Bitva u Wantu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m wikify |
m sjednocení parametrů; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
|Střetnutí= '''Bitva u Wantu''' |
|Střetnutí= '''Bitva u Wantu''' |
||
|konflikt= [[Válka v Afghánistánu od roku 2001]] |
|konflikt= [[Válka v Afghánistánu od roku 2001]] |
||
| |
| obrázek = Battle_of_Wanat.jpg |
||
| popisek = Američtí vojáci den před bitvou u Wantu |
|||
|komentář= Američtí vojáci den před bitvou u Wantu. |
|komentář= Američtí vojáci den před bitvou u Wantu. |
||
| |
| trvání= [[13. červenec]] [[2008]] |
||
| zeměpisná šířka = 35.05 |
| zeměpisná šířka = 35.05 |
||
| zeměpisná délka = 70.9 |
| zeměpisná délka = 70.9 |
||
| místo = provincie [[Nuristán]], [[Afghánistán]] |
| místo = provincie [[Nuristán]], [[Afghánistán]] |
||
| |
| výsledek= Strategické vítězství Talibánu |
||
| |
| strana1= {{flagicon|USA}} [[Armáda Spojených států amerických|USA]]<br />{{flagicon|Afghanistan}} [[Afghánská národní armáda]] |
||
| |
| strana2= {{flagicon|Taliban}} [[Taliban]]<br />[[Soubor:Flag of al-Qaeda.svg|20px|Vlajka Al-Káidy]] [[Al-Káida]] |
||
| |
| velitel1= {{flagicon|USA}} Jonathan P. Brostrom † |
||
| |
| velitel2= |
||
| |
| síla1= {{flagicon|USA}} 48 vojáků <br /> + letecká a dělostřelecká podpora<br /> {{flagicon|Afghanistan}} 24 vojáků |
||
| |
| síla2= přibližně 200 |
||
| |
| ztráty1= {{flagicon|USA}} 9 mrtvých, 27 zraněných <br /> {{flagicon|Afghanistan}} 4 zranění |
||
| |
| ztráty2= podle různých odhadů 21-52 mrtvých a 45 zraněných |
||
|}} |
|}} |
||
| Řádek 23: | Řádek 24: | ||
Brzy ráno ve 4:00 místního času podniklo přibližně 200 [[Mudžáhid|mudžáhidů]] koordinovaný útok z několika směrů na rozestavěnou americkou základnu Kahler a pozorovací stanoviště Top Side poblíž vesnice Want v [[údolí (geomorfologie)|údolí]] Waygal. Povstalecká palba z vesnice a okolních kopců brzy vyřadila z boje vozidla [[HMMWV]] a i minomet ráže 120 mm, povstalci se probojovali až k ochranným pískovým valům základny. Ve 4:29 zahájila dělostřelecká četa z Blessingu palbu do okolí perimetru základny, celkem vypálila téměř stovku tříštivo-trhavých granátů ráže 155 mm, palba z houfnic však nebyla příliš účinná. O půl hodiny později se nad bojištěm objevil bombardér [[Rockwell B-1 Lancer|B-1B Lancer]] a následně i dva bitevní vrtulníky [[Hughes AH-64 Apache|AH-64 Apache]] a letadla [[McDonnell Douglas F-15 Eagle|F-15E Strike Eagle]] a [[Fairchild A-10 Thunderbolt II|A-10 Thunderbolt II]]. Obránci základny začali získávat převahu a s příchodem posil s vozidly [[HMMWV]] bojová činnost nepřátel utichla. |
Brzy ráno ve 4:00 místního času podniklo přibližně 200 [[Mudžáhid|mudžáhidů]] koordinovaný útok z několika směrů na rozestavěnou americkou základnu Kahler a pozorovací stanoviště Top Side poblíž vesnice Want v [[údolí (geomorfologie)|údolí]] Waygal. Povstalecká palba z vesnice a okolních kopců brzy vyřadila z boje vozidla [[HMMWV]] a i minomet ráže 120 mm, povstalci se probojovali až k ochranným pískovým valům základny. Ve 4:29 zahájila dělostřelecká četa z Blessingu palbu do okolí perimetru základny, celkem vypálila téměř stovku tříštivo-trhavých granátů ráže 155 mm, palba z houfnic však nebyla příliš účinná. O půl hodiny později se nad bojištěm objevil bombardér [[Rockwell B-1 Lancer|B-1B Lancer]] a následně i dva bitevní vrtulníky [[Hughes AH-64 Apache|AH-64 Apache]] a letadla [[McDonnell Douglas F-15 Eagle|F-15E Strike Eagle]] a [[Fairchild A-10 Thunderbolt II|A-10 Thunderbolt II]]. Obránci základny začali získávat převahu a s příchodem posil s vozidly [[HMMWV]] bojová činnost nepřátel utichla. |
||
Tři dny po bitvě [[16. červenec|16. července]] vydal generálmajor J. Schlosser rozkaz ke stažení amerických jednotek ze základny Kahler a z celého údolí Waygal. Protikoaliční bojovníci tak dosáhli velkého strategického vítězství, ačkoliv utrpěli v bitvě velké ztráty. |
Tři dny po bitvě [[16. červenec|16. července]] vydal generálmajor J. Schlosser rozkaz ke stažení amerických jednotek ze základny Kahler a z celého údolí Waygal. Protikoaliční bojovníci tak dosáhli velkého strategického vítězství, ačkoliv utrpěli v bitvě velké ztráty. |
||
== Literatura == |
== Literatura == |
||
Verze z 27. 9. 2013, 12:09
Bitva u Wantu proběhla 13. července 2008 v afghánské provincii Nuristán.
Brzy ráno ve 4:00 místního času podniklo přibližně 200 mudžáhidů koordinovaný útok z několika směrů na rozestavěnou americkou základnu Kahler a pozorovací stanoviště Top Side poblíž vesnice Want v údolí Waygal. Povstalecká palba z vesnice a okolních kopců brzy vyřadila z boje vozidla HMMWV a i minomet ráže 120 mm, povstalci se probojovali až k ochranným pískovým valům základny. Ve 4:29 zahájila dělostřelecká četa z Blessingu palbu do okolí perimetru základny, celkem vypálila téměř stovku tříštivo-trhavých granátů ráže 155 mm, palba z houfnic však nebyla příliš účinná. O půl hodiny později se nad bojištěm objevil bombardér B-1B Lancer a následně i dva bitevní vrtulníky AH-64 Apache a letadla F-15E Strike Eagle a A-10 Thunderbolt II. Obránci základny začali získávat převahu a s příchodem posil s vozidly HMMWV bojová činnost nepřátel utichla.
Tři dny po bitvě 16. července vydal generálmajor J. Schlosser rozkaz ke stažení amerických jednotek ze základny Kahler a z celého údolí Waygal. Protikoaliční bojovníci tak dosáhli velkého strategického vítězství, ačkoliv utrpěli v bitvě velké ztráty.
Literatura
- ROVENSKÝ, Dušan. Bitva u Wantu: „Nebeští vojáci“ v krvavém Nuristánu, část I.. ATM. Leden 2010, čís. 01, s. 10 až 13. ISSN 1802-4823.
- ROVENSKÝ, Dušan. Bitva u Wantu: „Nebeští vojáci“ v krvavém Nuristánu, část II.. ATM. Únor 2010, čís. 02, s. 4 až 7. ISSN 1802-4823.