Priapos: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Upravit - náboženství}} |
{{Upravit - náboženství}} |
||
[[Soubor:Pompeya erótica6.jpg|right|thumb|Priapos,freska z Pompejí]] |
|||
== '''Úvod''' == |
== '''Úvod''' == |
||
'''Priapos''' je [[řecko|řecký]] [[bůh]] [[plodnost]]i. Syn [[Dionýsos|Dionýsa]] a [[Afrodita|Afrodity]]. Kult původně maloasijského boha byl přejat Řeky a později i Římany. Narodil se prý ve městě Lampcsace a říká se, že toto město i sám založil. Je to bůh plodnosti ve světě rostlinném i animálním a má moc nad veškerou láskou tělesnou. Priapos byl ochráncem vinohradů, včelařů, zahrad, dobytka (především koz a ovcí) a ryb. V zahradách i na polích byly umísťovány jeho sochy, tak aby zastrašovaly ptáky. Jeho kult se objevuje poměrně pozdě, Homér jej ještě neznal,ale je zmiňován například v údajných dílech Catullových. Z období helénizmu pochází sbírka básní nazvaná Priapea, jedná se o poezii věnující se lascivním motivům. Poezii věnovanou Priapovi najdeme však i ve 20.stol: Priapos Sándora Weörese (1950). Priapos bývá zobrazován jako starší muž s úrodou v klíně a s olbřímým pyjem. Může být členem Bakchovy družiny. Zvířetem tomuto menšímu božstvu zasvěcenému je osel. <br />Po Priapovi byla pojmenována i porucha erekce, kdy stav ztopoření trvá nepříjemně a nepřiměřeně dlouho. Tzv. [[priapismus]]. A v zoologickém systému nám tohoto boha připomíná kmen: Priapulida, česky [[hlavatci]].<br />Jeho římským protějškem je [[Mutinus mutunus]], zobrazovaný s obrovitým pyjem, občas bylo jeho zobrazení redukováno na pyj samotný. Takové dřevěné či kovové vypodobení sloužilo jako amulet, který mohl zajistit plodnost jak ženě, tak třeba i poli.<br />V naší staroslovanské mytologii mu odpovídá bůh Veles. |
'''Priapos''' je [[řecko|řecký]] [[bůh]] [[plodnost]]i. Syn [[Dionýsos|Dionýsa]] a [[Afrodita|Afrodity]]. Kult původně maloasijského boha byl přejat Řeky a později i Římany. Narodil se prý ve městě Lampcsace a říká se, že toto město i sám založil. Je to bůh plodnosti ve světě rostlinném i animálním a má moc nad veškerou láskou tělesnou. Priapos byl ochráncem vinohradů, včelařů, zahrad, dobytka (především koz a ovcí) a ryb. V zahradách i na polích byly umísťovány jeho sochy, tak aby zastrašovaly ptáky. Jeho kult se objevuje poměrně pozdě, Homér jej ještě neznal,ale je zmiňován například v údajných dílech Catullových. Z období helénizmu pochází sbírka básní nazvaná Priapea, jedná se o poezii věnující se lascivním motivům. Poezii věnovanou Priapovi najdeme však i ve 20.stol: Priapos [[Sándor Weöres|Sándora Weörese]] (1950) nebo Priapos a [[Eros]] [[Carlo Emilio Gadda|Carla Emilia Gaddy]].[[Lisa Morpurgo Dordoni]] mu věnovala román: Priapova potíž (La noia di Priapo, 1988).<br /> Priapos bývá zobrazován jako starší muž s úrodou v klíně a s olbřímým pyjem. Může být členem Bakchovy družiny. Zvířetem tomuto menšímu božstvu zasvěcenému je osel. <br />Po Priapovi byla pojmenována i porucha erekce, kdy stav ztopoření trvá nepříjemně a nepřiměřeně dlouho. Tzv. [[priapismus]]. A v zoologickém systému nám tohoto boha připomíná kmen: Priapulida, česky [[hlavatci]].<br />Jeho římským protějškem je [[Mutinus mutunus]], zobrazovaný s obrovitým pyjem, občas bylo jeho zobrazení redukováno na pyj samotný. Takové dřevěné či kovové vypodobení sloužilo jako amulet, který mohl zajistit plodnost jak ženě, tak třeba i poli.<br />V naší staroslovanské mytologii mu odpovídá bůh Veles. |
