NDB (radiomaják): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 2. 3. 2008, 00:26

NDB je nesměrový radiomaják (zkratka je z anglického Non Direction Beacon) používaný v navigaci.

Princip navigace s využitím majáků NDB

Radiomaják NDB využívá všesměrovou anténu (nevytváří žádné radiály). Vysílá na středních vlnových délkách.

Přístroj využívající majáky NDB se nazývá ARK (automatický radiokompas, anglicky ADF-automatic direction finder či RMI-Radio Magnetic Indicator). Využívá kombinaci všesměrové a směrové antény. Složením jejich vyzařovacích charakteristik vznikne tzv. "srdcovka". Celou anténu natáčíme směrem nejslabšího příjmu což nám umožňuje získat dva navigační údaje:

Kurzový úhel radiostanice KUR - úhel mezi podélnou osou letadla a spojnicí letadlo-maják

Azimut radiostanice AR - pokud přičteme ke KURu kurz letadla, získáme azimut majáku

Využití NDB

Let po trati - přílet k majáku.Rozlišujeme tzv. pasivní přílet kdy se snažíme pouze mířit přídí letadla na maják. Pokud bude vát vítr, bude letadlo snášet a to bude muset měnit kurz a let nebude přímočarý, ale povede po tzv. psí křivce. Složitější je aktivní přílet , kdy příď nemíří přímo na maják ale je vychýlená o určitý úhel proti větru, čímž je vylučován snos větrem a letadlo pak letí po přímce.V tomto případě je nutné porovnávat údaje ARK a kompasu. Aktivní přílet je snazší pokud jsou na palubě dva přístroje ARK a můžeme využít dva majáky ležící v zákrytu. Potom stačí udržovat ručičky obou ARK v zákrytu bez ohledu na kurs.

Určení polohy v prostoru - tzv. křížovým zaměřením.

Na ARK naladíme postupně dva různé radiomajáky, změříme jejich azimuty radiostanice. Přičtením/odečtením 180 stupňů získáme azimuty letadla. Ty vyneseme do mapy od obou majáků. Letadlo se nachází v jejich průsečíku.

Přístrojové přiblížení na přistání

Na trati konečného přiblížení jsou umístěny zpravidla dva majáky - tzv. "Dálná" (VPRS - vzdálená přívodní radiostanice, slouží zároveň k navigaci během letu) a "Bližná" (BPRS - blízká přívodní radiostanice, většinou má menší dosah a slouží pouze pro přiblížení, proto se nenazývá NDB ale L-Location). Dálná se zpravidla umisťuje na 4. a bližná na 1. kilometr od prahu dráhy.

Oba tyto majáky se doplňují Polohovými návěstidly (ang. Marker) což je zařízení které vysílá signál nad sebe, na palubě letadla je přijímač, který potom pilotovi opticky a akusticky signalizuje přelet tohoto návěstidla.

Celá soustava bývá doplněná některým systémem kterým pilot určuje svoji vzdálenost od prahu dráhy. Může to být DME, GPS, nebo může dostávat dálky od služby ŘLP která je určuje z přehledového (SRE) nebo přesného (PAR) radiolokátoru.

