Skladební dvojice: Porovnání verzí
m typo |
čerpáno z https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=V%C4%9Btn%C3%BD_%C4%8Dlen&oldid=14053602 |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Skladební dvojice''' (syntagma) je dvojice holých [[větný člen|větných členů]], které jsou k sobě vázány syntaktickou závislosti ([[dominace]]). Jako syntagma se většinou chápe nepredikativní spojení větných členů, tj. podřadnou [[syntaktická fráze|syntaktickou frázi/skupinu]] (viz [[determinace]], [[rozvitý větný člen]]). V tomto smyslu není syntagmatem základní skladební dvojice, tj. predikativní spojení [[podmět|podmětu]] a [[přísudek|přísudku]], na něž se pak váží ostatní [[větný člen|větné členy]] – větné členy, které rozvíjí jak [[holý větný člen |holé]] tak [[několikanásobný větný člen|několikanásobné]] a [[rozvitý větný člen|rozvité]]. Jako např. Voják seděl, kytice voněla, atd. |
'''Skladební dvojice''' (syntagma) je dvojice holých [[větný člen|větných členů]], které jsou k sobě vázány syntaktickou závislosti ([[dominace]]). Jako syntagma se většinou chápe nepredikativní spojení větných členů, tj. podřadnou [[syntaktická fráze|syntaktickou frázi/skupinu]] (viz [[determinace]], [[rozvitý větný člen]]). V tomto smyslu není syntagmatem základní skladební dvojice, tj. predikativní spojení [[podmět|podmětu]] a [[přísudek|přísudku]], na něž se pak váží ostatní [[větný člen|větné členy]] – větné členy, které rozvíjí jak [[holý větný člen |holé]] tak [[několikanásobný větný člen|několikanásobné]] a [[rozvitý větný člen|rozvité]]. Jako např. Voják seděl, kytice voněla, atd. |
||
== Základní skladební dvojice == |
|||
{{redirect|Základní skladební dvojic}} |
|||
Podle klasické [[syntaktická teorie jazyka|syntaktické teorie]] ''základní skladební dvojice'' tvoří základ věty, kterou tvoří [[podmět]] (podmětová část věty) a [[přísudek]] (přísudková část věty). [[Holá věta]] je tvořena holým (nerozvitým) podmětem a holým přísudkem. |
|||
== Rozvíjení == |
|||
Další skladební dvojice, již hierarchické, vznikají rozvíjením větných členů mezi sebou, tvoříce [[Strom (graf)|stromovou strukturu]]. Podmět a přísudek jsou rozvíjeny skladebními dvojicemi s dalšími větnými členy, na ty pak dále mohou navazovat další. |
|||
Každý další větný člen je závislý na řídícím větném členu, který je jím rozvíjen a s nímž tvoří skladební dvojici. Zároveň může být řídícím větným členem pro jeden nebo více dalších větných členů, kterými je sám rozvíjen. |
|||
== Související články == |
|||
* [[valence (lingvistika)]] - syntaktické teorie jazyka, alternativní ke klasické teorii |
|||
[[Kategorie:Lingvistika]] |
[[Kategorie:Lingvistika]] |
||
Verze z 29. 8. 2016, 00:02
Skladební dvojice (syntagma) je dvojice holých větných členů, které jsou k sobě vázány syntaktickou závislosti (dominace). Jako syntagma se většinou chápe nepredikativní spojení větných členů, tj. podřadnou syntaktickou frázi/skupinu (viz determinace, rozvitý větný člen). V tomto smyslu není syntagmatem základní skladební dvojice, tj. predikativní spojení podmětu a přísudku, na něž se pak váží ostatní větné členy – větné členy, které rozvíjí jak holé tak několikanásobné a rozvité. Jako např. Voják seděl, kytice voněla, atd.
Základní skladební dvojice
Podle klasické syntaktické teorie základní skladební dvojice tvoří základ věty, kterou tvoří podmět (podmětová část věty) a přísudek (přísudková část věty). Holá věta je tvořena holým (nerozvitým) podmětem a holým přísudkem.
Rozvíjení
Další skladební dvojice, již hierarchické, vznikají rozvíjením větných členů mezi sebou, tvoříce stromovou strukturu. Podmět a přísudek jsou rozvíjeny skladebními dvojicemi s dalšími větnými členy, na ty pak dále mohou navazovat další.
Každý další větný člen je závislý na řídícím větném členu, který je jím rozvíjen a s nímž tvoří skladební dvojici. Zároveň může být řídícím větným členem pro jeden nebo více dalších větných členů, kterými je sám rozvíjen.
Související články
- valence (lingvistika) - syntaktické teorie jazyka, alternativní ke klasické teorii