Krteň: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Mince (diskuse | příspěvky)
drobna uprava
rozšíření o informace z článku Třebonice, + kat. Třebonice
Řádek 1: Řádek 1:
'''Krteň''' je zaniklá [[ves]] na katastrálním území [[Třebonice]] v [[Praha|Praze]], z níž se zachoval [[Kostel sv. Jana a Pavla (Praha, Třebonice)|kostelík sv. Jana a Pavla]] (z 2. třetiny 13. století – zmiňovaný jako farní kostel v roce [[1352]]).
'''Krteň''' je zaniklá [[ves]] na katastrálním území [[Třebonice]] (městská část [[Praha 13]]) v [[Praha|Praze]], mezi [[Stodůlky|Stodůlkami]] a Třebonicemi, z níž se zachoval románský [[Kostel sv. Jana a Pavla (Praha, Třebonice)|kostelík sv. Jana a Pavla]].


== Historie ==
Ves je zmiňována poprvé v roce [[1434]] jako majetek českých králů. V [[husitství|husitských]] dobách stala se majetkem [[Svatovítská kapitula|svatovítské kapituly]], která v roce [[1667]] připojila Krteň k [[Chrášťany|Chrášťanům]] a v té době patrně zanikla i zdejší fara. Krteň se zachovala jen jako název místní části Třebonic.
Kostel je zmiňovaný jako [[farní kostel]] v roce [[1352]]. Ves je zmiňována v roce [[1434]] jako majetek [[český král|českých králů]]. V [[husitství|husitských]] dobách stala se majetkem [[Svatovítská kapitula|svatovítské kapituly]], která v roce [[1667]] připojila Krteň k [[Chrášťany|Chrášťanům]] a v té době patrně zanikla i zdejší [[fara]]. Krteň se zachovala jen jako název osamělého kostelíku na vyvýšeném místě u Třebonic.

== Kostel sv. Jana a Pavla ==
Kostel byl postaven v pozdně [[románský sloh|románském slohu]] v 2. čtvrtině 13. století s pravoúhlým [[presbytář]]em a průčelní čtverhrannou [[věž]]í.

Roku [[1575]] byl rozšířen o [[boční loď]], roku [[1699]] o [[sakristie|sakristii]], v letech [[1732]]–[[1734]] byla zvýšena jeho věž. Roku [[1890]] byl kostel přestavěn novorománsky podle návrhu [[A. Živný|A. Živného]]. Potom byla klenba nahrazena [[kazetový strop|kazetovým stropem]], severní loď zvýšena a věž přestavěna.

V [[kněžiště|kněžišti]] se zachovalo [[románské okno]] a na východní stěně uvnitř pozdně románské [[nástěnná malba|nástěnné malby]] z konce 13. století. Představují ''Křest Kristův'', ''Obětování v chrámě'', ''Josefův sen'', ''Církevní učitelku'' a symboly [[evangelista|evangelistů]]. Malby byly restaurovány v roce [[1952]]. Zařízení je převážně pseudorománské, pouze v boční zdi byl ponechán při přestavbě původní [[oltář]] s obrazem od J. Heřmana z roku [[1890]]. Kostel býval součástí feudálního dvorce a dodnes tvoří působivou dominantu krajiny.


== Reference ==
== Reference ==
* František Holec: '''Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy''', Pražský sborník historický XXIX (1996), str. 117-148
* František Holec: ''Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy'', Pražský sborník historický XXIX (1996), str. 117-148


[[Kategorie:Zaniklé vesnice na území Prahy]]
[[Kategorie:Zaniklé vesnice na území Prahy]]
[[Kategorie:Třebonice]]

Verze z 14. 2. 2007, 06:06

Krteň je zaniklá ves na katastrálním území Třebonice (městská část Praha 13) v Praze, mezi Stodůlkami a Třebonicemi, z níž se zachoval románský kostelík sv. Jana a Pavla.

Historie

Kostel je zmiňovaný jako farní kostel v roce 1352. Ves je zmiňována v roce 1434 jako majetek českých králů. V husitských dobách stala se majetkem svatovítské kapituly, která v roce 1667 připojila Krteň k Chrášťanům a v té době patrně zanikla i zdejší fara. Krteň se zachovala jen jako název osamělého kostelíku na vyvýšeném místě u Třebonic.

Kostel sv. Jana a Pavla

Kostel byl postaven v pozdně románském slohu v 2. čtvrtině 13. století s pravoúhlým presbytářem a průčelní čtverhrannou věží.

Roku 1575 byl rozšířen o boční loď, roku 1699 o sakristii, v letech 17321734 byla zvýšena jeho věž. Roku 1890 byl kostel přestavěn novorománsky podle návrhu A. Živného. Potom byla klenba nahrazena kazetovým stropem, severní loď zvýšena a věž přestavěna.

V kněžišti se zachovalo románské okno a na východní stěně uvnitř pozdně románské nástěnné malby z konce 13. století. Představují Křest Kristův, Obětování v chrámě, Josefův sen, Církevní učitelku a symboly evangelistů. Malby byly restaurovány v roce 1952. Zařízení je převážně pseudorománské, pouze v boční zdi byl ponechán při přestavbě původní oltář s obrazem od J. Heřmana z roku 1890. Kostel býval součástí feudálního dvorce a dodnes tvoří působivou dominantu krajiny.

Reference

  • František Holec: Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy, Pražský sborník historický XXIX (1996), str. 117-148