojsko mělo v roce [[1856]] čtyři hulánské pluky, na konci 19. století jich mělo jedenáct, z toho jeden český.
 Huláni působili v armádách ještě v [[První světová válka|první světové válce]], ale dny jezdectva se chýlily ke konci. Pluky polské kavalerie byly obnoveny v letech [[1918]] - [[1921]]. Polští huláni existovali ještě na počátku [[2. světová válka|druhé světové války]], ale již v menším množství. U polské armády se hulány v tomto období nazývaly i elitní pancéřové pluky, které pokračovaly v tradicích polské jízdní kavalerie. Poslední užití hulánů na koních v boji se uskutečnilo za druhé světové války, kdy v polské východní armádě bojovaly od roku [[1943]] tři hulánské pluky.
 Na hulány se nám zachovaly vzpomínky v českých národních písních, např. ''"Měla jsem já hulána, měla jsem ho ráda, měla jsem já prstýnek, já jsem mu ho dala ...."''