Teplota barvy: Porovnání verzí
m →top: oprava reference |
→top: doplnění |
||
Řádek 21: | Řádek 21: | ||
Neplatí, že pocitová teplota barvy roste s barevnou teplotou vnímaného záření, a to ani v případě, je-li to světlo se spektrem blízkým spektru [[Absolutně černé těleso|dokonale černého tělesa]], jako u tepelného záření černého tělesa. Zejména zřetelné je to pro monochromatické světlo (či světlo s úzkým spektrálním rozsahem odpovídajícím jediné barvě) – červené světlo má barevnou teplotu menší než modré, ale modrá barva je pocitově studenější než červená. |
Neplatí, že pocitová teplota barvy roste s barevnou teplotou vnímaného záření, a to ani v případě, je-li to světlo se spektrem blízkým spektru [[Absolutně černé těleso|dokonale černého tělesa]], jako u tepelného záření černého tělesa. Zejména zřetelné je to pro monochromatické světlo (či světlo s úzkým spektrálním rozsahem odpovídajícím jediné barvě) – červené světlo má barevnou teplotu menší než modré, ale modrá barva je pocitově studenější než červená. |
||
Při hodnocení subjektivního hodnocení teploty barev se používá tzv. [[barevný kruh]] (obrázek vpravo), vycházející z [[CIE XYZ|chromatického diagramu CIE 1931]], užívaného v [[Kolorimetrie (vnímání barev)|kolorimetrii]]. Barevný kruh rozdělit přibližně na dvě poloviny, jednu s teplými a druhou se studenými barvami. Neplatí však, že barvy sousedící na barevném kruhu mají blízkou subjektivní teplotu. Ačkoliv fialová je blízká červené, která je nejteplejší, neřadí se k teplým barvám; patří naopak k nejstudenějším barvám na barevném spektru.<ref>''Je modrá barva studená? Ne bezpodmínečně''. Ambience Design, 2018. [https://www.ambiencedesign.cz/ad-/je-modra-barva-studena Dostupné online]</ref> |
Při hodnocení subjektivního hodnocení teploty barev se používá tzv. [[barevný kruh]] (obrázek vpravo), vycházející z [[CIE XYZ|chromatického diagramu CIE 1931]], užívaného v [[Kolorimetrie (vnímání barev)|kolorimetrii]]. Barevný kruh rozdělit přibližně na dvě poloviny, jednu s teplými a druhou se studenými barvami. Neplatí však, že barvy sousedící na barevném kruhu mají blízkou subjektivní teplotu. Ačkoliv fialová je blízká červené, která je nejteplejší, neřadí se k teplým barvám; patří naopak k nejstudenějším barvám na barevném spektru.<ref name="Ambience_2018">''Je modrá barva studená? Ne bezpodmínečně''. Ambience Design, 2018. [https://www.ambiencedesign.cz/ad-/je-modra-barva-studena Dostupné online]</ref> |
||
Světlejší a jasnější barvy zpravidla působí subjektivně tepleji než temnější barvy světla obdobného spektrálního složení.<ref name="Ambience_2018"/> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
Verze z 15. 10. 2020, 15:30
Teplota barvy je pojem subjektivního hodnocení pocitu z vnímané barvy či jejího odstínu, používaný v oblasti užitého umění, módy, psychologie apod. Nejedná se o veličinu.
Pojem nelze zaměňovat s pojmem barevná teplota, což je oficiální a používaný název fyzikální veličiny, stanovený normami již ve 20. století. Má opravdu rozměr teploty a udává se zpravidla v kelvinech.[1]
Neplatí, že pocitová teplota barvy roste s barevnou teplotou vnímaného záření, a to ani v případě, je-li to světlo se spektrem blízkým spektru dokonale černého tělesa, jako u tepelného záření černého tělesa. Zejména zřetelné je to pro monochromatické světlo (či světlo s úzkým spektrálním rozsahem odpovídajícím jediné barvě) – červené světlo má barevnou teplotu menší než modré, ale modrá barva je pocitově studenější než červená.
Při hodnocení subjektivního hodnocení teploty barev se používá tzv. barevný kruh (obrázek vpravo), vycházející z chromatického diagramu CIE 1931, užívaného v kolorimetrii. Barevný kruh rozdělit přibližně na dvě poloviny, jednu s teplými a druhou se studenými barvami. Neplatí však, že barvy sousedící na barevném kruhu mají blízkou subjektivní teplotu. Ačkoliv fialová je blízká červené, která je nejteplejší, neřadí se k teplým barvám; patří naopak k nejstudenějším barvám na barevném spektru.[2]
Světlejší a jasnější barvy zpravidla působí subjektivně tepleji než temnější barvy světla obdobného spektrálního složení.[2]
Reference
- ↑ ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav; BEŤÁK, Zdeněk. Nová soustava jednotek. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 672 s. 14-539-81.
- ↑ a b Je modrá barva studená? Ne bezpodmínečně. Ambience Design, 2018. Dostupné online
Související články
Externí zdroje
- Jak rozeznat teplé a studené barvy? Módní peklo, 9. říjen 2013 Dostupné online
- Jak rozeznat teplé a studené barvy? Eva Robinson – Styl, 17. červenec 2020 Dostupné online