Evaluace: Porovnání verzí
m fixing dead links |
Doplnění definice evaluace a základních informací a zdrojů, na které je odkázáno v textu. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Evaluace''' (z [[francouzština|fr.]] ''évaluer'', vyhodnotit) je systematické posouzení kvality a hodnoty, popř. významu určitého objektu. Obvykle se vztahuje k tzv. programové evaluaci jako sociálněvědní aktivitě zaměřené na sběr, analýzu, interpretaci, syntézu a sdělování informací o činnosti a efektivitě veřejných politik a programů.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Rossi|jméno = Peter, H.|příjmení2 = Lipsey|jméno2 = Mark, W.|titul = Evaluation: A Systematic Approach|vydání = |vydavatel = Sage Publications|místo = Thousand Oaks, CA|rok = 2004|počet stran = |strany = |isbn = 9780761908944|příjmení3 = Freeman|jméno3 = Howard, E.}}</ref> Evaluace však může mít také povahu evaluačního výzkumu, který je více orientovaný na samotný proces evaluace (je pro něj objektem studia), založený na teorii, často bývá iniciován samotným badatelem a může obsahovat cíle s hodnoceným programem nesouvisející. |
|||
'''Evaluace''' (z [[francouzština|fr.]] ''évaluer'', vyhodnotit) znamená |
|||
# '''''vyhodnocení''''' nějakého předmětu, projektu, oblasti, to jest získání spolehlivých informací o něm, |
|||
# případně i jeho '''''zhodnocení''''', to jest systematické přisouzení [[hodnota|hodnoty]], stanovení [[kvalita|kvality]].<ref>http://www.socialresearchmethods.net/kb/intreval.php </ref> |
|||
Evaluaci se zakládá na důkladném sběru [[informace|informací]] a na jejich odborném zpracování s cílem získat spolehlivé podklady pro případná [[rozhodnutí]]. Tato užitečná zpětná vazba může mít v různé fázi politiky nebo programu různou podobu. V době, kdy vyvstane potřeba určitý problém řešit, poskytuje evaluace informace pro počáteční uvažování o možnostech řešení a přispívá tak k výběru a formulaci konkrétního programu. Tato plánovací (také preformativní) fáze je označovaná jako '''ex-ante evaluace''' a jejím účelem je popsat problém, analyzovat potřeby a jejich naplňování, posoudit logiku plánované intervence a podmínky implementace programu (jeho proveditelnost). |
|||
V průběhu implementace zvoleného programu poskytuje evaluace informace o jeho organizaci a fungování (monitoring) a posléze také o prvotních výsledcích a efektech. Tato procesní (formativní) fáze je obvykle označována jako '''mid-term evaualce''' a získané informace o vnitřních procesech, využití zdrojů, zapojení cílových skupin apod. umožňují reagovat na případné problémy programu ještě v jeho průběhu a provádět průběžné korekce. |
|||
⚫ | Protože evaluace obvykle souvisí s připravovaným nebo očekávaným rozhodováním, musí čelit různým, často protichůdným tlakům a dílčím, skupinovým zájmům. Zároveň je zde |
||
A konečně může mít užitečná zpětná vazba podobu informace o střednědobých až dlouhodobých výsledcích a efektech programu, často již po skončení financování hodnoceného programu (udržitelnost). Tyto informace lze také kombinovat například s informacemi o nákladech vynaložených na daný program. V této fázi hovoříme o '''ex-post evaluaci''', jejímž účelem může být nejenom prosté srovnání dosažených výsledků s cíli programu. Žádoucí je také posouzení všech efektů (zamýšlených i nezamýšlených) v jejich úplnosti, tj. zda negativní efekty programu nepřevážily ty pozitivní.<ref>NEKOLA, M. (2013). Východiska evaluace veřejných politik a programů. In F. OCHRANA a kol., H''odnocení efektivnosti veřejných výdajových programů'' (pp. 13–22). Praha: Wolters Kluwer.</ref> |
|||
⚫ | Evaluace poskytuje především '''vhled do programu''', který je nezbytným základem pro jeho pro racionální management a plánování a zároveň předpokladem pro další naplnění dalších funkcí evaluace. Těmi jsou '''kontrola programu''' (právní, politická, ekonomická, správní), '''zajištění legitimity programu''' a '''rozvoj programu'''. Protože evaluace obvykle souvisí s připravovaným nebo očekávaným rozhodováním, musí čelit různým, často protichůdným tlakům a dílčím, skupinovým zájmům. Zároveň je zde nebezpečí zneužití domněle objektivních informací k prosazení těchto zájmů. V tomto smyslu mohou zaujaté a tedy nepravdivé "evaluace" sloužit jako zástěrka pro politická rozhodnutí. |
