Teplota barvy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Teplota barvy - Wikipedista:Petr_Karel |
m →top: ref .. ++{{Citace monografie |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Pro mnoho zrakových vjemů platí, že pocitová teplota barvy roste s barevnou teplotou vnímaného záření (je-li to světlo s přibližně [[planckovské spektrum|planckovským spektrem]], jako u tepelného záření černého tělesa; pro monochromatické světlo to vůbec platit nemusí, červené světlo má barevnou teplotu menší než modré, ale modrá barva je studenější než červená). |
Pro mnoho zrakových vjemů platí, že pocitová teplota barvy roste s barevnou teplotou vnímaného záření (je-li to světlo s přibližně [[planckovské spektrum|planckovským spektrem]], jako u tepelného záření černého tělesa; pro monochromatické světlo to vůbec platit nemusí, červené světlo má barevnou teplotu menší než modré, ale modrá barva je studenější než červená). |
||
Naoproti tomu [[barevná teplota]] je oficiální a používaný název fyzikální veličiny, stanovený normami již někdy v 70. letech 20. století. Má opravdu rozměr [[teplota|teploty]] a udává se zpravidla v [[kelvin]]ech.<ref> |
Naoproti tomu [[barevná teplota]] je oficiální a používaný název fyzikální veličiny, stanovený normami již někdy v 70. letech 20. století. Má opravdu rozměr [[teplota|teploty]] a udává se zpravidla v [[kelvin]]ech.<ref>{{Citace monografie |
||
| příjmení = Šindelář |
|||
| jméno = Václav |
|||
| příjmení2 = Smrž |
|||
| jméno2 = Ladislav |
|||
| příjmení3 = Beťák |
|||
| jméno3 = Zdeněk |
|||
| titul = Nová soustava jednotek |
|||
| vydání = 3. |
|||
| vydavatel = Státní pedagogické nakladatelství |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 1981 |
|||
| počet stran = 672 |
|||
| id = 14-539-81 |
|||
}}</ref> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 4. 4. 2019, 02:07
Teplota barvy je pojem subjektivního hodnocení pocitu z vnímané barvy či jejího odstínu, používaný v oblasti užitého umění, módy, psychologie apod. Nejedná se o veličinu.
Pro mnoho zrakových vjemů platí, že pocitová teplota barvy roste s barevnou teplotou vnímaného záření (je-li to světlo s přibližně planckovským spektrem, jako u tepelného záření černého tělesa; pro monochromatické světlo to vůbec platit nemusí, červené světlo má barevnou teplotu menší než modré, ale modrá barva je studenější než červená).
Naoproti tomu barevná teplota je oficiální a používaný název fyzikální veličiny, stanovený normami již někdy v 70. letech 20. století. Má opravdu rozměr teploty a udává se zpravidla v kelvinech.[1]
Reference
- ↑ ŠINDELÁŘ, Václav; SMRŽ, Ladislav; BEŤÁK, Zdeněk. Nová soustava jednotek. 3.. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981. 672 s. 14-539-81.
