Baskřídlovka: Porovnání verzí
m Bot: Odstranění 15 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q790468) |
m narovnání přesměrování |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
== Využití == |
== Využití == |
||
Baskřídlovka má jemný, líbivý zvuk a uplatnění nachází hlavně v dechových [[orchestr]]ech nebo kapelách. Velmi zřídka se uplatní jako nástroj sólový. V našich zemích byla populární koncem [[19. století]] a začátkem [[20. století]]. Stále je k vidění v tradiční [[Střední Evropa|středoevropské]] [[ |
Baskřídlovka má jemný, líbivý zvuk a uplatnění nachází hlavně v dechových [[orchestr]]ech nebo kapelách. Velmi zřídka se uplatní jako nástroj sólový. V našich zemích byla populární koncem [[19. století]] a začátkem [[20. století]]. Stále je k vidění v tradiční [[Střední Evropa|středoevropské]] [[Dechová hudba|dechovce]]. |
||
== Příbuzné nástroje == |
== Příbuzné nástroje == |
||
Verze z 16. 2. 2014, 23:38
Baskřídlovka je trubkovitý žesťový nástroj, o oktávu níž znějící křídlovka. Je oválně stočena, takže vypadá jako malá tuba, a v drtivé většině případů je laděna v B.
Rozsah
Rozsah závisí výrazně (jako u všech žesťových nástrojů) na schopnostech hráče, pohybuje se však zhruba od velkého E do b1, tedy podobně jako pozoun (tenorová baskřídlovka zní však o nonu výše, tudíž je psaný rozsah malé fis - c3). Virtuos je pochopitelně schopen hrát ještě o něco výše či o něco níže - schopnost zahrát nižší tóny závisí také na tom, je-li nástroj vybaven čtvrtým ventilem. Pro hraní na baskřídlovku se používá podobný nátrubek jako na pozoun, proto někteří hráči ovládají hru na oba tyto nástroje. Je vybavena třemi až čtyřmi ventily: první snižuje o celý tón, druhý o půltón, třetí o jeden a půl tónu a případný čtvrtý o dva a půl tónu.
Druhy baskřídlovek
Baskřídlovky se dělí na dva typy, Tenor a Baryton (eufonium) - samo označení "baskřídlovka" se správně užívá pro tu tenorovou[1] (používají se pro ni stejné noty jako pro sopránovou křídlovku laděnou v B (jenže znějí o oktávu níže, proto předpona "bas"), zatímco eufonium je psáno v basovém klíči). Oba nástroje se dají ovšem souhrnně označit např. lidovým pojmem koryto či šestka.
Tenor
"Tenorový roh" (tenorhorn) hraje ve vyšších polohách, neb je v nich jistější (ačkoliv rozsah má s barytonem shodný), má uzší menzuru a notace je v houslovém klíči - tím pádem (uvažujme pro nástroj laděný v B) nejsou hrané tony znějící.
Baryton
Eufonium hraje v hlubších polohách, má širší menzuru a notace je v basovém klíči.
Využití
Baskřídlovka má jemný, líbivý zvuk a uplatnění nachází hlavně v dechových orchestrech nebo kapelách. Velmi zřídka se uplatní jako nástroj sólový. V našich zemích byla populární koncem 19. století a začátkem 20. století. Stále je k vidění v tradiční středoevropské dechovce.