Jacopo Sansovino: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m úprava dat
Vaclav.Makes (diskuse | příspěvky)
m wikifikace (defaultsort s mezerou na začátku)
Řádek 16: Řádek 16:
* [http://www.answers.com/topic/jacopo-sansovino Encyklopedické zdroje na Answers.com]
* [http://www.answers.com/topic/jacopo-sansovino Encyklopedické zdroje na Answers.com]
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}
{{DEFAULTSORT: Sansovino, Jacopo}}
{{DEFAULTSORT:Sansovino, Jacopo}}
[[Kategorie:Italští sochaři]]
[[Kategorie:Italští sochaři]]
[[Kategorie:Italští architekti]]
[[Kategorie:Italští architekti]]

Verze z 23. 5. 2014, 21:05

Jacopo Sansovino

Jacopo d'Antonio Sansovino, původním jménem Jacopo Tatti (2. července 1486, Florencie27. listopadu 1570, Benátky) byl italský sochař a architekt. Představitel vrcholné renesance a manýrismu.

Život

Vyučil se u sochaře Andrei Sansovina, jehož příjmení přijal. V roce 1505 odešel do Říma. Navrhl zde několik budov a pracoval pro papeže Julia II., pro nějž restauroval poškozené sochy a vytvořil kopii sousoší Laokoona.

V roce 1527 odešel do Benátek, kde založil sochařskou dílnu. Díky podpoře dóžete Andrei Grittiho se roku 1529 stal hlavním stavebním dozorcem a architektem Benátek a začal silně ovlivňovat jejich architektonickou podobu. Mezi jeho vrcholná díla patří knihovna Sv. Marka na Náměstí svatého Marka (1536).

Dostal nabídky pracovat pro francouzského krále Františka I. i anglického Jindřicha VIII., ale Benátky již nikdy neopustil.

V roce 1545 byl uvězněn, když se propadla střecha veřejné knihovny, na které v té době pracoval. Byl též odvolán ze svého úřadu. U soudu se však obhájil, zejména díky přímluvě Tiziana a Pietro Arentina, a tak byl propuštěn a roku 1549 se vrátil i do úřadu.

Externí odkazy