Solvayův proces

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Solvayův proces je způsob, kterým se vyrábí uhličitan sodný, neboli soda. V roce 1861 belgický chemik Ernest Solvay objevil metodu na přeměnu chloridu sodného na uhličitan sodný za použití amoniaku. Postup spočívá v tvorbě poměrně málo rozpustného hydrogenuhličitanu sodného (NaHCO3) reakcí hydrogenuhličitanu amonného a chloridu sodného ve vodném roztoku:

\mathrm{\ NaCl_{(aq)}+H_2O_{(l)}+NH_{3(aq)}+CO_{2(aq)}\ \rightarrow\  NaHCO_{3(s)}+NH_4Cl_{(aq)}}

Technicky se postupuje tak, že se do téměř nasyceného roztoku NaCl zavádí nejprve amoniak a poté oxid uhličitý. Vzniklý hydrogenuhličitan sodný se odfiltruje a zahříváním (kalcinací) převede na uhličitan sodný (kalcinovanou sodu):

\mathrm{2NaHCO_{3(s)}\ \rightarrow\ Na_2CO_{3(s)}+H_2O_{(g)}+CO_{2(g)}}

Takto získaný oxid uhličitý se znovu odvádí zpět do výroby. Vzniklý chlorid amonný je podroben reakci s hydroxidem vápenatým za vzniku odpadního chloridu vápenatého a uvolnění amoniaku který je znovu použit ve výrobě.

\mathrm{\ 2NH_4Cl_{(aq)}+Ca(OH)_{2(aq)}\ \rightarrow\ CaCl_{2(aq)}+2H_2O_{(l)}+2NH_{3(g)}}