Whisky: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 22. 10. 2013, 10:42

Whisky je alkoholický nápoj destilovaný z obilnin, zrající v dřevěných sudech (většinou dubových). Podle znalců nechutnají žádné dvě značky whisky stejně. Převážně v Americe se ale whisky připravuje destilací z kukuřice. Není pravda, že míchané whisky jsou podřadnější. Některé z nejdůležitějších whisky na světě jsou směsi.

Druhy whisky

Na světě existuje několik základních druhů whisky. Zatímco ve Skotsku, Walesu, a Kanadě se používá označení whisky, v Irsku a Spojených státech je to whiskey.

Skotská whisky, nejčastěji dvakrát destilovaná z ječmenného sladu, sušeného většinou kouřem z rašeliny.
Irská whiskey, třikrát destilovaná a minimálně tři roky skladovaná v dubových sudech.
Americká whiskey je nejčastěji destilovaná z kukuřice.
- Bourbon je americká whisky pocházející ze státu Kentucky obsahující nejméně 51 % kukuřice (např. Jim Beam). Ke zrání se ukládá do výhradně nových dubových sudů, které jsou před použitím zevnitř požahovány, což Bourbonu dává charakteristickou kouřově-dřevitou chuť.
- Whisky z jiných amerických států se většinou neoznačuje jako bourbon i když podle amerických potravinářských norem bourbonem je, nejznámější je Tennessee whiskey (např. Jack Daniel’s).
- Rye whisky, americká žitná whisky, obsahující min. 51% žita
Kanadská whisky, většinou jemnější a z více druhů obilovin, obsahuje většinou žito, byť v malém množství, výjimkou je whisky Alberta Premium, která je téměř stoprocentní žitnou.

U whisky je dále rozeznáváno stáří, přesněji řečeno doba zrání ve dřevěných sudech (v lahvích totiž již whisky nezraje). Skotské whisky mají ze zákona danou minimální dobu zrání 3 roky.

Další důležitou rozlišovací vlastností je to, jestli se jedná o jednodruhovou (single malt) nebo směsnou whisky (blend). Jednodruhové whisky jsou oceňovány znalci pro svou originální chuť, závislou na konkrétní palírně i roku výroby. Směsné jsou oblíbeny spotřebiteli, protože díky kontrolovanému namíchání mají vždy zaručenu stabilní kvalitu a chuť.

Výroba

Při výrobě Irské whisky single malt se obilí namáčí v pramenité vodě, která má svůj vliv na charakteristiku destilátu (tóny rašeliny, tóny vřesu). Zvlhlý ječmen se nechává tradičním způsobem naklíčit na tzv. malting floor (sladová podlaha), i když dnes už mnoho výrobců používá mechanizované linky na sladování. Během klíčení se škrob v zrnu mění na cukr, a vzniká tak syrový materiál na kvašení. Po vyklíčení se obilí vysuší, což také ovlivňuje chuť nápoje. Vysušené obilí nebo slad se pak pomele a zalije horkou vodou. Tato obilná tekutina se přečerpá do nádrže, kde se do ní přidají kvasinky a kvasný proces může začít. Vykvašená tekutina, nazývaná také wash, je základem pro destilaci single malt whisky.
Skotská single malt se destiluje v obrovské měděné nádobě, ve které se wash ohřívá a mění na destilát, který se před uložením do dubových sudů na minimálně tři roky předestiluje ještě alespoň jednou. Dubové sudy na dozrávání jsou většinou použity po dozrálém bourbonu, nebo sherry, v poslední době i po jiných druzích vína, což do whisky přináší sladkost a charakteristickou chuť.

Název

Název whiskey pochází z irské gaelštiny uisge/uisce beatha ([ɪʃkʲə bʲahə]IPA), což znamená „voda života“. Tento fakt znamená, že se používala údajně pro své léčivé účinky. Tvar whisky (plurál whiskies) je používán pro destiláty ze Skotska, Walesu, Kanady a Japonska, zatímco původní tvar whiskey je používán v Irsku a USA.

Externí odkazy

CHYBA: {{Wikislovník}} — Nespecifikovaný typ odkazu. Použijte některý z parametrů „heslo“, „kategorie“, „příloha“.

