Veľký Ďur: Porovnání verzí
→Společné dějiny částí obce: překlep |
→Společné dějiny částí obce: doplnění |
||
Řádek 60: | Řádek 60: | ||
* Rohožnica |
* Rohožnica |
||
=== Společné dějiny částí obce === |
=== Společné dějiny částí obce === |
||
První písemné stopy o obci jsou z roku [[1230]], kde byl u jména držitele vzpomenut název ''Geurud Mochuna''. V roce [[1298]] je stejný zápis v testamentu nacházejícím se v [[Ostrihom]]i, v roce [[1329]] na výsadní listine je možno najít zmínky týkající se rodiny ''Győrödi'', v roce [[1370]] |
První písemné stopy o obci jsou z roku [[1230]], kde byl u jména držitele vzpomenut název ''Geurud Mochuna''. V roce [[1298]] je stejný zápis v testamentu nacházejícím se v [[Ostrihom]]i, v roce [[1329]] na výsadní listine je možno najít zmínky týkající se rodiny ''Győrödi'', v roce [[1370]] boyla jedenkrát nalezena poznámka o třech ''Győrödről''-''Ďúradoch'', i když dnes víme jen o dvou obcích s názvem ''Győröd'' -''Alsó'' a ''Felső'' (Horní a Dolní), předtím označované ''Kis'' a ''Nagy Győröd''. Držba těchto obcí je spojena s majiteli panství [[Levice (Slovensko)|Levice]]. |
||
Roku [[1321]] Július z Topoľčianok vydal [[Levický hrad]] po smrti [[Matúš Čák Trenčiansky|Matúša Čáka]] králi [[Karol Róbert|Karolovi Róbertovi]]. V roce [[1330]] po atentátu na Karola Róberta ho dostal jeho syn Peter. V roce [[1388]] král [[Žigmund Luxemburský]] daroval Levický hrad a hradní panství Ladislavovi ze Šaroviec (Ladislaus de Saro), předkovi rodiny Levických. Od roku [[1396]] se syn Ladislava ze Šaroviec uvádí v listinách jako Peter z Levíc (de Leva). |
|||
V roce [[1412]] dal král Žigmund listinou ''nova donátio ad reá'' Istvánovi a Jánosovi Imreovcom obce nazývané ''Győrödi'' do budoucí držby; ale už v roce [[1419]] byl jako držitel obce s názvem ''Nagygyőrödi'' uvedený Pobor István – zeman z Ďúra (Győr). |
|||
V roce [[1434]] se krajem přehnali husité, vypálili Levický hrad, přičemž byly zničené archívní materiály a výsadní listiny zemanů, a spustošili okolní obce. |
|||
Listina z roku [[1506]] uvádí Lévaia a Harasztiaka jako hospodáře v obci, přičemž názvy obcí byly uvedeny jako ''Gyevrevd''. |
|||
Verze z 10. 12. 2019, 16:29
Veľký Ďur | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 48°12′30″ s. š., 18°26′45″ v. d. |
Nadmořská výška | 180 – 200 m n. m. |
Stát | Slovensko |
Administrativní dělení | Nitranský kraj |
48° 12′ 25.92″ N, 18° 26′ 44.52″ E | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 260 |
Správa | |
Starosta | Peter Benko |
obec | |
Označení vozidel (do r. 2022) | LV |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Veľký Ďur je obec na Slovensku v okrese Levice. Obec vznikla v roce 1960 sloučením Horného a Dolného Ďura a Rohožnice.
Polohopis
Obec se nachází v Levickém okrese. Leží ve východní části Pohronské pahorkatiny v dolině Ďurského potoka. V katastru je státní přírodní rezervace Patianska cerina.
Vodní toky
Obcí protéká Ďurský potok a nachází se v ní Ďurský rybník. Ďurský potok (délka 8km.47m) pramení severně od obce Horný Ďur, ústí do Hronu jižně od Kalné nad Hronem.
Části obce
Obec se dělí na tři části, které v minulosti existovaly samostatně:
- Horný Ďur
- Dolný Ďur
- Rohožnica
Společné dějiny částí obce
První písemné stopy o obci jsou z roku 1230, kde byl u jména držitele vzpomenut název Geurud Mochuna. V roce 1298 je stejný zápis v testamentu nacházejícím se v Ostrihomi, v roce 1329 na výsadní listine je možno najít zmínky týkající se rodiny Győrödi, v roce 1370 boyla jedenkrát nalezena poznámka o třech Győrödről-Ďúradoch, i když dnes víme jen o dvou obcích s názvem Győröd -Alsó a Felső (Horní a Dolní), předtím označované Kis a Nagy Győröd. Držba těchto obcí je spojena s majiteli panství Levice.
Roku 1321 Július z Topoľčianok vydal Levický hrad po smrti Matúša Čáka králi Karolovi Róbertovi. V roce 1330 po atentátu na Karola Róberta ho dostal jeho syn Peter. V roce 1388 král Žigmund Luxemburský daroval Levický hrad a hradní panství Ladislavovi ze Šaroviec (Ladislaus de Saro), předkovi rodiny Levických. Od roku 1396 se syn Ladislava ze Šaroviec uvádí v listinách jako Peter z Levíc (de Leva).
V roce 1412 dal král Žigmund listinou nova donátio ad reá Istvánovi a Jánosovi Imreovcom obce nazývané Győrödi do budoucí držby; ale už v roce 1419 byl jako držitel obce s názvem Nagygyőrödi uvedený Pobor István – zeman z Ďúra (Győr).
V roce 1434 se krajem přehnali husité, vypálili Levický hrad, přičemž byly zničené archívní materiály a výsadní listiny zemanů, a spustošili okolní obce.
Listina z roku 1506 uvádí Lévaia a Harasztiaka jako hospodáře v obci, přičemž názvy obcí byly uvedeny jako Gyevrevd.