||
== Druhy evaluací == |
== Druhy evaluací == |
||
Evaluace lze rozlišovat podle toho, |
Evaluace lze rozlišovat podle toho, |
||
Řádek 78: | Řádek 79: | ||
* Smutek M., ''Evaluace sociálních programů''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005 - 132 s. ISBN 80-7041-811-7 |
* Smutek M., ''Evaluace sociálních programů''. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005 - 132 s. ISBN 80-7041-811-7 |
||
* Viktorová - Pělucha, ''Uplatnění a evaluace předvstupní pomoci EU ve venkovských oblastech České republiky v kontextu vývoje zeměděkské a venkovské politiky v Evropě.'' Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2005 - 113 s. ISBN 80-86729-21-4 |
* Viktorová - Pělucha, ''Uplatnění a evaluace předvstupní pomoci EU ve venkovských oblastech České republiky v kontextu vývoje zeměděkské a venkovské politiky v Evropě.'' Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2005 - 113 s. ISBN 80-86729-21-4 |
||
* Nekola, M. Monitoring a evaluace realizovaných politik. In Veselý A.- Nekola. M. (Eds.), ''Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe''. Praha: SLON, 2007. |
|||
[[Kategorie:Management]] |
[[Kategorie:Management]] |
Verze z 20. 10. 2014, 15:13
Evaluace (z fr. évaluer, vyhodnotit) je systematické posouzení kvality a hodnoty, popř. významu určitého objektu. Obvykle se vztahuje k tzv. programové evaluaci jako sociálněvědní aktivitě zaměřené na sběr, analýzu, interpretaci, syntézu a sdělování informací o činnosti a efektivitě veřejných politik a programů.[1] Evaluace však může mít také povahu evaluačního výzkumu, který je více orientovaný na samotný proces evaluace (je pro něj objektem studia), založený na teorii, často bývá iniciován samotným badatelem a může obsahovat cíle s hodnoceným programem nesouvisející.
Evaluaci se zakládá na důkladném sběru informací a na jejich odborném zpracování s cílem získat spolehlivé podklady pro případná rozhodnutí. Tato užitečná zpětná vazba může mít v různé fázi politiky nebo programu různou podobu. V době, kdy vyvstane potřeba určitý problém řešit, poskytuje evaluace informace pro počáteční uvažování o možnostech řešení a přispívá tak k výběru a formulaci konkrétního programu. Tato plánovací (také preformativní) fáze je označovaná jako ex-ante evaluace a jejím účelem je popsat problém, analyzovat potřeby a jejich naplňování, posoudit logiku plánované intervence a podmínky implementace programu (jeho proveditelnost).
V průběhu implementace zvoleného programu poskytuje evaluace informace o jeho organizaci a fungování (monitoring) a posléze také o prvotních výsledcích a efektech. Tato procesní (formativní) fáze je obvykle označována jako mid-term evaualce a získané informace o vnitřních procesech, využití zdrojů, zapojení cílových skupin apod. umožňují reagovat na případné problémy programu ještě v jeho průběhu a provádět průběžné korekce.
A konečně může mít užitečná zpětná vazba podobu informace o střednědobých až dlouhodobých výsledcích a efektech programu, často již po skončení financování hodnoceného programu (udržitelnost). Tyto informace lze také kombinovat například s informacemi o nákladech vynaložených na daný program. V této fázi hovoříme o ex-post evaluaci, jejímž účelem může být nejenom prosté srovnání dosažených výsledků s cíli programu. Žádoucí je také posouzení všech efektů (zamýšlených i nezamýšlených) v jejich úplnosti, tj. zda negativní efekty programu nepřevážily ty pozitivní.[2]
Evaluace poskytuje především vhled do programu, který je nezbytným základem pro jeho pro racionální management a plánování a zároveň předpokladem pro další naplnění dalších funkcí evaluace. Těmi jsou kontrola programu (právní, politická, ekonomická, správní), zajištění legitimity programu a rozvoj programu. Protože evaluace obvykle souvisí s připravovaným nebo očekávaným rozhodováním, musí čelit různým, často protichůdným tlakům a dílčím, skupinovým zájmům. Zároveň je zde nebezpečí zneužití domněle objektivních informací k prosazení těchto zájmů. V tomto smyslu mohou zaujaté a tedy nepravdivé "evaluace" sloužit jako zástěrka pro politická rozhodnutí.