||
[[Soubor:Pompeya erótica5.jpg|left|thumb|Priapos,freska z Pompejí]] |
|||
== '''Pověst''' == |
== '''Pověst''' == |
||
Verze z 22. 2. 2008, 17:48
Úvod
Priapos je řecký bůh plodnosti. Syn Dionýsa a Afrodity. Kult původně maloasijského boha byl přejat Řeky a později i Římany. Narodil se prý ve městě Lampcsace a říká se, že toto město i sám založil. Je to bůh plodnosti ve světě rostlinném i animálním a má moc nad veškerou láskou tělesnou. Priapos byl ochráncem vinohradů, včelařů, zahrad, dobytka (především koz a ovcí) a ryb. V zahradách i na polích byly umísťovány jeho sochy, tak aby zastrašovaly ptáky. Jeho kult se objevuje poměrně pozdě, Homér jej ještě neznal,ale je zmiňován například v údajných dílech Catullových. Z období helénizmu pochází sbírka básní nazvaná Priapea, jedná se o poezii věnující se lascivním motivům. Poezii věnovanou Priapovi najdeme však i ve 20.stol: Priapos Sándora Weörese (1950) nebo Priapos a Eros Carla Emilia Gaddy.Lisa Morpurgo Dordoni mu věnovala román: Priapova potíž (La noia di Priapo, 1988).
Priapos bývá zobrazován jako starší muž s úrodou v klíně a s olbřímým pyjem. Může být členem Bakchovy družiny. Zvířetem tomuto menšímu božstvu zasvěcenému je osel.
Po Priapovi byla pojmenována i porucha erekce, kdy stav ztopoření trvá nepříjemně a nepřiměřeně dlouho. Tzv. priapismus. A v zoologickém systému nám tohoto boha připomíná kmen: Priapulida, česky hlavatci.
Jeho římským protějškem je Mutinus mutunus, zobrazovaný s obrovitým pyjem, občas bylo jeho zobrazení redukováno na pyj samotný. Takové dřevěné či kovové vypodobení sloužilo jako amulet, který mohl zajistit plodnost jak ženě, tak třeba i poli.
V naší staroslovanské mytologii mu odpovídá bůh Veles.
Pověst
Od dob trojské války Hera se velmi hněvala na Afroditu, za to že jí, bohyni lásky a nikoliv manželce Diově Paris dal přednost. Rozhodla se Afroditě pomstít. Počkala si, až Afrodita otěhotní s Dionýsem a plod jejich lásky proklela. Předpověděla, že se narodí ohavný a slabomyslný a nikdy nedosáhne sexuálního ukojení. A tak se i stalo olympští bohové odmítli přijmout takovou kreaturu, jakou byl Afroditin syn Priapos. Byl svržen na Zem a tam se přidal k družině Bakchově a užíval si života s nymfami a satiry. Byl tak ohavný, že žádná z nymf mu nechtěla být po vůli a tak se jednou v noci připlížil ke spící nymfě Lotis,ale ve chvíli, kdy se jí hodlal zmocnit, zahýkal hlasitě osel, Priapos se poleklal, v mžiku přišel o erekci, Lotis se vzbudila a dala se na útěk. Priapos jí byl stále v patách a nebohá Lotis nevěděla, kam se skrýt. Bohům se jí zželelo a promněnili ji v leknín (lat. Lotus), aby ji Priapos už nikdy nemohl nalézt a obtěžovat. A Priapos svou touhu nikdy neukojil... ač jeho pyj se vzrušením a touhou stále zvětšoval a neochaboval...A tak trpí Priapos dodnes.