Edikt: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 26. 2. 2007, 00:43

Edikt (z lat. edicere vyřknout, zvěstovat) označuje původně v římském právo veřejné prohlášení úředníka (magistratus), jehož účinnost byla omezena dobou jeho úřadu. Později se tak v římské říši označovaly i výnosy císařů. V raném novověku užívali ediktů francouzští králové a římští císařové.

Edikt milánský (313) – prohlášení Constantina I. a Licinia o toleranci říše vůči dosud nepovoleným náboženstvím, zvláště křesťanství.
Edikt wormský (1521) – výnos Karla V. na říšském sněmu, kterým bylo mimo zákon postaveno počínání Martina Luthera a jímž se zakazovalo číst a šířit jeho spisy.
Edikt nantský (1598) – výnos Jindřicha IV., kterým uděloval základní práva francouzským hugenotům.
Edikt z Fontainebleu (1685) Ludvíka XIV. odvolával privilegia stanovená ediktem nantským.
Edikt postupimský (1685) – toleranční edikt, vyhlášený braniborským kurfiřtem Fridrichem Vilémem, který poskytoval záruky hugenotům prchajícím z Francie v důsledku zrušení nantského ediktu.

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 *'''[[Edikt nantský]]''' ([[1598]]) – výnos [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]], kterým uděloval základní práva [[francie|francouzským]] [[hugenot]]ům.
 *'''[[Edikt z Fontainebleu]]''' ([[1685]]) [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] odvolával privilegia stanovená ediktem nantským.
 *'''[[Edikt postupimský]]''' ([[1685]]) – toleranční edikt, vyhlášený [[braniborsko|braniborským]] [[kurfiřt]]em [[Fridrich Vilém|Fridrichem Vilémem]], který poskytoval záruky hugenotům prchajícím z Francie v důsledku zrušení nantského ediktu.
-[[Kategorie:Antický Řím]]
+[[Kategorie:Starověký Řím]]
 [[Kategorie:Právo]]
 [[Kategorie:Novověk]]