Leif Eriksson: Porovnání verzí
link added značka: editace z Vizuálního editoru |
jiná jména |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
| popisek = Pomník Leifa Erikssona |
| popisek = Pomník Leifa Erikssona |
||
}} |
}} |
||
'''Leif Eriksson''', ve [[Stará severština|staré severštině]] '''Leifr Eiríksson''', (někdy mezi [[970]] a [[980]] [[Island]] nebo [[Grónsko]] – cca [[1020]] neznámo kde) byl [[Norsko|norský]] [[Vikingové|Viking]], patrně první [[Evropa|evropský]] objevitel [[Amerika|Ameriky]]. |
'''Leif Eriksson''', ve [[Stará severština|staré severštině]] '''Leifr Eiríksson''', zmiňovaný též jako '''Leif den Lykkelige''' (a v českém překladu '''Leif Šťastný''') (někdy mezi [[970]] a [[980]] [[Island]] nebo [[Grónsko]] – cca [[1020]] neznámo kde) byl [[Norsko|norský]] [[Vikingové|Viking]], patrně první [[Evropa|evropský]] objevitel [[Amerika|Ameriky]]. |
||
Byl synem [[Erik Rudý|Erika Rudého]], který kolonizoval [[Island]] a [[Grónsko]]. Podle [[Sága (literatura)|ság]] kolem roku [[1000]] koupil Leif loď od Bjarniho Herjolfssona, a vydal se s dalšími mladíky najít zemi, kterou Herjolfsson na západě spatřil. Propátrali část pobřeží Severní Ameriky a přezimovali v zemi, kterou nazvali [[Vinland]] – Země pastvin (nebo také Země vína). Podle archeologických výzkumů se patrně jednalo o ostrov [[Newfoundland]], v jehož severní části byla osada, odpovídající popisům ság, nalezena. Objevil ji v roce 1960 norský badatel [[Helge Ingstad]] u dnešního [[L'Anse aux Meadows]]. |
Byl synem [[Erik Rudý|Erika Rudého]], který kolonizoval [[Island]] a [[Grónsko]]. Podle [[Sága (literatura)|ság]] kolem roku [[1000]] koupil Leif loď od Bjarniho Herjolfssona, a vydal se s dalšími mladíky najít zemi, kterou Herjolfsson na západě spatřil. Propátrali část pobřeží Severní Ameriky a přezimovali v zemi, kterou nazvali [[Vinland]] – Země pastvin (nebo také Země vína). Podle archeologických výzkumů se patrně jednalo o ostrov [[Newfoundland]], v jehož severní části byla osada, odpovídající popisům ság, nalezena. Objevil ji v roce 1960 norský badatel [[Helge Ingstad]] u dnešního [[L'Anse aux Meadows]]. |
Verze z 24. 8. 2019, 06:33
Leif Eriksson | |
---|---|
Pomník Leifa Erikssona | |
Narození | 970 EiríksstaðIr |
Úmrtí | 1020 (ve věku 49–50 let) Brattahlíð nebo Grónsko |
Povolání | objevitel a mořeplavec |
Nábož. vyznání | křesťanství severské náboženství |
Rodiče | Erik Rudý |
Příbuzní | Freydís Eiríksdóttir, Thorvald Eiriksson a Thorstein Eiriksson (sourozenci) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Leif Eriksson, ve staré severštině Leifr Eiríksson, zmiňovaný též jako Leif den Lykkelige (a v českém překladu Leif Šťastný) (někdy mezi 970 a 980 Island nebo Grónsko – cca 1020 neznámo kde) byl norský Viking, patrně první evropský objevitel Ameriky.
Byl synem Erika Rudého, který kolonizoval Island a Grónsko. Podle ság kolem roku 1000 koupil Leif loď od Bjarniho Herjolfssona, a vydal se s dalšími mladíky najít zemi, kterou Herjolfsson na západě spatřil. Propátrali část pobřeží Severní Ameriky a přezimovali v zemi, kterou nazvali Vinland – Země pastvin (nebo také Země vína). Podle archeologických výzkumů se patrně jednalo o ostrov Newfoundland, v jehož severní části byla osada, odpovídající popisům ság, nalezena. Objevil ji v roce 1960 norský badatel Helge Ingstad u dnešního L'Anse aux Meadows.
Podle jiných ság se Leif Eriksson na královský příkaz věnoval šíření křesťanství v Grónsku, kde díky jeho matce vznikl nejstarší kostel tohoto ostrova.
Informace jsou kusé a pocházejí ze ság, zapsaných až o dvě století později.
Během své plavby objevil zemi zvanou Helluland – Země plochých kamenů (dnešní Baffinův ostrov) a ještě Markland – Země hlubokých lesů (dnešní Labradorský poloostrov). Při svých plavbách neputoval do vnitrozemí, ale držel se při pobřeží. Sem tam vystoupil se svou posádkou z lodí, aby doplnil zásoby. Poznal také místní obyvatele Inuity a Indiány.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Leif Eriksson na Wikimedia Commons
- Galerie Leif Eriksson na Wikimedia Commons
- (anglicky)Popis cesty Leifa Erikssona