Prakticky pak přiblížení probíhá tak, že pilot přilétne na předepsané výšce na trať konečného přiblížení. Snaží se o aktivní přílet na dálnou a na určité dálce začne klesat předepsaným režimem. Během klesání porovnává svojí skutečnou výšku s výškami, které má mít na daných vzdálenostech. Po přeletu dálné (signalizováno markerem) přepne ARK na frekvenci bližné, letí na ní a pokračuje v klesání. Nad dálnou by měl být pod oblaky a mít letiště v dohledu.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 {{upravit}}
-'''NDB''' je nesměrový radiomaják (zkratka je z anglického '''N'''on '''D'''irection '''B'''eacon).
+'''NDB''' je nesměrový radiomaják (zkratka je z anglického '''N'''on '''D'''irection '''B'''eacon) používaný v [[navigace|navigaci]].
+==Princip navigace s využitím majáků NDB==
-Radiomaják, který se používá v letecké [[navigace|navigaci]], nevytváří žádné [[radiála|radiály]], palubní vybavení nejčastěji RMI (Radio Magnetic Indicator) pouze ukazuje směr k majáku vůči [[kurz|kurzu]] (headingu) (směru kam míří nos letadla). Když posádka letí přímo na NDB tak musí včas vylučovat snos větru protože jinak by k NDB mohla až v krajním případě přiletět přímo z druhé strany.
+Radiomaják NDB využívá všesměrovou anténu (nevytváří žádné [[radiála|radiály]]).
+Vysílá na středních vlnových délkách.
+Přístroj využívající majáky NDB se nazývá '''ARK''' (automatický radiokompas, anglicky ADF-automatic direction finder či RMI-Radio Magnetic Indicator). Využívá kombinaci všesměrové a směrové antény. Složením jejich vyzařovacích charakteristik vznikne tzv. "srdcovka". Celou anténu natáčíme směrem nejslabšího příjmu což nám umožňuje získat dva navigační údaje:
-Pomocí NDB se také provádí přístrojové přiblížení na dráhu a to hned dvěma způsoby.
-* Za prvé když je na palubě jen jeden RMI tak posádka naladí tento RMI a opravuje snos větru tak aby nos letounu mířil ve správném magnetickém kurzu k dráze a letoun zároveň letěl přímo na NDB.
+*Kurzový úhel radiostanice KUR - úhel mezi podélnou osou letadla a spojnicí letadlo-maják
-* Druhý případ je takový že posádka naladí 2 za sebou v ose dráhy ležívcí NDBčka (nejčastěji umístěná na dálné a bližné) a udržuje oboje ručičky v zákrytu nehledě na jejich pozici ke kurtu letadla a nehledě na kurz letadla v porovnání s kurzem dráhy.
-Zvláštní výjimkou NDB jsou také majáky v ose dráhy tzv. outer a middle marker které se neladí, vysílají nad sebe na určité frekvenci a používají se také pro ILS přiblížení. Pokud tyto majíky nejsou (LKPR, rwy 06) tak se provádí ILS/DME přiblížení.
+*Azimut radiostanice AR - pokud přičteme ke KURu [[kurz]]  letadla, získáme [[azimut]] majáku
+==Využití NDB==
+* '''Let po trati - přílet k majáku.'''Rozlišujeme tzv. '''pasivní přílet''' kdy se snažíme pouze mířit přídí letadla na maják. Pokud bude vát vítr, bude letadlo snášet a to bude muset měnit kurz a let nebude přímočarý, ale povede po tzv. psí křivce. Složitější je '''aktivní přílet''' , kdy příď nemíří přímo na maják ale je vychýlená o určitý úhel proti větru, čímž je vylučován snos větrem a letadlo pak letí po přímce.V tomto případě je nutné porovnávat údaje ARK a kompasu. Aktivní přílet je snazší pokud jsou na palubě dva přístroje ARK a můžeme využít dva majáky ležící v zákrytu. Potom stačí udržovat ručičky obou ARK v zákrytu bez ohledu na kurs.
+* '''Určení polohy v prostoru''' - tzv. křížovým zaměřením.
+Na ARK naladíme postupně dva různé radiomajáky, změříme jejich azimuty radiostanice. Přičtením/odečtením 180 stupňů získáme azimuty letadla. Ty vyneseme do mapy od obou majáků. Letadlo se nachází v jejich průsečíku.
+* '''Přístrojové přiblížení na přistání'''
+Na trati konečného přiblížení jsou umístěny zpravidla dva majáky - tzv. '''"Dálná"''' (VPRS - vzdálená přívodní radiostanice, slouží zároveň k navigaci během letu) a '''"Bližná"''' (BPRS - blízká přívodní radiostanice, většinou má menší dosah a slouží pouze pro přiblížení, proto se nenazývá NDB ale L-Location). Dálná se zpravidla umisťuje na 4. a bližná na 1. kilometr od prahu dráhy.
+Oba tyto majáky se doplňují '''Polohovými návěstidly''' (ang. Marker) což je zařízení které vysílá signál nad sebe, na palubě letadla je přijímač, který potom pilotovi opticky a akusticky signalizuje přelet tohoto návěstidla.
+Celá soustava bývá doplněná některým systémem kterým pilot určuje svoji vzdálenost od prahu dráhy. Může to být DME, GPS, nebo může dostávat dálky od služby ŘLP která je určuje z přehledového (SRE) nebo přesného (PAR) radiolokátoru.
+Prakticky pak přiblížení probíhá tak, že pilot přilétne na předepsané výšce na trať konečného přiblížení. Snaží se o aktivní přílet na dálnou a na určité dálce začne klesat předepsaným režimem. Během klesání porovnává svojí skutečnou výšku s výškami, které má mít na daných vzdálenostech. Po přeletu dálné (signalizováno markerem) přepne ARK na frekvenci bližné, letí na ní a pokračuje v klesání. Nad dálnou by měl být pod oblaky a mít letiště v dohledu.
 [[Kategorie:Letectví]]