Jacopo Sansovino: Porovnání verzí
m úprava dat |
m wikifikace (defaultsort s mezerou na začátku) |
||
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
* [http://www.answers.com/topic/jacopo-sansovino Encyklopedické zdroje na Answers.com] |
* [http://www.answers.com/topic/jacopo-sansovino Encyklopedické zdroje na Answers.com] |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
{{DEFAULTSORT: |
{{DEFAULTSORT:Sansovino, Jacopo}} |
||
[[Kategorie:Italští sochaři]] |
[[Kategorie:Italští sochaři]] |
||
[[Kategorie:Italští architekti]] |
[[Kategorie:Italští architekti]] |
Verze z 23. 5. 2014, 21:05
Jacopo d'Antonio Sansovino, původním jménem Jacopo Tatti (2. července 1486, Florencie – 27. listopadu 1570, Benátky) byl italský sochař a architekt. Představitel vrcholné renesance a manýrismu.
Život
Vyučil se u sochaře Andrei Sansovina, jehož příjmení přijal. V roce 1505 odešel do Říma. Navrhl zde několik budov a pracoval pro papeže Julia II., pro nějž restauroval poškozené sochy a vytvořil kopii sousoší Laokoona.
V roce 1527 odešel do Benátek, kde založil sochařskou dílnu. Díky podpoře dóžete Andrei Grittiho se roku 1529 stal hlavním stavebním dozorcem a architektem Benátek a začal silně ovlivňovat jejich architektonickou podobu. Mezi jeho vrcholná díla patří knihovna Sv. Marka na Náměstí svatého Marka (1536).
Dostal nabídky pracovat pro francouzského krále Františka I. i anglického Jindřicha VIII., ale Benátky již nikdy neopustil.
V roce 1545 byl uvězněn, když se propadla střecha veřejné knihovny, na které v té době pracoval. Byl též odvolán ze svého úřadu. U soudu se však obhájil, zejména díky přímluvě Tiziana a Pietro Arentina, a tak byl propuštěn a roku 1549 se vrátil i do úřadu.