Druhy evaluací
Evaluace lze rozlišovat podle toho,
- zda má sloužit:
- vědeckým účelům a týká se tedy například účinnosti metod a prostředků,
- anebo spíše praktickým účelům a týká se tedy konkrétního procesu, instituce a podobně;
- kdo ji provádí a jaké si přitom stanovil cíle:
- ten, kdo má rozhodovat, například majitelé firmy, vedení resortu a podobně;
- hodnocená instituce sama, tzv. autoevaluace;
- nezávislá instance, tisk, občanské sdružení;
- ve které fázi se evaluace provádí:
- plánovací evaluace (při plánování, resp. před započetím procesu/projektu, někdy označována též jako ex-ante evaluace)
- formativní evaluace (v průběhu realizace procesu/projektu, někdy označována též jako průběžná či interim evaluace)
- sumativní evaluace (souhrnné zhodnocení po ukončení procesu/projektu, někdy označována též jako ex-post evaluace)
- na jaký druh informací se evaluace zaměřuje:
- evaluace cílů
- evaluace procesů
- evaluace kvalitativních změn
Evaluační metody a techniky
Při evaluaci se využívá široká škála kvantitativních i kvalitativních metod a technik, např.:
- Dotazníkové šetření
- Experiment
- Průzkum veřejného mínění
- Kvalitativní analýza
- Kvalitativní výzkum
- Pozorování
- Případová studie
- Statistika
- Testování hypotéz
- Verifikace.
Klíčovým momentem evaluace je zajištění nestranného a věcného zhodnocení, přiměřené přisouzení váhy jednotlivým informacím, výzkumům atd., včetně sestavení hodnotícího sboru odborníků.
Odkazy
Reference
- ↑ ROSSI, Peter, H.; LIPSEY, Mark, W.; FREEMAN, Howard, E. Evaluation: A Systematic Approach. Thousand Oaks, CA: Sage Publications, 2004. ISBN 9780761908944.
- ↑ NEKOLA, M. (2013). Východiska evaluace veřejných politik a programů. In F. OCHRANA a kol., Hodnocení efektivnosti veřejných výdajových programů (pp. 13–22). Praha: Wolters Kluwer.
Externí odkazy
- Úvod do evaluace anglicky
- The EvaluationWiki - Veřejné kompendium informací a zdrojů pro teorii a praxi evaluace ( Evaluation Resource Institute).
- Kritéria pro evaluaci v EU anglicky
- Vícejazyčný portál k tématu Evaluace
- American Evaluation Association
- Evaltalk - American Evaluation Association Discussion List
- Assessment in Higher Education web site.
- Formative vs. Summative Evaluation - dva základní typy evaluací
- Links to Assessment and Evaluation Resources - portál Purdue University
- Western Michigan University Evaluation Center
- M&E Blogs - blogy pro komunikaci mezi hodnotiteli (evaluátory)
- Slovník odborných pojmů evaluace německy
- Evaluace a zajišťování kvality ve vzdělávání, včetně slovníku pojmů německy
- Co je autoevaluace? německy
- Kritické:
- Die Lebenslüge im Erziehungssystem Kritický rozbor evaluací ve školství - německy
- Evaluation als modernes Ritual - pdf německy
Literatura
- Průcha J., Pedagogická evaluace: hodnocení vzdělávacích programů, procesů a výsledků. Brno: Masarykova univerzita, 1996 - 166 s. ISBN 80-210-1333-8
- Smutek M., Evaluace sociálních programů. Hradec Králové: Gaudeamus, 2005 - 132 s. ISBN 80-7041-811-7
- Viktorová - Pělucha, Uplatnění a evaluace předvstupní pomoci EU ve venkovských oblastech České republiky v kontextu vývoje zeměděkské a venkovské politiky v Evropě. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2005 - 113 s. ISBN 80-86729-21-4
- Nekola, M. Monitoring a evaluace realizovaných politik. In Veselý A.- Nekola. M. (Eds.), Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. Praha: SLON, 2007.