Paralaxa (astronomie): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 12. 12. 2005, 15:25

Paralaxa (míra vzdálenosti) je úhel o který se na obloze nebeské těleso posune, je-li pozorováno z krajových bodů vhodně zvolené základny. Výpočet paralaxy se používá hlavně pro měření vzdáleností objektů ve vesmíru. Pro měření vzdáleností objektů ve sluneční soustavě se jako základna používá poloměr Země, pro měření vzdáleností hvězd se používá poloměr oběžné dráhy Země (vzdálenost Země – Slunce). Pro některé další typy paralax se používají i jiné základny (viz dále).

Sluneční paralaxa

Sluneční paralaxa je úhel, pod kterým by byl pozorován rovníkový poloměr Země ze středu Slunce (vzdálenost 1 AU). Sluneční paralaxa je základem pro výpočet ostatních paralax. Její hodnota je 8,764148". Byla měřena několika metodami.

Metody měření sluneční paralaxy

Pomocí přechodů Venuše přes sluneční disk

Při průchodu Venuše přes sluneční disk se Venuše, při pozorování z různých míst na Zemi, promítá na různá místa slunečního kotouče. Změřením těchto rozdílů lze přesně určit horizontální paralaxu (viz dále) Venuše (a tím její vzdálenost od Země). Z Keplerových zákonů pak vyplývá i vzdálenost Země od Slunce.

Z opozice blízkých planetek

Z různých míst Země se ve stejném okamžiku promítá planetka Eros na různá místa oblohy. Tím lze trigonometricky změřit jeho vzdálenost od Země a dle Keplerových zákonů určit i vzdálenost Země – Slunce.

Pomocí radarových odrazů od Venuše

Z doby mezi vysláním a návratem radarového signálu odraženého od Venuše lze určit vzdálenost Venuše – Země a dle Keplerových zákonů lze opět vypočítat požadovanou vzdálenost Země od Slunce.

Denní a horizontální paralaxa

Denní paralaxa je úhel, pod kterým by z měřeného tělesa byla vidět vzdálenost od středu Země k pozorovacímu místu na povrchu Země. Pro pozorované těleso, které se nachazí na obzoru je denní paralaxa maximální - jde o horizontální paralaxu. Pokud se pozorované těleso nachazí v zenitu pozorovacího místa, je jeho denní paralaxa nulová.

Průměr Země se pro různé geografikcé šířky liší – největší průměr Země je na rovníku. Paralaxa měřená z rovníku se nazývá rovníková paralaxa - jde tedy o úhel, pod kterým by z pozorovaného tělesa byl vidět rovníkový poloměr Země. Jeho hodnota je pro Slunce 8,79", pro Měsíc ve střední vzdálenosti 57'02,5".

Roční paralaxa

Roční paralaxa (někdy také heliocentrická paralaxa) je paralaxa hvězdy, která je způsobena oběhem Země kolem Slunce - jde o úhel, pod jakým se se z dané hvězdy jeví poloměr oběžné dráhy Země. Vzhledem k pohybu Země kolem Slunce zdánlivě opisuje každá hvězda na obloze malou paralakční elipsu, jejiž velká poloosa má hodnotu právě roční paralaxy. U hvězd, které se nacházejí v rovině ekliptiky je tato elipsa redukována na úsečku, u hvězd blízko pólu ekliptiky je paralakční elipsa téměř kružnicí.

Roční paralaxa se udává v úhlových vteřinách. Čím je hvězda blíže k Zemi, tím je její paralaxa větší. Největší dosud známou paralaxu má hvězda Proxima Centauri - asi 0,772", což odpovídá vzdálenosti asi 1,3 pc.

Vzdálenost určená pomocí roční paralaxy je jedním ze základních kroků, jak se určují zdálenosti objektů ve vesmíru. Mnoho přesných měření paralax bylo provedeno pomocí družice Hipparcos.

Sekulární paralaxa

Blízké hvězdy se zdánlivě pohybují na obloze opačným směrem než postupuje Slunce. Velikost jejich posuvu se nazývá sekulární paralaxa. Sekulární paralaxu způsobuje pohyb sluneční soustavy směrem k apexu. Pro určení sekulární paralaxy se jako základna používá vzdálenost, kterou Slunce (společně se Zemí) urazí za jeden rok směrem k apexu (asi 4,11 AU).

