Víceleté gymnázium: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Víceleté gymnázium''' je druh [[gymnázium|gymnázia]], na které je možné nastoupit už v průběhu [[základní škola|základní školy]]. V [[Česko|Česku]] byla osmiletá a šestiletá víceletá gymnázia zřízena už od doby zavedení povinné devítileté školní docházky. Stejně jako čtyřletá gymnázia, tak i víceletá gymnázia jsou určena pro nadanější [[student]]y, u kterých se předpokládá budoucí [[vysokoškolské studium]]. Jelikož je na studenty víceletých gymnázií vyvíjen větší tlak dříve, ve vyšších ročnících mají často náskok v učivu (nejčastěji v [[Přírodní vědy|přírodních vědách]], jako je [[fyzika]] nebo [[matematika]]) před studenty ekvivalentní třídy čtyřletého gymnázia.
'''Víceleté gymnázium''' je druh [[gymnázium|gymnázia]], na které je možné nastoupit už v průběhu [[základní škola|základní školy]]. V [[Česko|Česku]] byla osmiletá a šestiletá víceletá gymnázia zřízena už od doby zavedení povinné devítileté školní docházky. Stejně jako čtyřletá gymnázia, tak i víceletá gymnázia jsou určena pro nadanější [[student]]y, u kterých se předpokládá budoucí [[vysokoškolské studium]]. Jelikož je na studenty víceletých gymnázií vyvíjen větší tlak dříve, ve vyšších ročnících mají často náskok v učivu (nejčastěji v [[Přírodní vědy|přírodních vědách]], jako je [[fyzika]] nebo [[matematika]]) před studenty ekvivalentní třídy čtyřletého gymnázia.


Žáci základních škol nastupují na gymnázium do 6. třídy, 8. třídy nebo do 1. ročníku.
Žáci základních škol nastupují na gymnázium do 6. třídy (prima) , 8. třídy (tercie) nebo do 1. ročníku (kvinta).


Mnohdy je možné na gymnázium nastoupit jak v průběhu, tak i na konci [[Základní škola|základní školy]]. Pro oddělení studentů víceletého a čtyřletého gymnázia se pak pro třídy víceletého gymnázia zavádí zvláštní značení:
Mnohdy je možné na gymnázium nastoupit jak v průběhu, tak i na konci [[Základní škola|základní školy]]. Pro oddělení studentů víceletého a čtyřletého gymnázia se pak pro třídy víceletého gymnázia zavádí zvláštní značení:

Verze z 15. 6. 2013, 12:49

Víceleté gymnázium je druh gymnázia, na které je možné nastoupit už v průběhu základní školy. V Česku byla osmiletá a šestiletá víceletá gymnázia zřízena už od doby zavedení povinné devítileté školní docházky. Stejně jako čtyřletá gymnázia, tak i víceletá gymnázia jsou určena pro nadanější studenty, u kterých se předpokládá budoucí vysokoškolské studium. Jelikož je na studenty víceletých gymnázií vyvíjen větší tlak dříve, ve vyšších ročnících mají často náskok v učivu (nejčastěji v přírodních vědách, jako je fyzika nebo matematika) před studenty ekvivalentní třídy čtyřletého gymnázia.

Žáci základních škol nastupují na gymnázium do 6. třídy (prima) , 8. třídy (tercie) nebo do 1. ročníku (kvinta).

Mnohdy je možné na gymnázium nastoupit jak v průběhu, tak i na konci základní školy. Pro oddělení studentů víceletého a čtyřletého gymnázia se pak pro třídy víceletého gymnázia zavádí zvláštní značení:

Osmiletá gymnázia

  • prima - 6. třída základní školy
  • sekunda (Secunda)- 7. třída základní školy
  • tercie - 8. třída základní školy
  • kvarta (Quarta)- 9. třída základní školy
  • kvinta (Quinta)- 1. ročník střední školy
  • sexta - 2. ročník střední školy
  • septima - 3. ročník střední školy
  • oktáva (Octava) - 4. ročník střední školy

Šestiletá gymnázia

  • prima - 8. třída základní školy
  • sekunda (Secunda)- 9. třída základní školy
  • tercie - 1. ročník střední školy
  • kvarta (Quarta)- 2. ročník střední školy
  • kvinta (Quinta)- 3. ročník střední školy
  • sexta - 4. ročník střední školy

Kontroverze

Někteří odborníci a některé politické strany odporují této formě vzdělání. Jejich argumenty obsahují tvrzení, že víceletá gymnázia jednak odvádějí nadané žáky druhých stupňů základních škol a snižují tak kvalitu a společenské hodnocení této formy vzdělání. Zároveň ve větších městech s větším počtem gymnázií přebírají víceletá gymnázia nadané studenty gymnáziím čtyřletým. Odpůrci víceletých gymnázií též tvrdí, že dochází k předčasné selekci. Někdejší ministr školství Eduard Zeman se neúspěšně snažil o jejich zrušení.[1]

Paradoxně však způsob přijímacích zkoušek na střední školy zavedený též za vlády sociální demokracie přispěl k tomu, že řada žáků základních škol se bojí, že by v přijímacích zkouškách v deváté třídě neuspěli, a tak přejdou na střední školu, jakmile se jim taková možnost naskytne poprvé.

Mezi zastánce víceletých gymnázií patří jiní odborníci, rodiče studentů víceletých gymnázií. Jejich argumenty jsou vyšší kvalita výuky, péče o talenty na víceletých gymnáziích a skutečnost, že existence víceletých gymnázií je výzvou pro základní školy, aby zkvalitnily svou výuku.[2]

Studie Jany Strakové ze Sociologického ústavu Akademie věd v roce 2010 zjišťuje vliv víceletého školství na vzdělávání. Mezi její závěry patří:[3]

  • Efektivita vzdělávání: „na konci prvního ročníku střední školy nejsou statisticky významné rozdíly v matematických vědomostech, jež získali ve škole žáci, kteří se vzdělávali 2–4 roky ve výběrovém prostředí víceletého gymnázia, a žáci, kteří začali studovat čtyřleté gymnázium po ukončení druhého stupně základní školy. Celkově lepší výsledky žáků víceletých gymnázií jsou z velké míry způsobeny lepším sociálním složením víceletých tříd.“
  • Úspěšnost k přijetí k dalšímu studiu: „Výsledky ukazují, že mezi absolventy víceletého a čtyřletého gymnázia nejsou statisticky významné rozdíly v úspěšnosti ani tehdy, nezohledňujeme-li jejich socioekonomický status.“
  • V závěru se zmiňuje, že „Absolvování víceletého gymnázia nicméně zvyšuje pravděpodobnost studia prestižních vysokoškolských oborů. I když absolventi víceletých gymnázií nevykazují v přijetí na vysoké školy celkově vyšší úspěšnost, absolvování víceletého gymnázia je významným prediktorem studia práv, která patří k nejprestižnějším vysokoškolským disciplínám.“

Rušení gymnázií

V roce 2010 byli krajští radní pověřeni vyřešením problému s dopady demografického vývoje na střední školy. Některé kraje (Jihomoravský, Vysočina) proto plánovaly masivní rušení zejména gymnázií nebo jejich sloučení s jinými středními školami. Tyto kroky byly mnohdy podpořeny nejasnými studiemi [4], proti nimž se stavělo velké množství zastánců.[5] V žádném z krajů nakonec ke slučování škol a rušení víceletých gymnázií nedošlo.

Reference

Externí odkazy