Spalování: Porovnání verzí
m wikif |
jaderné spalování |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Spalování''' je chemický proces [[oxidace]], kterým se uvolňuje [[chemická energie]] [[chemická vazba|vázaná]] ve spalovaném [[palivo|palivu]] na energii tepelnou. Jedná se o nejjednodušší metodu pro termickou přeměnu organických (fosilních i obnovitelných) paliv za dostatečného přístupu (zpravidla atmosférického) [[kyslík]]u na tepelnou energii. Tato technologie je dokonale zpracovaná a pro investory představuje minimální riziko. Tepelná energie získaná spalováním se pak využívá pro vytápění a ohřev vody, jiné technologické procesy nebo pro výrobu elektrické energie. |
'''Spalování''' je chemický proces [[oxidace]], kterým se uvolňuje [[chemická energie]] [[chemická vazba|vázaná]] ve spalovaném [[palivo|palivu]] na energii tepelnou. Jedná se o nejjednodušší metodu pro termickou přeměnu organických (fosilních i obnovitelných) paliv za dostatečného přístupu (zpravidla atmosférického) [[kyslík]]u na tepelnou energii. Tato technologie je dokonale zpracovaná a pro investory představuje minimální riziko. Tepelná energie získaná spalováním se pak využívá pro vytápění a ohřev vody, jiné technologické procesy nebo pro výrobu elektrické energie. |
||
Termínem „spalování“ se označuje také [[jaderné spalování]], tedy uvolňování tepelné energie [[jaderná reakce|jadernou reakcí]]. <ref>např. Miloslav Hron, Miroslav Mikisek, Tomáš Marek: ''Jaderné spalování jaderného odpadu'', časopis Energetika, 11/2000</ref> |
|||
==Spalování biomasy== |
==Spalování biomasy== |
||
Řádek 17: | Řádek 18: | ||
* Jan Motlík, Jaroslav Váňa: Biomasa pro energii (2) Technologie. Biom.cz, 6.2.2002, http://biom.cz/index.shtml?x=62865 |
* Jan Motlík, Jaroslav Váňa: Biomasa pro energii (2) Technologie. Biom.cz, 6.2.2002, http://biom.cz/index.shtml?x=62865 |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Související články === |
|||
*[[Oheň]] |
*[[Oheň]] |
||
*[[Spalovací motor]] |
*[[Spalovací motor]] |
||
Řádek 25: | Řádek 27: | ||
*[[Spalné teplo]] |
*[[Spalné teplo]] |
||
=== Reference === |
|||
<references/> |
|||
[[Kategorie:Termické procesy]] |
[[Kategorie:Termické procesy]] |
Verze z 12. 12. 2007, 16:51
Šablona:Portál Fytoenergetika a kompostárenství
Spalování je chemický proces oxidace, kterým se uvolňuje chemická energie vázaná ve spalovaném palivu na energii tepelnou. Jedná se o nejjednodušší metodu pro termickou přeměnu organických (fosilních i obnovitelných) paliv za dostatečného přístupu (zpravidla atmosférického) kyslíku na tepelnou energii. Tato technologie je dokonale zpracovaná a pro investory představuje minimální riziko. Tepelná energie získaná spalováním se pak využívá pro vytápění a ohřev vody, jiné technologické procesy nebo pro výrobu elektrické energie.
Termínem „spalování“ se označuje také jaderné spalování, tedy uvolňování tepelné energie jadernou reakcí. [1]
Spalování biomasy
Spalování biomasy většinou nevyžaduje předběžnou speciální úpravu paliva. Je přijatelná i vyšší vlhkost suroviny. Vzhledem k charakteru biomasy a jejímu proměnnému složení je nutno věnovat značnou pozornost optimálním podmínkám při spalování a při čištění výstupních spalin, kde je nutno především kontrolovat emise oxidu uhelnatého a tuhých látek. Spalování biomasy je v současnosti technicky dostatečně vyřešeno a to ve dvou koncepcích:
- spalování na roštu,
- spalování na fluidní vrstvě.
Rozšířenější je dosud spalování na roštu, avšak fluidní technologie má některé významné výhody a její technický vývoj stále postupuje.
Složitější metodou je termochemická přeměna biomasy při vyšších teplotách a za nedostatku kyslíku. Produkty takového procesu jsou odlišné podle procesních podmínek, k nimž patři především teplota, doba setrvání částic biomasy v reakční zóně a další způsob zpracování. Jestliže se teplota při reakci v reaktorech pohybuje v oblasti 800°C až 900°C a doba setrvání částic je delší (sekundy až desítky sekund), je produktem z větší části plyn. Tento proces je označován jako zplyňování. Pokud je jako okysličovadlo použit vzdušný kyslík, což je v případě biomasy nejčastější, má vzniklý surový plyn nízkou výhřevnost (4 až 6 MJ/m3), obsahuje dehty, fenoly a tuhé částice. Pokud jsou teploty v reaktoru 450°C až 550°C a doba setrvání suroviny v reakční zóně velmi krátká (maximálně do 2 sekund) jsou produktem zejména páry a aerosoly, v menší míře pak plyn a tuhé částice. Tento proces se nazývá rychlá pyrolýza. Produkty tohoto procesu se musí rychle ochladit, čímž vznikne uvedený velký podíl kapaliny. Tato kapalina má výhřevnost 16 až 20 MJ/kg a po další úpravě může sloužit jako kvalitní kapalné palivo.
Literatura
- Jan Motlík, Jaroslav Váňa: Biomasa pro energii (2) Technologie. Biom.cz, 6.2.2002, http://biom.cz/index.shtml?x=62865
Odkazy
Související články
Reference
- ↑ např. Miloslav Hron, Miroslav Mikisek, Tomáš Marek: Jaderné spalování jaderného odpadu, časopis Energetika, 11/2000