Spartathlon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Medaile pro účastníky Spartathlonu

Spartathlon je ultramaratonský závod o délce 246 kilometrů. Od roku 1983 se vždy v září běhá v Řecku mezi Aténami a Spartou.

Myšlenka závodu[editovat | editovat zdroj]

Závod se koná na počest běžce Feidippida, aténského posla. Ten je znám především jako běžec nesoucí zprávu o vítězství Atéňanů nad Peršany z Marathónu do asi 40 km vzdálených Atén, kde údajně po vyčerpávajícím běhu zemřel. Historik Hérodotos, který žil v 5. století př. n. l., tedy nedlouho po bitvě u Marathónu, se však o této události nezmiňuje.

Píše naopak o tom, že Feidippides byl v roce 490 př. n. l. vyslán do Sparty, aby její obyvatele požádal o pomoc v bojích s Peršany. Feidippides podle něj dorazil do Sparty den poté, co opustil Atény. Na základě tohoto tvrzení se do Řecka v roce 1982 vydalo pět příslušníků britské Royal Air Force, aby prozkoumali, zda je možné za den a půl tuto trasu o délce téměř 250 km zvládnout. Třem z nich se to podařilo v časech mezi 34 a 39 hodinami. Následujícího roku se konal první Spartathlon.

Požadavky na běžce[editovat | editovat zdroj]

Zájemci o účast v běhu musí splňovat alespoň jeden z následujících požadavků:

  • dokončit závod v délce alespoň 100 km za méně než 10 hodin (10:30 ženy)
  • uběhnout minimálně 120 km za 12 hodin (110 km ženy)
  • dokončit závod na 100 mil (161 km) za méně než 22:30 hod (24 hodin ženy)
  • uběhnout minimálně 180 km v závodě na 24 hodin (170 km ženy)
  • zúčastnit se non stop závodu na 200 - 220 km a dokončit jej do 29 hodin (30 hodin ženy)
  • zúčastnit se v minulosti Spartathlonu a dosáhnout při něm kontrolního bodu „Nestani" (172 km) za méně než 24 hodin a 30 minut.

Z přihlášených závodníků se kvůli velkému zájmu a omezenému počtu startujících losuje. Pokud má závodník alespoň o 20% vyšší výkonnost, je přijat automaticky bez losování.

Rekordy tratě[editovat | editovat zdroj]

  • Držitelem traťového rekordu z roku 1984 o hodnotě 20 hodin 25 minut je řecký ultramaratonec Yiannis Kouros. Zúčastnil se celkem 4 Spartathlonů, 3 vyhrál a zaběhl při nich 3 historicky nejlepší časy. V roce 2005 se rozhodl vydat po stopách Feidippida oběma směry a mimo závod běžel z Atén do Sparty a zpět.
  • Ženský rekord drží od roku 2014 maďarská atletka Szilvia Lubics výkonem 26 hodin a 53 minut.
  • V roce 2015 se při 33. ročníku závodu na start postavilo rekordních 374 běžců.
  • V roce 2014 závod v limitu 36 hodin zvládl dokončit rekordní počet účastníků – 207.

Čeští závodníci[editovat | editovat zdroj]

  • Nejlepšího výkonu mezi českými závodníky dosáhl v roce 2016 Radek Bruner, který s časem 24 hodin 07 minut skončil na třetím místě, 65 minut za vítězným Polákem Andrzejem Radzikowskim. Před metou maratonu se dostal do vedení a vydržel v něm téměř 120 km. Od 206. kilometru byl na třetím místě a udržel ho až do Sparty.[1]
  • V roce 2011 Daniel Orálek s časem 26 hodin 41 minut skončil pátý.[2]
  • V roce 2002 závod v čase 32 hodin a 48 minut absolvoval český vytrvalec Miloš Škorpil. Závod tehdy dokončilo 89 z 240 startujících. Neúspěšně se o něj pokusil v roce 2007.[3]
  • Dvakrát běh dokončila Čechoitalka Martina Juda, nejlepšího výkonu dosáhla v roce 2006 – 33 hodin 51 minut.[4]
  • Celkem na Spartathlonu z České republiky a Slovenska startovaly necelé dvě desítky ultramaratonců.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Luboš Brabec: Historický úspěch: Radek Brunner třetí na Spartathlonu, Dlouhýběh.cz, 30. 9. 2016
  2. Ultralibor: Spartathlon - Daniel Orálek doběhl na pátém místě!, Bezvaběh.cz, 1. 10. 2011
  3. ŠKORPIL, Miloš: Spartathlon 2007 - díl první, iDNES.cz, 8. 10. 2007
  4. Martina Juda: Podruhé v cíli Spartathlonu, Behej.com, 26. 10. 2007
  5. Spartathlon - historické tabulky CZ a SK, ultradao.cz

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Články českých účastníků[editovat | editovat zdroj]

  • Daniel Orálek - [1]
  • Radek Brunner - [2]
  • Ondřej Velička - [3]