Šablona:Link FA

@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 == Druhy whisky ==
 Na světě existuje několik základních druhů whisky. Zatímco ve [[Skotsko|Skotsku]], [[Wales]]u, a [[Kanada|Kanadě]] se používá označení ''whisky'', v [[Irsko|Irsku]] a [[Spojené státy americké|Spojených státech]] je to ''whiskey''.
-* {{Flagicon|Skotsko}} '''[[Skotská whisky]]''', nejčastěji dvakrát destilovaná z [[ječmen]]e, který byl vysušen nad rašelinou.
+* {{Flagicon|Skotsko}} '''[[Skotská whisky]]''', nejčastěji dvakrát destilovaná z ječmenného sladu, sušeného většinou kouřem z rašeliny.
-* {{Flagicon|Irsko}} '''[[Irská whiskey]]''', třikrát destilovaná a po tři roky skladovaná v [[dub]]ových sudech.
+* {{Flagicon|Irsko}} '''[[Irská whiskey]]''', třikrát destilovaná a minimálně  tři roky skladovaná v [[dub]]ových sudech.
 * {{Flagicon|USA}} '''Americká whiskey''' je nejčastěji destilovaná z [[kukuřice setá|kukuřice]].
-** [[Bourbon (whiskey)|Bourbon]] je americká whisky pocházející ze státu [[Kentucky]] obsahující nejméně 51 % kukuřice (např. [[Jim Beam]]).
+** [[Bourbon (whiskey)|Bourbon]] je americká whisky pocházející ze státu [[Kentucky]] obsahující nejméně 51 % kukuřice (např. [[Jim Beam]]). Ke zrání se ukládá do výhradně nových dubových sudů, které jsou před použitím zevnitř požahovány, což Bourbonu dává charakteristickou kouřově-dřevitou chuť.
 ** Whisky z jiných amerických států se většinou neoznačuje jako bourbon i když podle amerických potravinářských norem bourbonem je, nejznámější je [[Tennessee whiskey]] (např. [[Jack Daniel’s]]).
+** Rye whisky, americká žitná whisky, obsahující min. 51% žita
-* {{Flagicon|Kanada}} '''Kanadská whisky''', většinou jemnější a z více druhů zrn, převážně však obsahuje [[žito]].
+* {{Flagicon|Kanada}} '''Kanadská whisky''', většinou jemnější a z více druhů obilovin, obsahuje většinou [[žito]], byť v malém množství, výjimkou je whisky Alberta Premium, která je téměř stoprocentní žitnou.
 U whisky je dále rozeznáváno stáří, přesněji řečeno doba zrání ve dřevěných sudech (v lahvích totiž již whisky nezraje). Skotské whisky mají ze zákona danou minimální dobu zrání 3 roky.
@@ Řádek 19: / Řádek 20: @@
 == Výroba ==
 Při výrobě '''Irské''' whisky single malt se obilí namáčí v pramenité vodě, která má svůj vliv na charakteristiku destilátu (tóny rašeliny, tóny vřesu). Zvlhlý ječmen se nechává tradičním způsobem naklíčit na tzv. malting floor (sladová podlaha), i když dnes už mnoho výrobců používá mechanizované linky na sladování. Během klíčení se škrob v zrnu mění na cukr, a vzniká tak syrový materiál na kvašení. Po vyklíčení se obilí vysuší, což také ovlivňuje chuť nápoje. Vysušené obilí nebo slad se pak pomele a zalije horkou vodou. Tato obilná tekutina se přečerpá do nádrže, kde se do ní přidají kvasinky a kvasný proces může začít. Vykvašená tekutina, nazývaná také wash, je základem pro destilaci single malt whisky.<br />
-'''Skotská'''  single malt se destiluje v obrovské měděné nádobě, ve které se wash ohřívá a mění na destilát, který se před uložením do dubových sudů za minimálně tři roky předestiluje ještě alespoň jednou. Dubové sudy na dozrávání jsou většinou použity po dozrálém sherry, což do whisky přináší sladkost.
+'''Skotská'''  single malt se destiluje v obrovské měděné nádobě, ve které se wash ohřívá a mění na destilát, který se před uložením do dubových sudů na minimálně tři roky předestiluje ještě alespoň jednou. Dubové sudy na dozrávání jsou většinou použity po dozrálém bourbonu, nebo sherry, v poslední době i po jiných druzích vína, což do whisky přináší sladkost a charakteristickou chuť.
 == Název ==