Solvayův proces

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Solvayův proces je způsob, kterým se vyrábí uhličitan sodný, neboli soda. V roce 1861 belgický chemik Ernest Solvay objevil metodu na přeměnu chloridu sodného na uhličitan sodný za použití amoniaku. Postup spočívá v tvorbě poměrně málo rozpustného hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3) reakcí hydrogenuhličitanu amonného a chloridu sodného ve vodném roztoku:

\mathrm{\ NaCl+NH_4HCO_3\ \rightarrow\  NaHCO_3+NH_4Cl}

Technicky se postupuje tak, že se do téměř nasyceného roztoku NaCl zavádí nejprve amoniak a poté oxid uhličitý Vzniklý hydrogenuhličitan sodný se odfiltruje a zahříváním (kalcinací) převede na uhličitan sodný (kalcinovanou sodu):

\mathrm{2NaHCO_3\ \rightarrow\ Na_2CO_3+H_2O+CO_2}

Takto získaný oxid uhličitý se znovu odvádí zpět do výroby. Vzniklý chlorid amonný je podroben reakci s hydroxidem vápenatým za vzniku odpadního chloridu vápenatého a uvolnění amoniaku který je znovu použit ve výrobě.

\mathrm{\ Ca(OH)_2+2NH_4Cl\ \rightarrow\ CaCl_2+2NH_3+2H_2O}