Ňingmapa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Garab (diskuse | příspěvky)
m →‎Učení: negraduální transformace
Řádek 15: Řádek 15:
== Učení ==
== Učení ==


Jádro učení školy Ňingmapa spočívá v nauce zvané [[dzogčhen]]. Stoupenci tohoto učení ho považují za poslední, tajné učení [[Gautama Buddha|Buddhy Gautamy]], které zjevil Garab Dorje svému žáku Manjushrimitovi.
Na rozdíl od ostatních, nových škol tibetského buddhismu, škola Ningma obsahuje jak všechny metody tzv. postupné transformace, používané ve všech nových školách, tak i metodu transformace negraduální, okamžitou, tzv. Anu jógu. Jádro učení školy Ňingmapa spočívá v nauce zvané [[Dzogčhen|Ati jóga]], neboli [[dzogčhen]]. Stoupenci tohoto učení ho považují za poslední, tajné učení [[Gautama Buddha|Buddhy Gautamy]], které zjevil Garab Dorje svému žáku Manjushrimitovi.


== Učenci ==
== Učenci ==

Verze z 30. 12. 2015, 21:45

Klášter Samye

Ňingmapa (tibetsky རྙིང་མ་, ve Wylieho transkipci Rňing-ma-pa) je jedna ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu.

Vznik

Školu založil v 8. století současník krále Thisong Decäna Padmasambhava. Pojmenování ňingma („stará“) se objevilo teprve v 11. století, aby bylo možno odlišit tuto školu od právě vznikajících „nových škol“.[1] Ňingmapa má šest hlavních škol. Tyto školy neměly nikdy v čele jednoho představitele linie, jako je tomu například v Gelugpě. Tato situace se změnila až po invazi Číny do Tibetu v roce 1959. Na žádost Ústřední tibetské správy v Dharamasale v Indii má Ňingmapa svého představitele tradice. Jedná se spíše o administrativní funkci, protože do vnitřních záležitostí jednotlivych škol nemůže zasahovat. Přesto funkci nejvyššího představitele školy Ňingma vykonávají významní lámové této školy. V současnosti jím od 22. března 2012 až do své nedávné smrti byl J.S. Taklung Tsetrul Rinpoche. Dále jsou to:

Učení

Na rozdíl od ostatních, nových škol tibetského buddhismu, škola Ningma obsahuje jak všechny metody tzv. postupné transformace, používané ve všech nových školách, tak i metodu transformace negraduální, okamžitou, tzv. Anu jógu. Jádro učení školy Ňingmapa spočívá v nauce zvané Ati jóga, neboli dzogčhen. Stoupenci tohoto učení ho považují za poslední, tajné učení Buddhy Gautamy, které zjevil Garab Dorje svému žáku Manjushrimitovi.

Učenci

V tradici Nyingma se působili také mnozí velcí učenci. Asi nejdůležitější z nich je Longchen Rabjam (1308-1363). Je autorem mnoha spisů a organizoval všechna do svých dob odkryté Terma ve sbírce "Sto tisíc Nyingmapa tanter". Jeho nejvýznamnější díla jsou: "Sedmero pokladů" (Dzö dün), tři "Cykly uvolnění" (Ngalso Korsum), tři "Cykly přirozeného osvobození" (Rangdröl Korsum) a tři "Vnitřní esence" (Yangtig Namsum). Longchen Rabjam také systematizoval překlad, vycházející z Garab Dorje, Dzogchen-nauk linie Nyingma, které se od té doby učí jako "Longchen Nyingthik" (Srdeční esenze daleké dimenze).

Odkazy

Reference

  1. FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. S. 319. 

Literatura

  • FILIPSKÝ, Jan; LIŠČÁK, Vladimír; HEROLDOVÁ, Helena a kol. Lexikon východní moudrosti. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1996. ISBN 80-7198-168-0. 
  • HRABAL, F. R. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD PRESS, 1998. 

Související články

Externí odkazy