Zwitterion: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 14. 9. 2014, 16:08

Molekula glycinu kyselé (karboxylová skupina) a bazické centrum (aminová skupina, vlevo neionizovaná forma, vpravo zwitterion.

Zwitterion (také "vnitřní sůl", obojetný nebo amfoterní ion, amfion nebo nepřesně dipolární ion) jsou ionty, které ve své molekule obsahují pozitivní i negativní náboj v různé části molekuly, jejichž celkový náboj je ale neutrální.

Zwitterionty vznikají z amfolytů, molekul, které ve své molekule obsahují kyselé i zásadité funkční skupiny, v prostředí s pH blízkým jejich izoelektrického bodu.

Typickým příkladem zwitteriontů jsou aminokyseliny a peptidy, nesoucí kyselé (karboxylová skupina) a bazické centrum (aminová skupina. Některé aminokyseliny mají ovšem další nabité funkční skupiny, jedná se o záporně nabitou kyselinu glutamovou a asparagovou a kladně nabitý arginin, lyzin a v některých podmínkách i histidin. Typické proteiny tedy zwitterionty netvoří a jejich náboj závisí na zastoupení kyselých a bazických aminokyselin.

Přechodu glycinu nebo tricinu (aminokyselina netvořící proteiny) mezi záporně nabitou formou a zwitteriontem se využívá při "zaostřovacím kroku" při rozdělování proteinů metodou SDS-PAGE.

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-[[File:Betain-Glycine.png|thumb||280px|Molekula [[glycin|glycinu]] kyselé ([[karboxylová skupina]]) a bazické centrum ([[Aminy|aminová skupina]], vlevo neionizovaná forma, vpravo zwitterion.]]
+[[File:Betain-Glycine.png|thumb||280px|Molekula [[glycin|glycinu]] kyselé ([[Karboxylové kyseliny|karboxylová skupina]]) a bazické centrum ([[Aminy|aminová skupina]], vlevo neionizovaná forma, vpravo zwitterion.]]
 '''Zwitterion''' (také "vnitřní sůl", obojetný nebo amfoterní ion, amfion nebo nepřesně dipolární ion) jsou [[ion]]ty, které ve své molekule obsahují pozitivní i negativní náboj v různé části molekuly, jejichž celkový náboj je ale neutrální.
 Zwitterionty vznikají z [[amfolyt]]ů, molekul, které ve své molekule obsahují [[kyselina|kyselé]] i [[hydroxid|zásadité]] funkční skupiny, v prostředí s [[pH]] blízkým jejich [[izoelektrický bod|izoelektrického bodu]].
-Typickým příkladem zwitteriontů jsou [[aminokyselina|aminokyseliny]] a [[peptid]]y, nesoucí kyselé ([[karboxylová skupina]]) a bazické centrum ([[Aminy|aminová skupina]]. Některé aminokyseliny mají ovšem další nabité funkční skupiny, jedná se o záporně nabitou kyselinu [[Kyselina glutamová|glutamovou]] a [[Kyselina asparagová|asparagovou]] a kladně nabitý [[arginin]], [[lyzin]] a v některých podmínkách i [[histidin]]. Typické [[Bílkovina|protein]]y tedy zwitterionty netvoří a jejich náboj závisí na zastoupení kyselých a bazických aminokyselin.
+Typickým příkladem zwitteriontů jsou [[aminokyselina|aminokyseliny]] a [[peptid]]y, nesoucí kyselé ([[Karboxylové kyseliny|karboxylová skupina]]) a bazické centrum ([[Aminy|aminová skupina]]. Některé aminokyseliny mají ovšem další nabité funkční skupiny, jedná se o záporně nabitou kyselinu [[Kyselina glutamová|glutamovou]] a [[Kyselina asparagová|asparagovou]] a kladně nabitý [[arginin]], [[lyzin]] a v některých podmínkách i [[histidin]]. Typické [[Bílkovina|protein]]y tedy zwitterionty netvoří a jejich náboj závisí na zastoupení kyselých a bazických aminokyselin.
 Přechodu [[glycin]]u nebo [[tricin]]u (aminokyselina netvořící [[Bílkovina|protein]]y) mezi záporně nabitou formou a zwitteriontem se využívá při "zaostřovacím kroku" při rozdělování proteinů metodou [[SDS-PAGE]].