Sekulární paralaxa nejde použít pro výpočet vzdálenosti hvězd - nelze ji totiž jednoznačně rozlišit od jejich vlastního pohybu.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Paralaxa''' (míra vzdálenosti) je [[úhel]] o který se na [[obloha|obloze]] nebeské těleso posune je-li pozorováno z krajových bodů vhodně zvolené základny. Výpočet ''paralaxy'' se používá hlavně pro měření vzdáleností objektů ve [[vesmír]]u. Pro měření vzdáleností objektů ve [[Sluneční soustava|sluneční soustavě]] se jako základna používá poloměr [[Země]], pro měření vzdáleností [[hvězda|hvězd]] se používá poloměr [[Oběžná dráha|oběžné dráhy]] Země (vzdálenost Země &ndash; [[Slunce]]). Pro některé další typy ''paralax'' se používají i jiné základny (viz dále).
+'''Paralaxa''' (míra vzdálenosti) je [[úhel]] o který se na [[obloha|obloze]] nebeské těleso posune, je-li pozorováno z krajových bodů vhodně zvolené základny. Výpočet ''paralaxy'' se používá hlavně pro měření vzdáleností objektů ve [[vesmír]]u. Pro měření vzdáleností objektů ve [[Sluneční soustava|sluneční soustavě]] se jako základna používá poloměr [[Země]], pro měření vzdáleností [[hvězda|hvězd]] se používá poloměr [[Oběžná dráha|oběžné dráhy]] Země (vzdálenost Země &ndash; [[Slunce]]). Pro některé další typy ''paralax'' se používají i jiné základny (viz dále).
 ==Sluneční paralaxa==
+[[Soubor:Prechod venuse pres slunce.png|right|400px|Schéma přechodu Venuše přes sluneční disk]]
 '''Sluneční paralaxa''' je úhel, pod kterým by byl pozorován rovníkový poloměr Země ze středu Slunce (vzdálenost 1 [[AU]]). ''Sluneční paralaxa'' je základem pro výpočet ostatních paralax. Její hodnota je 8,764148". Byla měřena několika metodami.
 ===Metody měření sluneční paralaxy===
 *'''Pomocí přechodů [[Venuše (planeta)|Venuše]] přes sluneční disk'''
 Při průchodu Venuše přes sluneční disk se Venuše, při pozorování z různých míst na Zemi, promítá na různá místa slunečního kotouče. Změřením těchto rozdílů lze přesně určit ''horizontální paralaxu'' (viz dále) Venuše (a tím její vzdálenost od Země). Z [[Keplerovy zákony|Keplerových zákonů]] pak vyplývá i vzdálenost Země od Slunce.
@@ Řádek 17: / Řádek 16: @@
 ==Denní a horizontální paralaxa==
+[[Soubor:denni paralaxa.png|left|300px|Denní paralaxa]]
 '''Denní paralaxa''' je úhel, pod kterým by z měřeného tělesa byla vidět vzdálenost od středu Země k pozorovacímu místu na povrchu Země. Pro pozorované těleso, které se nachazí na [[obzor]]u je ''denní paralaxa'' maximální - jde o '''horizontální paralaxu'''. Pokud se pozorované těleso nachazí v [[zenit]]u pozorovacího místa, je jeho ''denní paralaxa'' nulová.
 Průměr Země se pro různé geografikcé šířky liší &ndash; největší průměr Země je na [[rovník]]u. ''Paralaxa'' měřená z rovníku se nazývá '''rovníková paralaxa''' - jde tedy o úhel, pod kterým by z pozorovaného tělesa byl vidět rovníkový poloměr Země. Jeho hodnota je pro Slunce 8,79", pro [[Měsíc (Země)|Měsíc]] ve střední vzdálenosti 57'02,5".
 ==Roční paralaxa==
+[[Soubor:rocni paralaxa.png|right|400px|Roční paralaxa]]
 '''Roční paralaxa''' (někdy také '''heliocentrická paralaxa''') je ''paralaxa'' hvězdy, která je způsobena oběhem Země kolem Slunce - jde o úhel, pod jakým se se z dané hvězdy jeví poloměr oběžné dráhy Země. Vzhledem k pohybu Země kolem Slunce zdánlivě opisuje každá hvězda na obloze malou [[paralakční elipsa|paralakční elipsu]], jejiž velká poloosa má hodnotu právě ''roční paralaxy''. U hvězd, které se nacházejí v rovině [[ekliptika|ekliptiky]] je tato [[elipsa]] redukována na [[úsečka|úsečku]], u hvězd blízko pólu ekliptiky je ''paralakční elipsa'' téměř [[kružnice|kružnicí]].