Baskřídlovka: Porovnání verzí
Původně: "... samo označení „baskřídlovka“ se převážně užívá (nesprávně) pro tu tenorovou ... ". Bylo vymazáno slovo "nesprávně". Užití termínu baskřídlovka je rozšířeno do takové míry, že jeho zpochybnění nemá smysl. Byl by tím popřen také předmět tohoto článku. Je pravda, že teoreticky je možné použít termín baskřídlovka pro jiný hudební nástroj (basová verze křídlovky), takový nástroj ale zcela zmizel z hudební praxe. značka: editace z Vizuálního editoru |
Doplnění výčtu lidových názvů nástroje o další krajový (mj. jižní Čechy). značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Druhy baskřídlovek == |
== Druhy baskřídlovek == |
||
Baskřídlovky se dělí na dva typy, Tenor a Baryton – samo označení „baskřídlovka“ se převážně užívá pro tu tenorovou<ref>http://www.amati.cz/produkty/tenory-baskridlovky-cylindrove/ (cz)</ref> ''(používají se pro ni stejné noty jako pro sopránovou křídlovku laděnou v Bb (jenže znějí o [[oktáva|oktávu]] níže, proto předpona "bas"), zatímco baryton je psán v basovém klíči)''. Oba nástroje se dají ovšem souhrnně označit např. lidovým pojmem ''koryto, fena'' |
Baskřídlovky se dělí na dva typy, Tenor a Baryton – samo označení „baskřídlovka“ se převážně užívá pro tu tenorovou<ref>http://www.amati.cz/produkty/tenory-baskridlovky-cylindrove/ (cz)</ref> ''(používají se pro ni stejné noty jako pro sopránovou křídlovku laděnou v Bb (jenže znějí o [[oktáva|oktávu]] níže, proto předpona "bas"), zatímco baryton je psán v basovém klíči)''. Oba nástroje se dají ovšem souhrnně označit např. lidovým pojmem ''koryto, fena,'' ''šestka či baspíča''. |
||
=== Tenor === |
=== Tenor === |
||
Verze z 17. 1. 2019, 11:31
Baskřídlovka je rohový žesťový nástroj, o oktávu níž znějící křídlovka. Je oválně stočena, takže vypadá jako malá tuba (můžeme se také potkat s označením tenorová tuba), a v drtivé většině případů je laděna v Bb.
Rozsah
Rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od velkého E do b1, tedy podobně jako pozoun (tenorová baskřídlovka se však zpravidla zapisuje stejně jako trubka do houslového klíče o nonu výše, tudíž je psaný rozsah malé fis - c3). Virtuos je pochopitelně schopen hrát ještě o něco výše či o něco níže – schopnost zahrát nižší tóny závisí také na tom, je-li nástroj vybaven čtvrtým ventilem. Pro hraní na baskřídlovku se používá podobný nátrubek jako na pozoun, proto většina hráčů ovládá hru na oba tyto nástroje. Je vybavena třemi až čtyřmi ventily: první snižuje o celý tón, druhý o půltón, třetí o jeden a půl tónu a případný čtvrtý o dva a půl tónu.
Druhy baskřídlovek
Baskřídlovky se dělí na dva typy, Tenor a Baryton – samo označení „baskřídlovka“ se převážně užívá pro tu tenorovou[1] (používají se pro ni stejné noty jako pro sopránovou křídlovku laděnou v Bb (jenže znějí o oktávu níže, proto předpona "bas"), zatímco baryton je psán v basovém klíči). Oba nástroje se dají ovšem souhrnně označit např. lidovým pojmem koryto, fena, šestka či baspíča.
Tenor
„Tenorový roh“ (tenorhorn) hraje ve vyšších polohách, neb je v nich jistější (ačkoliv rozsah má s barytonem shodný), má užší menzuru a notace je v houslovém klíči - tím pádem (uvažujme pro nástroj laděný v C) nejsou hrané tony znějící.
Baryton
Baryton hraje v nižších polohách, má širší menzuru (díky ní i mohutnější tón) a notace je v basovém klíči. Dříve se v notových zápisech označoval jako "zpěvoroh".
Využití
Baskřídlovka má jemný, líbivý zvuk a uplatnění nachází hlavně v dechových orchestrech nebo kapelách. Velmi zřídka se uplatní jako nástroj sólový. V našich zemích byla populární koncem 19. století a začátkem 20. století. Stále je k vidění v tradiční středoevropské dechovce.